Stratené v preklade

Tokio a citlivá ruka jedné režisérky, velmi zdařilé (24.01.2008)

Bud sem ten film nepochopil(coz je pravdepodobnejsi) nebo mi proste neprirostl k srdci 70% (31.01.2008)

Skvělý Bill, skvělá Scarlett, skvělá režie Sofie. Je to dobře natočeno, zahráno, napsáno.. vládne hodně poetická atmosféra, strašně pomalé a jde z toho cítit "krása". Dva lidé v cizím prostředí, mají k sobě hodně blízko. Všechno to plyne naprosto přirozeně, jejich vztah se vyvijí, čas kolem plyne - nemá zkrátka chybu. Bohužel je to takové "o ničem", nic se neděje a dost to nudí. Rozhodně ten film má něco do sebe, to bezpochyby, ale je to docela uspávačka.... (10.03.2008)

Po druhém zhlédnutí po deseti letech … opravdu krásný film, od kterého nutno nečekat nic, protože je celý postaven na vatě a čtení mezi řádky. A právě to pomalé stavění nepopsatelného vztahu pomocí maličkostí v komorních scénách vás naladí na citlivější vlnu, díky které člověk dokáže plně docenit ten odzbrojující konec, který by byl bez kontextu jen obyčejnou šedí. Já osobně měl to štěstí (nebo právě naopak?), že jsem se dokázal kvůli podobným pocitům s hlavními hrdiny maximálně sžít a věřil jim každé slovo, každý pohled. (27.04.2008)

...s opakovaným shlédnutím zrající jak víno... lépe sledovat v noci - kdy je ten správný čas na imaginární cestu do Tokia městského i srdečního... (09.07.2008)

Od filmu obyčejně očekávám nějaký děj, ale to, co se odehrávalo v tomto filmu, nemělo s příběhem nic společného. Zato s náladou, pocity a celkovým vyzněním to bylo úplně jinak. Nevím, jestli to bylo několika sklenkami vína, či kvalitou filmařského umění, aletenhle film na mě působil naprosto odzbrojujícím způsobem. Kamera, hudba a především pak herecké výkony - to jsou hlavní zbraně tohoto snímku, společně s něčím lehkým, těžko uchopitelným. Ale krásným a úsměvným. (01.11.2008)

Jedna z mých nejoblíbenějších romantických komedií, a to tenhle žánr vážně nemusím. Ztraceno v překladu je však něčím jiné – a to tím, že mezi hlavními hrdiny nepropukne žádná osudová láska – „pouze“ se stanou jeden pro druhého na několik dní spřízněnou duší v cizím prostředí. Nejde o lásku v pravém slova smyslu, spíš jen o to najít uprostřed neznámého ostrůvku někoho, kdo je naladěn na stejnou vlnu… Výborný film s dokonalým Billem Murrayem a krásnou Scarlett Johansson. (13.12.2008)

Velmi zvláštní film, kde je trochu složité najít si dějovou linii a každý si pak možná najde tu svou jedinečnou. Nemůžu říct, že bych z tohoto filmu byl celý vedle,ale jakýmsi zvláštním a veskrze pozitivním způsobem na mě zapůsobil. (11.02.2010)

VÍTEJTE V JAPONSKOU! Tenhle film mě absolutně dostal! Záplava pozitivních Japonců a do toho zasmušilý Bill Murray, který musí mít od podávání rukou ještě teď svoje ruce tak o 3 čísla větší. On do japonské kultury tak nádherně nezapadá a brání se jí. Už dlouho jsem se u filmu tak nenasmála. Trhačka punčoch, scénka se staříkem v nemocnici, televizní show, vrčící fax a vzkazy od manželky... První půlka se mi líbila víc pro svou osamělost, druhá byla víc "pozitivní". Zdatně Murraymu sekundující Scarlett Johansson to Japonsko ještě přikořenila. Bill Murray je zvíře! (21.05.2010)

Nechápu co se vám na tomhle filmu mohlo líbit.. tak vysoké hodnocení a já se nudil. Asi třikrát jsem se koukal kdy už to skončí. Celý film byl natočený o nudě dvou lidí která je spojila, ale ve skutečnosti tu nudu převedli i na mě. Opravdu špatný film, a k tomu ještě na začátku Scarlett v těch kalhotkách, neeee fakt hrůza. Jediné co se mi tam líbilo, byla ta scéna s tou sprchou a pak učinkování v té šou co uváděl ten přiteplenej japončík.. za to ta druhá hvězda. (25.06.2010)

Dva lidé s naprosto odlišnými životními osudy k sobě nacházejí cestu skrze samotu. Scénář není nikterak vynalézavý a strhující, co člověka ovládne je atmosféra a jakési velice příjemné plynulé směřování filmu stále kupředu ke konci, který je pro hlavní hrdiny i diváka jasně nevyhnutelný. A přestože vztah Boba a Charlotty zůstane pouze platonickým, oba dva ví, že to byl možná vůbec ten nejdůležitější vztah v jejich životě a že si sým způsobem jeden druhém dali víc než workoholický fotograf, pro kterého Charlotta jakoby ani neexistuje/hysterická manželka, pro kterou neexistuje nic jiného než Bob (a barva koberce:)). Oblíbenst filmu u různých uživatelů se podle mě odvíjí právě od toho, jestli jim spojení Billa Murraye a Scarlett Johanssonové přijde sympatické nebo ne. Já se řadím do první skupiny a tato dvojce u mě patří k jedněm z nejsympatičtějších vůbec. (04.08.2010)

