Havel
Havel
Václav Havel
Réžia:
Slávek HorákKamera:
Jan ŠťastnýHudba:
Petr MalásekHrajú:
Viktor Dvořák, Aňa Geislerová, Martin Hofmann, Barbora Seidlová, Stanislav Majer, Adrian Jastraban, Jiří Bartoška, Mikuláš Křen, Zdeněk Pecháček (viac)VOD (5)
Obsahy(1)
Životopisný film Havel prináša príbeh jednej z najvýraznejších postáv česko-slovenskej histórie z disidentského obdobia, keď ešte Václav Havel nebol slávnou osobnosťou. „Portrét štátnika nečakajte,“ sľubuje režisér Slávek Horák. Film sa sústredí na Havlov búrlivý osobný život, ktorému dominuje boj za pravdu a správnu vec, prenasledovanie, väzenie, ale aj milostné aféry, pochybnosti o sebe samom a humor. V centre všetkého však stojí atypický, no o to silnejší vzťah s manželkou Olgou. Dej filmu sa odohráva medzi rokmi 1968 a 1989 a zachytáva premenu hlavného hrdinu od ľahkovážneho, úspešného dramatika zo šesťdesiatych rokov cez bojovníka za ľudské práva v rokoch sedemdesiatych až po väzňa a potom aj vodcovskú osobnosť nežnej revolúcie v roku 1989. Dejiny sú ale až v druhom pláne, dráma Havel ponúka predovšetkým veľký, vzrušujúci a málo známy príbeh osobnosti svetového významu. (Bontonfilm SK)
(viac)Recenzie (433)
casting: havel vybornej. landak vybornej. nech ho, vzdyt je malej....je tam vic politiky, nez romantiky a bylo to dobre. ()
Václav se někde ztratil ()
Kameramansky a scénograficky zajímavé, leč ty pěkné nápady ze zbytku tuctového filmu trčí jako pěst na oko, takže jsem projevil velkou odvahu a z plného kina jsem v půlce odešel. Hlavní herec se snaží, ale je to mdlé. Jenom by mě zajímalo, kdo byla ta ženská, který Havel nabízel cigaretu a evidentně si padli do oka... To byla asi jediná skutečně vzrušující dějová linka filmu, která ale nebyla (aspoň co jsem dokoukal) dále rozvíjena. ()
Jo, životopisné hrané dokumenty nám nejdou. Zajímalo by mě, zda se tvůrcové předem rozhodnou, zda budou objekta adorovat či naopak, anebo jim to „nějak“ vyjde. Co jsme se o presidentu Havlovi dozvěděli? Byl: neskutečný nekňuba a nepraktický člověk, nenechal na pokoji žádnou sukni a hodlal v ČR zavést polyamorní vztahy (na tomto místě vzpomínám na V.I.Lanina, který chtěl zavést společné ženy co docela chápu – chtěl, aby mu s Naděždou někdo pomáhal), byl naivní a hloupě slušný. No nevím, zda toto byla vyčerpávající (natož objektivní) charakteristika presidenta se kterým se chtěla vyfotit kde jaká evropská i světová celebrita vč. vládnoucích kruhů. Chápu, že někoho vykreslit spravedlivě a bezezbytku je velmi těžké, ale nežli vypíchnout hlavně bulvární temata, to bych se na to raději vykašlal. Bohužel úroveň uměleckých děl odpovídá době, kdy by president Havel určitě nevyhrál volby a geniální podnikatel p. Baťa by si rovněž neškrtnul. Docela mi vadilo, že nebylo jasné, kdo se na scéně objevuje – šlo to odhalit jen v několika případech. Zde nelze nevzpomenout na jiný dokument, kde tento problém vyřešili jako v rozhlasové hře či u Cimrmanů totiž osloveními např. „Masaryku“. Jinak ztvárnění manželů Havlových a Lanďáka bylo docela povedené. Vzpomněl jsem si na pasáž, kde byl hlavní hrdina okouzlen vědomostmi truhlářů (o dřevě vědí vše). Bohužel stejné okouzlení a důvěru (žalováno bohu nejen on) měl svého času k p. Klauzovi, co opravdu opravdu nebylo dobré hodnocení. ()
Narozdil od spousty nizkych hodnoceni tady jsem Havlista. Havla mam rad jako disidenta i jako politika. To nic ale nemeni na tom, ze ten film je spatnej. Nebo nevim. Takovej nijakej. A bohuzel Viktor Dvorak taky nic moc. Skoda. Plus za to, ze se tam furt a vsude kouri. ()
