Lovec ľudí

Mannovo pomalejší vedení filmu spolu s ne vždy vhodně zvolenou hudbou u Lovce lidí částečně nabourává jinak tvrdě thrillerovou atmosféru, která by mohla být ostřejší, agresivnější, a/nebo tíživější. A Apel na rodinné hodnoty se zase opírá o trochu triviální charaktery (snad vyjma toho hlavního, ale to jen díky zajímavé minulosti), ovšem kromě toho jde o dobře vyřešenou adaptaci, která má své působivé i chytré momenty. Líbila se mi fungující krimi zápletka a dobře zvolený moment odhalení vraha, kdy divák má dost času na to, aby tápal, ale přitom mu nebyl upřen náhled z druhé strany (aneb Mannův "férový" přístup). 6/10 (24.08.2009)

Jako bych koukal na jiný film, než většina hodnotících. To, co tady víceméně všichni odsuzují, se mi právě líbilo. Namátkou: hudba, Coxův Hannibal (i když Hopkinsův je bezesporu lepší), napětí, atmosféra, slizký hlavní záporák. Vadil mi jenom příliš předvídatelný konec. I když na druhou stranu jsem to tomu poldovi docela přál... (23.03.2010)

Lovec lidí je bohužel vzácnou výjimkou, kdy je originál slabší než pozdější remake. Ačkoli se Michael Mann drží poměrně věrně knižní předlohy, pojal Červeného draka více jako detektivku. Spíše než na psychologii hlavních postav se tak soustředí na průběh samotného vyšetřování. I tato verze mi přijde poměrně zdařilá, musím vyzdvihnout hlavně geniální soundtrack ve stylu 80s. Na rozdíl od Demma či Rattnera vsadil na méně známé herce a Brian Cox v roli Hannibala-kanibala překvapivě nezklamal, ale bohužel tu má jen minimum prostoru. Také Tom Noonan je dokonalý exot. Kdybych neznal Mlčení jehňátek a vůbec celou sérii s Anthony Hopkinsem, dal bych klidně čtyři hvězdičky, ale při vzájemném porovnání je Lovec lidí přeci jen někde jinde. (07.07.2011)

Dlouho jsem tohle odkládal protože detektivky z 80.let nemusím, Lectera mám zafixovaného jako Hopkinse a remake z roku 2002 mě nechal absolutně chladným.. Ach..jak moc jsem se zmýlil.... V některých momentech a jednotlivostech je to sice poněkud nepřesvědčivé, ale jinak to většinu času balancuje na hranici geniality. Manhunter vybočuje z normálu, jde si vlastní cestou a nebojí se být osobitý... Třeba už jen práce s hudbou je mimo všechny mainstreamové příručky a přesto to funguje jako široko daleko nic jiného. Coxův Lecter je možná méně chytlavý v projevu(méně koulení očima a ffffff), ale na druhou stranu, ta chladná civilnost je úplně stejně mrazivá (tím spíš, když Lectera beztak dělá z 80% knižní charakter a z 20% ten či onen herec). (18.10.2019)

Možná to bude znít lehce zvráceně, ale Manhunter je "krásný snímek". Ideální do deštivé pozdní noci, či časného rána k panáku tulamorky. Další mé ujištění, že M. Mann točil nejpůsobivější snímky v době, něž začal experimentovat s digitální kamerou. (Byť, zde se teprve "rozehříval"). Zda-li jde o náhodu, nebo to má nějakou hlubší souvislost, nechť posoudí jiní. Spíše to bude, ale otázka dobrého scénáře (předlohy). Protože vystavět příběh a umně gradovat atmosféru, Mann vždy zvládal na jedničku. (Tou Red Dragon Thomase Harrise bezesporu je). Nechtěl jsem srovnávat originál a remake, ale lze se ubránit?! Mann má tradičně navrch v již zmiňované umně gradované hutné atmosféře, lépe vykreslené (vystavěné) psychologii jednotlivých postav (zejména agenta Willa Grahama), tradičně dobře zvolenému hudebnímu doprovodu a především W.L. Petersen válcuje E. Nortona. Výtku mám pouze k lehce uspěchanému závěrečnému finále. To Ratnerův snímek těží především z excelentního R. Fiennese (byť nemůžu říct, že Tom Noonan by svou roli nezvládl, ALE....) AND THE WINNER IS.....THOMAS HARRIS! 75% (11.07.2011)