Lost In Translation ve mně potřebovalo uzrát. Stydím se, plně jsem ho docenila až napodruhé. Jako bych předtím měla na očích klapky. Je to fantastický film a Sofia Coppola svým genům ostudu nedělá, coby scenáristka i režisérka se tady předvedla na výbornou. Cizí země s úchvatnou a v některých ohledech pro člověka ze Západu obtížně pochopitelnou kulturou. Moderní velkoměsto plné zářících reklam a budov z lesknoucí se oceli a skla. Dva lidé ztracení v odlišném prostředí i ve svých životech... Obě hlavní postavy působí velice věrohodně, jejich rozhovory lehce a přirozeně plynou a vtipné poznámky, které ze sebe neustále, a přitom nenápadně a nevtíravě, chrlí Bob Harris, mi nedovolily přestat se pobaveně usmívat. A co teprve jeho "záhadovitý" výraz, bez něj by můj život nebyl kompletní. Vrcholem scenáristického umění a mou osobní favoritkou mezi scénami je pak "milenecká hádka" u nevydařeného oběda. Bravo! Doporučuji vidět v původním znění, hlas a projev Billa Murrayho jsou nenapodobitelné a byla by škoda, kdyby se ztratily v dabingu. (25.08.2010)

Velmi, opravdu VELMI pohodový, lehký, vzdušný a příjemný film, pro jehož obsazení by se těžko hledala lepší dvojice. Jen mi je trochu líto podle mě krátké stopáže, měl sem pocit, že bych se vydržel dívat snad 3, 4, 5 hodin protože jsem se stále cítil skvěle. Tenhle film disponuje opravdu citlivým zřežírováním a je u mě jedním z nejpříjemnějších filmů jaké jsem kdy viděl. (19.11.2010)

Tento film mi vôbec nesadol. Podľa toľkých kladných ohlasov som čakal ďaleko viac. Príbeh dvoch ľudí, ktorí si spolu rozumejú na čisto ľudskej báze bez akejkoľvek otvorenej snahy o dačo viac, by sa dal urobiť aj omnoho lepšie. Asi to bude tým, že mám na vec úplne odlišný názor ako režisérka. Nejak mi do seba nezapadalo, že Bob Harris je tu vykreslený ako typ muža, ktorému stačí zodvihnúť obočie, aby sa mu ženy vrhali ku kolenám, žije v dlhoročnom manželstve, v ktorom je zjavne nespokojný, cestuje po hoteloch a pritom sa tvári: Akože ja nič, ale keby dačo tak ... som tu pre vás dievčatá. Ako 15-ročný v tele päťdesiatnika. Ak chcela Sofia Coppola týmto spôsobom vzbudiť u diváka sympatie s hlavným hrdinom, tak u mňa rozhodne zlyhala. (25.01.2011)

Opravdu jsem se bál, když jsem viděl přílepku romantický, že se na mě vybalí jeden z typických přeslazených filmů, které má cenu sledovat snad jenom za dlouhých večerů, když má člověk špatnou náladu a občas se u toho i zasměje. Stejně jsem ale po nedávně shlédnuté Smrti panen neodolal. Film se od předešlého dost odlišuje především svojí prostou jednoduchostí, jedno mají ale společné a to dokonalý konec. Nad kterým člověk musí opět přemýšlet a zase se nedočká přesné odpovědi. Každý si ho tedy vyloží po svém, tak aby s ním byl spokojený. Ani po rychlé úpravě zvuku se mi nepodařilo zachytit, cože jí to šeptal :( Chvilku trvá, než se člověk do filmu dostane, ale ten pro koho je určen, si ho užije. Ostatní můžou opovrhovat, jak chtějí... Tak krásný a spontánní příběh jsem snad neviděl od dob Titanicu. Jak už tu někdo řekl, tento druh filmu může natočit Coppola pouze jednou, ostatní již budou pouze v jeho stínu. (01.02.2011)

Tak trochu "jiný film" - velmi citlivě spojené množství zajímavých obrazů prokládaných jemným vtipem, nenásilně vedený příběh lehce se dotýkající otázek "prázdnoty jistých forem společenského i osobního života naší doby" je do značné míry hodnověrný, výborné obsazení a zajímavá kamera - příjemná procházka, jemné zamyšlení ---- myslím, že film se hodí na mírný odpočinek pozdního odpoledne ;-) (24.02.2011)

Nůůůda, moc roztahané a Johansson ani neukázala kozy:( Bez ní by ten film byl na 1*, takhle slabší průměr, kdyby je ukázala mohly být i lepší 4*. Coppola by si měla rozmyslet jestli chce točit tyhle feministické filmy, anebo normální věci co se líbí mladým mužům. (28.03.2011)

Není to pro mě čistá dokonalost, ale dlouho to ve mě zůstalo. Docela rád na to vzpomínám (24.05.2011)

Se Scarlett a Billem se v Tokiu ztrácím z(a)traceně ráda. Je to "tichý" film, ve kterém jsou emoce hodně pod povrchem. Ale když se vám podaří je vykopat, objevíte velkou krásu. Samota podávaná ve velmi příjemném balení. (07.08.2011)

Takmer dvojhodinové zbližovanie dvoch spriaznených duší stratených v ďalekom Japonsku ma nezasiahlo tak, ako som čakal. Chýbalo mi nejaké smerovanie, katarzia a rozuzlenie. Celý film bol ale minimalistický ako herectvo Billa Murrayho - a síce on sa mi tu páčil, celok ma nezaujal. Civalovym záchvatom smiechu nerozumiem, niekoľko situácii bolo úsmevných, ale prevládala znudenosť. 6+/10 (09.12.2011)