Film, který překvapí nejednoho pochybovače. HAVEL je bravurně natočený a působí vyloženě světově. Je jedno jestli jste Havla měli za jeho života rádi nebo ne - film vás uhrane svojí nestranností. Ukazuje Havla jako člověk plné chyb a nejistot. i přesto, že je Viktor Dvořák v hlavní roli bravurní, zcela jistě ho převyšují Anna Geislerová a Bára Seidlová coby jeho sekundující dámy. Anna Olgu ztvárňuje bez chyb a s precizní dominancí a na druhé straně Bára, která hrála postavu inspirovanou několika skutečnými předlohami, hraje postavu po svém a vůbec mi to nevadilo. Ba naopak. Jedinou výtkou filmu je, že zcela očividně měli tvůrci ambice jít ještě dál a s filmem se popasovat více bulvárněji, ale nakonec jim došlo, že to nefunguje, tak jak si mysleli. I tak se ale jedná o špičkovou životopisnou dramedii. Krásných a čistých 80%! ()
Za normálních okolností bych na tento film nešel, ale jak všichni víme do normálu se to vrátí nejspíš až příští rok. A tak jsem si řekl, proč ne trailer nevypadá nejhůř a podpořím tuzemskou tvorbu. Film není sice nic extra co by člověka posadilo na prd.l, ale na místní poměry mě to bavilo už jen z principu, že to není další dementní Troškovina. Nutno ale podotknout, že pokud neznáte alespoň základy tohoto období, tak Vám spoustu věcí unikne, nebo nepochopíte stejně jako já. Tady se totiž nepářou s tím, aby ukázali kdo je kdo atd. některé postavy za celý film ani jménem neosloví a to bylo celkem matoucí. Každopádně hlavní dvojice Viktor Dvořák (Havel) a Aňa Geislerová (Olga) jsou skvělí a bavili mě. Hlavně Olga je kolikrát přísný supporter a to jsem uznal. Havel byl kurevník, který se však vždy po nevěře přiznal ženě, že není ve svých morálních zásadách tak stálý, což vyvrcholí nabídkou k polygamii. Ale i přesto si vaše sympatie získá, tedy alespoň trošku. Roli která to dost rozjela je Martin Hofmann (netuším koho tam měl hrát), ten bavil fakt hodně, především svým agresivním a nespokojeným přístupem. Atmosféra je parádní a film utíkal. Především automobilová ''honička'' byla skvělá, kokosáci z FaF se mají co učit :D. Každopádně s čistým srdcem bych tomu ty 4* dát nemohl, ale hodně silné 3* určitě. Pokud máte rádi filmy odehrávající se v komunistické éře a nahlédnout jak toto období prožívali různí lidé, tak doporučuju mrknout. ()
Civilní přístup dominuje, což je dobře, současně je natolik důsledný, že poněkud uniká, čímže to byl Havel vlastně tak charismatický, kromě příjemného kukuče a vlnitých vlasů. Jakože mu to sluší a baby na něj letí, je uvěřitelné, ale nějak uniká, v čem byl problém s bolševikem. Obrazové symboly jsou přespříliš doslovné a zbytečně opakované. Pro mladší ročníky možná o něco zajímavější, na ty, kteří v té době žili, působí občas nudně. Je to spíš hezké barevné povídaní o tom, jak to bylo, než hluboké drama. ()
Zivotopisna drama a pribeh cloveka s menom Vaclav Havel,ktory sa nezabudnutelne zapisal do historie Ceskoslovenska,ale i celosvetovo,myslim,ze kvalitne natoceny film,vyber herca Viktora Dvoraka bol vyborny a trefny,osobne ja velmi politiku nemusim,ale som rad,ze som si to pozrel,nelutujem...:-) ()
Životopisný film o Václavu Havlovi, jedné z největších postav moderních českých dějin, zobrazující ho hlavně jako člověka nikoli politika, film se drží hlavně osobní soukromé roviny. Vím, že komunismus nebyl sranda ale vážná věc (spousta jeho obětí by mohlo vyprávět), ale tady to sledování Havla v bytě a na jeho chalupě mi přišlo tak komické a směšné, že mi to vykouzlilo úsměv na tváři a prostě ti komunisté a STB sami ze sebe, před veřejností, dělali šašky. Vlastně oni ze sebe nedělali šašky, oni jimi skutečně byli. Na jednu (vážnou) stranu násilný, vraždící, chudobný, zpátečnický a smutný systém, z druhé strany směšný komický režim. ()
O významu osobnosti Václava Havla psát nebudu, to každý soudný člověk musí uznat a vědět. O zrůdnosti komunistického režimu také ne, protože jsem zde o tom psal mnohokrát. Film sám o sobě je dobrý, ikdyž nepřináší nic nového a ničím nepřekvapuje. Havla neglorifikuje, ba právě naopak ukazuje jej i s jeho omyly, chybami a pochybnostmi. O to je cennější. ()
