Zaklínač koní

Redford se evidentně doslova vyžívá v propracovanosti a trpělivosti, s jakou celý příběh vypráví. Je až k neuvěření, že námět tak blízký běžnému životu skloubený s tak dlouhou stopáží může fungovat takovým skvělým způsobem. Snad to bylo překrásnou krajinou, bezchybným hereckým obsazením nebo prostě jen Redfordovým režisérským umem, ale mě Zaříkávač koní nenudil ani na chvíli a připravil mi velice příjemnou romantickou podívanou, jakou čas od času rád přivítám.:-) 5* visí ve vzduchu.. (05.07.2012)

Romantickým filmům se spíše vyhýbám, ale tenhle není vyloženě marný; má určitou přidanou hodnotu - není vůbec hloupý, nabízí hlubší, byť nijak zvlášť originální témata k zamyšlení. Hezké prostředí, hezká hudba, dobří herci... Být film o hodinu kratší, neváhala bych se 4*. Ty bezmála tři hodiny na mě byly bohužel příliš vleklé a místy nudné. 65% (17.08.2009)

Redforde nezlob se ale ty jsi hrozný režisér. Koho má bavit dívat se na tvoje kraviny o ničem, které mají neúnosnou stopáž a divák u nich 20krát usne, stihne jít na nákup, a ještě stačí uvařit a tvůj film ještě pořád jede. Bože bylo to dlouhé a hrozné. Herci mě nebavili, hudbu si nevybavuji, kamera se snažila a kun taky a celkově bych to nenatočil ani v horečkách. Redforde už prosím nic nerežíruj. Předem děkuji za kladné vyřízení mé žádosti. (11.02.2009)

Vizuálně pohlcující a režijně velmi dobře zmáknuté drama, které navzdory tématu a délce nenudí. Redford tu léčí koně, napravuje pochroumané dcery a nezapomíná ani na seksuchtivé matky, přičemž ta poslední část navzdory očekávání nevyskočila (resp. nespadla) na úroveň německého TV filmu ala Rosamunde Pilcher, což mě teda upřímně překvapilo a potěšilo. Kýčovité to samozřejmě trošičku je, dopomáhá i k tomu přepálený bloom v některých scénách, ale režijně i herecky je to natolik na výši, že odcházím spokojen... stejně jako moje mamka a babička! Yee-haaaw! (30.10.2020)

Mám rád koně (a ne, (byť „masák“) výjmečně nemyslím (koňský) salám, mám rád (nespoutanou) přírodu, mám rád volně plynoucí Redfordovu režii a mám rád Roberta jako herce. Položme si (řečnickou) otázku. Můžu mít nerad tento snímek?! ANO, tak prosté to někdy bývá. Téměř to vypadá, že si Robert tento snímek střihnul pro svoje potěšení a nutno jedním dechem dodat, že i pro to mé. Vzhledem k faktu, že si zdejší drtivá většina dává dobrý pozor, aby neodkryla „duši nevyléčitelného romantika“, tak byť já se za něj rozhodně nepovažuju, bez mučení přiznám, rád jsem se nechal unést. (Za)snít , stejně jako (po)zastavit se (člověk) občas musí, aby se posléze opět probral a nadechnul do reálného života. Takže, děkuji Roberte! (19.06.2012)