Červený drak

Film, který navazuje na skvělé mlčení jehňátek a naštěstí ne na Hannibala i když ten se mi taky celkem líbil, ale nebylo to ono. Vynikající výkon předvedl zejména Ralph Fiennes, daleko za ním je Anthony Hopkins, který se snaží hrát něco podobného jako v mlčení jehňátek, ale nějak mu to nejde, ale i tak podal průměrný výkon a filmu to zas tak moc neubralo takže ***** (14.12.2003)

Možná by Červenému draku prospělo konečně vypustit Anthonyho Hopkinse. Jeho nekonečná recyklace v jedné postavě, která se objevuje opět ne zrovna ve velkém prostoru, začíná být unavující. Herec je to výborný, ale postavit na jeho "skeči" film už nelze. Ralph Fienness je podle mě kvalitní náhradou, která byla trochu špatně využita a ve výsledku působí méně hrozivě. Emily Watson jsem shlédl s radostí a její postavy mají v sobě vždycky něco navíc... Edward Norton jako náhrada za slavnou oblíbenkyni davů je příjemný a jeho kvality se nedají zapřít, jen si nejsem jistý, jestli se do podobně laděného snímku hodí. Trochu lepší scénář a silnější atmosféra by ze snímku udělali rozhodně adepta na konečně dostatečně kvalitní "pokračování" Mlčení jehňátek. (25.02.2007)

Krásně zbytečná kapitola hannibalovské mytologie a mimořádně zabitý film. Opravdu nechápu, proč nás tvůrci po tom, co nám v MLČENÍ JEHŇÁTEK představili intelektuálního gurmána Hannibala Lectera, toho času za mřížemi, a v HANNIBALOVI ukázali, co dokáže na svobodě, nezavedli v prequelu na začátek celé legendy a neodhalili nám, jak se z Hannibala Lectera stal Hannibal kanibal. Odmyslím-li si, že příběh pouze recykluje JEHŇÁTKA, přičemž odstavuje postavu Lectera na druhou kolej, musím konstatovat, že scénář samotný je nadprůměrný a obsahuje řadu dobrých nápadů, kvůli kterým stojí zato se na film podívat, zejména úvodní dopadení Lectera a finále (byť na finále JEHŇÁTEK nemá). S Lecterovým sadismem ho ale zabíjí Rattnerova průměrná režie bez výraznějšího autorského rukopisu a schopnosti vytvořit atmosféru a bohužel i výkony většiny opravdu hvězdného hereckého ansámblu. Hopkins i Norton působí místy až sebeparodicky (např. Nortonova rekonstrukce zločinu s diktafonem), Keitel neobdařil svou postavou ani zlomkem charizmatu, jaký měla v podání Scotta Glenna v JEHŇÁTKÁCH, zbytek v čele s Ralphem Fiennesem ale potěšil a speciálně jsem ocenil návrat mého oblíbence Anthony Healda v roli slizkého Dr. Chiltona. Na filmu mě nakonec nejvíc pobavilo, když jsem přemýšlel o tom, jak by asi vypadal, kdyby jej natočil Michael Bay, o kterém studio uvažovalo před Rattnerem. Myslím, že z lůžka ve své cele se zvedající Lecter zpomaleně objížděný kamerou z podhledu, by nebyl špatný :) (13.11.2005)

Jizvy nám připomínají, že minulost byla skutečná. Žijeme v primitivní době. Není ani barbarská, ani moudrá. Ještě před Clarice Starling se dr. Lecter „přátelil“ s jistým vyšetřovatelem Willem Grahamem, s kterým nejprve spolupracoval na nahánění jednoho masového vraha – a pak mu způsobil jednu nepěknou jizvu. Teď se Will se starým známým gurmánem setkává znovu. Při další naháněné. Půltucet výtečných herců, řada skvělých momentů, výborná Elfmanova hudba i Spinottiho kamera a velmi solidní závěr. Jenže ony momenty jsou následně popřené docela dost nezvládnutými scénami, absencí tempa a gradace a zmiňovaní vynikající herci se musejí popasovat s poměrně slabě načrtnutými postavami. Za tuhle „první“ kapitolu o Hannibalu Lecterovi se nicméně věčný rutinér a tvůrce ujetých komedií Brett Ratner rozhodně nemusí stydět, s ohledem na jeho průměrnou režijní filmografii je to důstojná záležitost, což je sama o sobě velká poklona!! (13.04.2013)

Nikdy nesrovnávejte "Červeného draka" a "Hannibala" s "Mlčením jehňátek". Jsou to naprosto odlišné filmy spojené pouze postavou dr.Lectera - nic víc...Co říct o "Červeném drakovi"? Snad jen to, že jde o skvělý (nikoliv otrocký!) přepis ještě lepší knihy podpořený výbornými hereckými výkony a napínavou atmosférou. Hodně lidí se pozastavuje nad výkonem Anthonyho Hopkinse, ale já říkám, že byl opět vynikající - dr.Lecter tentokrát ze své šílenější stránky, kdy se nedokáže kontrolovat tak jako obvykle. Však kdo by se dokázal ovládat v cele tváří tvář vlastní nemesis? Z tohoto úhlu pohledu sir Anthony opět dokazuje, jak výtečným hercem je. V "Červeném drakovi" má však zdatného protihráče nejen v zajímavém Edwardu Nortonovi, ale především v Ralphu Fiennesovi, který Francise Dolarhydea vykreslil naprosto brilantním způsobem a je škoda, že se na plátno dostává až po poměrně dlouhé expozici...P.S.: Nikdy nezapomenu na to, jak jsme s Geminim a dalším kamarádem seděli v kině, "Červený drak" začínal koncertem baltimorské filharmonie a najednou se z orchestru ozval falešný tón flétny - je opravdu zábavné, když se v zaplněném sále ponuře a vědoucně smějí jen tři lidé a ostatní nechápou ;)... (15.11.2005)