Přiznám se, že film mě docela nudil. Byly tam zachyceny situace, které bych čekal, způsobem jakým jsem čekal. Rovněž se přiznám, že více mi sedlo např. České století (příslušné díly vztahující se k rokům 77 a 89). Skvělý byl Martin Hofmann jako Lanďák. ()
Pre mňa to bol pekný náhľad do dôb, kedy som sa narodil. Jeho postavu som vnímal, iba veľmi z diaľky, z politických paródií môjho detstva. Bolo pre mňa zaujímavé pripomenúť si situácie, v ktorých vyrastali, moji rodičia. Film, je dobre spracovaný, aj keď mi neprišiel veľmi zaujímavý... predsa som len vedel, ako sa skončí, takže stratil úplne svoje napätie. Bolo pre mňa obohacujúce spoznať jeho osobnosť, aj po tejto stránke. ()
Ano.Ne. ()
Maňáskové divadlo, kde krále (Dvořák) zastiňuje nejenom královna (Geislerová), ale i drak (Hofmann). Ač našeho bývalého prezidenta osobně nevidím pouze v barvách duhy, jeho příběh a události kolem něj by si zasloužili výrazněji potentnější zpracování. Mozaikovité nahazování jednotlivých dílků skládačky, které v divákovi nedokáže vyvolat jakoukoliv emoci…..možná tak chuť na cigaretu. Přijde mi, že v tomto případě pravda a láska se lží a nenávistí jenom remizovala. ()
Výborný! Podle mě moc dobře natočený. Herecký obsazení chválím, Aňa v roli Olgy byla přenádherná. Film považuju za skutečně skvělý zážitek, který ve mně po celou dobu vyvolával zvláštní emoce, který budu ještě chvíli zpracovávat. Pokud čekáte film o politice, budete zklamaní. Pokud chcete víc poznat muže jménem Václav Havel, pak budete spokojení. Jako já. ()
Jsem Havlovka, takže jsem vděčná za každé připomenutí, jak hodně nám chybí. Film začíná hezkým bonmotem, kdy Havel(výborný Viktor Dvořák)vysvětluje novináři, proč je statečný. Když cítí svou chybu, zdá se sám sobě ulepený. Takže je statečný ze zbabělosti, protože nechce cítit tu ulepenost. Pak je to chvíli nuda, film ztrácí na tempu. Začíná to už někde u úklidu uhlí do Patočkova sklepa. A když se nudím, začínám si zbytečně všímat detailů - objemných paruk Olgy(vynikající paní Geislerová), luxusního, na tu dobu nevěrohodného stylingu Anny Kohoutové(krásná, ale moc současná Barbora Sedlová) Hezký vtip je pak v pivovaru, kdy Havel chce, aby mu chlapi říkali vole. Zbytečně krátká je veledůležitá přednáška Patočky o svědomí. Hezký pocit jsem měla z přátelství s imponujícím Landovským(pan Hofmann byl věrohodný). Výslechy, vztahy, divadlo - nemělo to hloubku a upřímnost. V závěru jsem se ale propadla do roku 1989 a cítila jsem přece jenom vzpomínku na to nadšení, ale Havlovo charisma je zřejmě nesdělitelné. Škoda, že Václav Havel nenapsal svůj životopis. Byl by jistě mimořádný, jako byl VH jako politik i člověk. ()
Řemeslně dostatečně kvalitní. Herecky uspokojivé ale scénáristicky je to naprostá břečka bez špetky dramatu nebo nějakýho napětí. Horákovi se to celý rozpadlo pod rukama a Havel je jen dobře vypadající nuda. Ale tak ty Český lvy to vyhraje aspoň. 3,5/10 ()
Jestli to měl být film, který nám něco řekne o Havlovi jako člověku, a ne jako o politikovi, nebo dramatikovi, pak se to povedlo. Příjemně překvapili herci, kteří se svých rolí zhostili na výbornou. Viktor Dvořák jako filmový Havel sice nemá moc podobný hlas a neumí úplně správně ráčkovat ale vizuální podoba (včetně gesikulace) s VH je v některých chvílích úžasná. Navíc se mu povedlo mu dodat velký kus lidskosti. Postava Aňi Geislerové byla ve filmu možná ještě důležitější. Já osobně jsem film prožíval více skrze její roli. Olgu ztvárnila naprosto exceletně. A třeba Martin Hoffman si svým filmovým Lanďákem pravděpodobně řekl o Lva za vedlejší roli. Film je plný drobných detailů, na první pohled nenápadných, které dodávají příběhu sílu výpovědi, ačkoliv některé z nich jsou jedno velké klišé (žebřík, židlička, tunel...). Možná že ne všechno bylo úplně podle pravdy, ale jak se režisér vyjádřil v jednom rozhovoru „Havel je hraný film, ne učebnice. Jak říkají všichni velcí vypravěči: nikdy nenechte stát fakta v cestě dobrému příběhu.