Staline
Stalin
Réžia:
Karl ZéroObsahy(1)
Vítěz nad Hitlerem, otec národů, strůjce znovuzrození velké Rusi a zločinec Josif Stalin vládl Sovětskému svazu pevnou rukou víc než pětadvacet let... Kdo byl ve skutečnosti Josif Stalin? Čím si dokázal svůj lid podmanit? Proč nastolil režim založený na teroru? A především – jak se mu na mezinárodní scéně podařilo stanout po boku vítězů, když se nedlouho před tím paktoval s nacistickým Německem? Tento film přiblíží mimořádný osud bývalého gruzínského lupiče, který se stal jedním z největších zločinců lidských dějin. 9. března 1953 miliony komunistů, pacifistů a občanů, které spojil po celém světě odpor proti nacismu, oplakávají smrt Josifa Stalina. Všechna poválečná mládež skálopevně věří, že tento „muž z oceli“, bez něhož by celá Evropa padla do Hitlerova područí, je skutečně „otcem národů“, jak hlásá sovětská propaganda. Opěvují zarputilého obránce míru, dobráka s knírem, „slunce dělnických tříd všeho světa“, ikonu, jejíž portrét vévodí jídelnám všech opravdových proletářů. Po celém Sovětském svazu se rozezněly sirény. Byla přerušena práce a muži smekali čepice dokonce i v gulazích. V Moskvě se se Stalinem naposledy loučí miliony lidí. Zatím netuší, že opěvují lidskou zrůdu, jednoho z největších zločinců dvacátého století. (Česká televize)
(viac)Recenzie (10)
Dokumentárny film z pôdy Francúzov, ktorí sa rozhodli natočiť film o Stalinovi. Prečo, to vedia iba oni, ale samotný dokument nám nepriniesol žiadnu novú informáciu. Prijateľné bolo aj zhodnotenie jeho pôsobenie voči západným spojencom. Stalin sa stal v očiach Churchilla aj Roosevelta hrdinom, človekom vďaka ktorému bolo možné oslobodiť Európu a záver vojny len zvýšil jeho kult osobnosti vo svete a markantne v Sovietskom zväze. Stalin sa naposledy ukázal na verejnosti dňa 27.3.1953, keď navštívil Labutie jazero v Boľšom teátre. Dokument hovorí aj príbeh o posledných dňoch Stalinovho živote na jeho dači v Kunceve na okraji Moskvy. 1.3.1953 v neskorých večerných hodinách našiel Stalina na zemi, po silnej mŕtvici, zástupca veliteľa vojenskej ochrany vily Lozgačov, keď mu priniesol súrnu depešu. Nik z jeho poskokov nemal odvahu vstúpiť do jeho izby. Prvý bol informovaný Berija, ale ani ten nič pre jeho záchranu neurobil. Lekár prišiel až na zásah Chruščova 24 hodín po mŕtvici a to už bolo neskoro. Nakoniec Stalin zomrel 5.3.1953 o 21,30 hod. Beriju obvinili zo špionáže a v decembri 1953 bol popravený. Sovietsky zväz riadil po dobu jedného roka Malenkov, pokiaľ si Chruščov neupevnil pozíciu. Od roku 1954 bol Chruščov na čele štátu. Žeby to bolo menšie zlo? ()
Hoci Francúzi nepovedali veľa noviniek, predsa čosi. V záplave dobovo všeobecne jednoznačného odsúdenia Stalina a jeho všetkých skutkov dvakrát odznelo, že bol veľmi schopný a šikovný politik. Otázkou zostáva, či za plánmi tejto líšky, všetkými masťami mazanej, oblbnúcej i amerického prezidenta Roosevelta, hostiaceho ho na svojej dači vodkou, bolo skutočne len a výlučne upevnenie vlastnej moci. Alebo šlo Stalinovi najmä o udržanie režimu v Rusku čo najdlhšie. A preto všetky tie zdanlivo nezmyselné presuny národov, národností, skupín obyvateľstva a procesy (skvele to popísal Alexander Solženicyn v monumentálnom, 10 rokov písanom diele Súostrovie Gulag). Za ktorými v skutočnosti možno bol prepracovaný účinný prostriedok utlmenia možného odporu a zabránenie zmeny boľševického režimu. ()
Volodimír2 tu uvádza, že sa Stalin ukázal na verejnosti naposledy 27.3.1953, čo bol už viac ako tri týždne mŕtvy. Zrejme ide o omyl. Pýta sa tiež, či Chruščov bol menšie zlo ako Stalin. Nuž, menšie zlo ako Stalin bol zrejme aj psychopat.Hitler. Pred ním sa aspoň nemusela bať väčšina vlastného národa. Inak je to priemerný dokument, ktorý neponúka veľa nového, za to ponúka mnoho záberov z propagandistických odpadových filmov, kde Stalina hral Maxim Štrauch. ()
Další dokument, z něhož jsem se nic nedozvěděl. Nejen žádný nový fakt, ale ani žádná nová myšlenka. Začněme původem (dále se již nepouštějmě) tohoto zvláštního muže s poškozeným mozkem. Byl skutečně Gruzínec, jak se tu dvakrát tvrdí, nebo byl etnicky Jižní Osetínec, jak se tvrdí jinde (Gori, kde se narodil je poblíž Jižní Osetie). Byl by v tom velký, možná zásadní rozdíl. Osetínci jsou indoevropané, pravděpodobně potomci Skythů, a dříve obývali mnohem větší území než dnes (např. "voda" se osetsky řekne "don", což platí i pro veletok Don; "nart" je hrdina, a nartské eposy se významem poměřují s Mahábháratou)... A tak ho přece jen nechme Gruzíncům, stejně tak vypadal - i když zdání někdy klame (tak jako Stalin). Ale přece. Přece jsem se jen něco dozvěděl: poslední Stalinův spis o hospdářství, je kterém doporučuje bartrový obchod, a který autoři dokumentu považují za "návrat do doby kamenné" (po všem socialistickém usilování). I to by zde mohlo být předmětem diskuse (z mé strany je bártr mezi jiným: možnost zbavit se efektivně přebytků, jasný doklad, že moje zboží je žádané, přijít lacině k žádoucím věcem, vesměs potravinám, možnost rozšiřování produkce). Ale z mé strany už jí mám dost. ()
Poučenému fanouškovi historie nemá tento francouzský dokument prakticky co nabídnout. Opakuje to, co už je dávno známé, a vynechává důležité kapitoly Stalinova života. Na ploše 50 minut je konec konců nemyslitelné rozebrat život státníka, který několik dekád ovládal jednu z nejvýznamnějších zemí planety. Snímek se nevyhnul ani faktickým chybám, ale nejsou natolik zásadní, aby bylo nutné kvůli tomu snímek zatracovat. Pro diváka, který je odkázán na kusé informace z hodin dějepisu, může být dokument přínosný, takže tříhvězdičkové nadělení a 60 % celkového dojmu považuji za adekvátní. ()
Galéria (11)
Fotka © Česká televize
Reklama