Violet Evergarden: Věčnost a Píšící panenka

Další krásný příběh Violet Evergarden, který působí ještě o chloupek lépe díky ucelenějšímu filmovému zpracování. I přes poměrně jednoduchou zápletku dokáže dojmout a zároveň zahřát u srdce tak, jak jsme u Violet zvyklí. Krásná hudba a animace je pak samozřejmostí. Pro fanoušky seriálu naprostá nutnost vidět. (03.02.2021)

Kdo si užil tu nejlepší část seriálu o exvojínce Violet, která se učí empatie a probouzí své vlastní pocity, tak najde v tomto filmu další milý doplněk anebo přesně naopak. Snímek je typická sázka na jistotu a replikování dílů původního anime, které sklidily největší ohlas. Violet rozhodně sluší celistvost a mírné "propletení" děje, který není možné stihnout během 22 minut, a tak si může díky stopáži dovolit rozvinout budování děje postupnou tendencí neustálým přidáváním cukrkandlu do ohně. Vcítil jsem se do vztahu jinak strnulé Violet s Isabelle a Taylor mnohem snáz a pohodlněji; procitlivělý úsměv jsem měl na tváři přirozeněji a užíval si sršící laskavost plnými doušky (Mmch, tančilo se tam? Tančilo! A to já můžu). Největší neduh je posunutí Violet a celé pisatelské společnosti spíš do role pozorovatelů než aktivních figurek na scéně, zvlášť, když jsme si zvykli na to, že hráli partie nejdůležitější v seriálu. Silnou spojitost těchto postav s diváky díky seriálu jsme tu hůře pociťovali právě kvůli jejich pasivitě a jistého citové odtažitosti, když možná až moc mechanicky plnili notičky jejich povolání. Uvítal jsem větší roli pošťáka Benedicta, žel byl na mou chuť též až moc robotický jako jeho kolegyně Violet (ty jeho boty..). A i když by to byla teoreticky jen tečka v rámci doslovnosti, chyběl mi tam ten kýžený, tak očekávaný, specifický, závěrečný moment, který by ten happy-end dorazil; mračna tu totiž nenajdeme žádná. Ódy bych opakovaně pěl na dokonalou formu v režii studia KyoAni a skladatele Evana Calla, jejichž opakovaná a pokračující produkce by mi vůbec nevadila. Svět Violet Evergarden nabízí obšírné možnosti jak valit další a další srdceryvnější příbehy z psacího stroje a mně by osobne stačilo se pouze harmonicky kochat scenériemi Leidenu. Film mě ničím nepřekvapil, ale já tušil, co servíruje a do čeho se jdu chutně zakousnout. Spokojených 4*. (20.10.2020)

Takhle ne. První film ode mě 5 teda nedostane. Na to, kolik prostoru poskytla delší stopáž oproti seriálovým epizodám, to bylo odbyté, nedovysvětlené, mnou kýžená dojemnost byla naprosto half-assed a jediné, co film v mých očích povyšuje je něžně načrtnutá jednostranná GL. Tu já můžu. Violet je zde pouhou vedlejší figurkou, sentimentální obratnost slov se vypařila úplně. Když už je nám dopis přečten, obsahuje dvě věty (které navíc nejsou až tak mindblowing, jak to má vypadat) a to mě moc neba. Postavám jsem to věřila, ale téměř se mě to nedotklo. Zůstal překrásný audiovizuál, skvělý námět i fajn postavy, ale scénář byl ztělesněnou chabostí. Slabší čtyři. (16.10.2021)

Stonásobně lepší, než celý seriál, kterým já budu nejspíš pořád pohrdat, protože mě zkrátka a dobře nezaujal. :) (Takže mi prosím nepište, abych své hodnocení u něj změnila, děkuju). Dívenka s rezavými copánky otravná, až běda, ale pořád sympatičtější, než Violet. Moc k plusu připsat už ale nemůžu. Grafika pořád nádherná, hudba se taky vyvedla, příběh o malý chlup lepší než u seriálu. Ale to je tak vše. (14.09.2020)

Filmová podoba Violet dle mého sluší o něco lépe. Tím, že zde zážitek není přerušovaný, působí intenzivněji. Tak se podařilo tomuto filmu dvakrát mě dojmout a na pár vteřin i přesvědčit o tom, že pošťáci opravdu nosí radost (ale pak si uvědomíte, že také nosí složenky či obsílky a je po poetice...). Animace je opět nádherná, hudba také - za mě spokojenost, ale k tomu abych byl naprosto okouzlen mi tam pořád něco chybí, jen nemůžu zatím přijít na to, co přesně... 8,4/10 (15.02.2020)