“ Film byl z mého pohledu možná v některých fázích až moc zkratkovitý, klouzal po povrchu, nebo nabízel jednoduché (i když efektní) metafory. Byl ale celkem svižný, občas i vtipný, a ani na chvíli nenudil. Kamera byla solidní, muzika Petra Maláska klasicky dobrá, kostýmy perfektní, lokace dobře vybrané. Prostě po filmařské stránce to sice není žádnej holywood, ale už vůbec ne průšvih. A závěrečné záběry z balkonu Melantrichu se skutečným filmovým davem, kdy nejistého Havla jistí Olga stiskem ruky a následný titulkový sestřih Havlových setkání v roli prezidenta s významnými osobnostmi, to mně osobně přišlo asi nejemotivnější. Film byl to pro mě příjemným překvapením. Myslím, že by ho měli vidět všichni. Ať už jsou příznivci, anebo odpůrci Václava Havla. Už jen pro to, že je docela kumšt natočit film o Havlovi relativně krátce po jeho odchodu, v době, kdy jsou lidé v pohledu na jeho osobnost nesmiřitelně rozděleni. A hlavně proto, že je možná načase připomenout si některými záběry, za co jsme to vlastně tenkrát zvonili klíči. A kam se naše země a společnost od relativně svobodných devadesátek posunula… A ti, co tuhle dobu nezažili, a přesto si neodpouští na sociálních sítích plivance, ti by na film měli jít povinně. Aby si aspoň na pár chvil připomněli tu hnusnou ulepenou atmosféru komunismu, práskačství, vyděračství a nesvobody. Ano, tu dobu, na kterou někteří naši spoluobčané nekriticky vzpomínají jako na „zlaté časy“ a do vedení státu si volí estébáky a komunisty. Možná film přišel ve vhodnou dobu… ()
Súvisiace novinky
Cenu filmových fanoušků si převzal Vít Klusák!
Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes oznámila kompletní seznam nominací pro 28. ročník výročních cen Český lev. Celkem 190 akademiků hlasovalo o 87 hraných, dokumentárních, animovaných a… (viac)
Centrum Prahy ožije 27. MFF Praha - Febiofest
MFF Praha - Febiofest již 18.9. 2020 odstartuje 27. ročník. Mění své působiště a jeho novým domovem se stává Cinema City ve Slovanském domě. Promítat se bude také v Ponrepu, Edison FilmHub a nově v… (viac)
46. ročník LFŠ odhaluje program
Od pátečního poledne 7. 8. až do středeční noci 12. 8. 2020 nabídne Letní filmová škola plnohodnotný program, vedle historických a současných filmů se dostane i na divadla, koncerty a další… (viac)
Havel, film na který jsem se těšil, ale který mě zklamal a jsem teď smutný. Za prvé jako životopisný film zobrazující reálné postavy dělá tu chybu, že tam ty postavy pořádně nejmenuje. Jméno Olga ve filmu zazní tak 10x, Lanďák 1x, Vašek/Václav tak 5x, Magor 2x a asi ještě dvakrát jméno Dubček. Jinak vůbec nevíte (pokud se v tomto tématu nevyznáte) kdo je Jan Patočka, kdo je Pavel Kohout s jeho ženou nebo prostě další disidenti. Herecké výkony (a ty i jindy dobrých herců) jsou na úrovni neherců (a to myslím pravých neherců z amatérských filmů, nikoliv těch talentů z filmů z 60. let). Jak už psalo hodně lidí, film není historicky přesný (hned druhý den po okupaci chtít podepsat dokument jí schvalující je historicky blbost, stejně jako vojenský tábor před Divadlem na zábradlí, kde jsou vojáci tak drzí, že lidem lezou do aut a pouští si rádio) a navíc nic neprozrazující o Havlovi, kromě toho že byl děvkař. Furt něco píše, ale vůbec nevíme co, furt poslouchá cizí diskuze, jejichž kontext ale diváci vůbec neznají, a sám nic chytrého neříká. Havlova morální síla je vidět pouze během jeho druhého uvěznění, kde nechce lidem dělat problémy a tak sám trpí se zápalem plic. Finální scéna na balkóně Melantrichu je úžasná a asi bych z ní měl husí kůži (což jsem kupodivu měl třeba u konce Bohemian rhapsody, které bych plochostí a historickou nepřesností přiřadil právě v Havlovi), ale kvůli tomu, že jsem bohužel viděl celý film, který ji předchází, tak na mně bohužel takhle nezapůsobila. Musím ale uznat že například přechody z událostí, ukazující absurditu minulého režimu, na divadelní jeviště je poměrně originální způsob ukázky toho, kde Havel při psaní her bral inspiraci. Některé vtipy (udělané hlavně střihem a rozzáběrováním) jsou celkem povedené, pak je tam však několik sice vtipných, ale pro tento film nehodících se vtipů ("Hej, ty, inteligente!"). U dvou scén jsem stěží udržel smích, protože jsem si vzpomněl na to co o nich napsal Kamil Fila, a to že čekal že Olze spadne hořící cigareta na haldu papírů, které jí Václav přinesl do postele, a ty se vznítí. Protože tohle bylo fakt blbý, Havel vždycky něco po nocích psal (nic proti tomu, to dělám taky), bohužel ale nevíme co (o tomto jsem se už zmiňoval), a pak to přinesl spící Olze spolu s kávou, tak se probudila, zapálila si cigaretu a začala číst. K tomu Filově vtipu se opravdu schylovalo protože s každou další scénou, kde se tohle stalo, bylo papírů víc a víc. K Olze bych ještě podotkl jednu věc, někde jsem si četl že prý ji chybělo několik prstů na levé ruce (přišla o ně při opravě rozbitého stroje v továrně, kde v pubertě pracovala), Geislerová si tuto ruku chytře schovávala, aby ji nebylo vidět, bohužel to někdy bylo až okaté, v jednom záběru asi 15 vtěřin vzala do pravé ruky 3 nebo 4 objekty a tím si levou ruku zakryla, v záběru v posteli někdy na začátku filmu na ní dokonce měla položený hadr. Pak je tu Patočka, který ale v podání Barťáka nevypadá jako Patočka a ani není vyřčeno jeho jméno, takže si jeho identitu můžeme pouze domyslet. Tento člověk, filosof, nikdy ve filmu pořádně nic chytrého neřekl, jen se tam objevil, aby na začátku filmu Havlovi projevoval sympatie, později mu podal žebřík, řekl že mluvčím Charty bude, ale neví proč zrovna on, pak aby zalepil pár obálek a nakonec ho zatkla StB po akční honičce (v jinak celkem konverzačním filmu). Styl informování diváka nebyl příliš chytrý, vypadalo to nějak takhle: Něco se stane => časový skok => v konverzaci se někdo zeptá co se stalo a další člověk mu odpoví; Havel řídí Chartu => zatknou ho => ve vězení neví co se s Chartou děje => spoluvězeň mu začne číst z novin co se dál s Chartou děje a přitom zbytečně popisně shrnuje to, co bychom už měli vědět z doby kdy byl Havel ještě venku, ale kvůli scenáristické neschopnosti to nevíme. Nějak cítím že za většinu chyb tohoto filmu nemůže nikdo jiný, než režisér Slávek Horák. Neznám ho, jeho předchozí film jsem neviděl, ale když jsem se ve Filově recenzi dočetl, že "mu patří nasrat do ruk a týden nepustit k vodě", tak jsem si říkal že to je trochu přehnaný, není, já mu to přeju taky. Je to blb, jak jinak nazvat někoho, kdo z tak dobrého tématu vyždíme tak málo a tak dobré herce nechá hrát tak blbě? Bohužel se mi stala během jedné vězeňské scény taková nemilá věc, a to že jsem si řekl "Tyjo, to mi celkem připomíná Miladu, ale trochu lepší.", toto si člověk nechce říct u filmu o takové osobnosti, ani Horáková si nezasloužila takhle špatnej film, u ní jsem si zase říkal že je to politicky obrácenej Gottwald z 80. let s Jiřím Štěpničkou v hlavní roli. Nechci říct že tam Miladu ukazovali propagandisticky, to ne, ale spíš ten zbytečnej patos a nezvládnutí řemesla. Proč prostě nemůžou být všechny životopisný filmy tak dobrý jako byl Hořící keř, nebo Já, Olga Hepnarová, nebo Jan Palach? Tohle chcete posílat na nominaci na Cenu Akademie? S takovou to nikdy nevyhrajeme dokud se k filmařskému žezlu nedostane nová generace. Pardon za mírnou zmatečnost této recenze, psal jsem ji instinktivně a poněkud rozladěn. () (menej) (viac)