Epizoda 2 (E02)

,,Tvař se jak chceš. O všem tady rozhoduju já." Přiznávám, že druhý díl mě až tak nestrhl, nicméně pořád ve mně vzbouřil tolik emocí, až běda. :D Scéna, kdy žena prosí doktora,aby ji pomohl, protože po těžkém porodu nechce znovu otěhotnět, bojí se o život a on jí dobrácky řekne, že promluví s manželem. Protože rozhoduje on. Uf. Jasně že by bylo lehčí, kdyby Barbora byla žena, která by měla spíš blíž ke světici než k cizoložnici. Kdyby prostě psala poezii, pohádky a knihy o tom, jak se žije... třeba na Domažlicku. Tu šílenou potřebu lásky jsem pochopila až ve chvíli, kdy Nebeský odcházel. Anna Kameníková to zahrála tak skvěle, že se ve mně úplně všechno svíralo. Kdybyste konečně našli někoho, s kým jste protože chcete, líbáte ho, milujete se s ním ne proto, že on a společnost to od vás očekávají, ale protože zkrátka VY chcete, vzdali byste se toho snadno? Tohle prostě není jen o Boženě. Zajímavá je určitě i Josefova linka, jeho život, problémy... ale zkrátka ty Barbořiny ve mně rezonují daleko víc. No... a teď jsme všichni tuze zvědaví na Aňu Geislerovou. (11.01.2021)

Kameníková se mi líbí, mám obavy z její výměny za Geislerovou, které je všude příliš. Zaujal mě výborný Lukáš Melník. A Jan Nedbal jako Nebeský byl neskutečně roztomilý. Erotické scény mi nevadily, nebylo toho moc vidět. Pokud Němcová taková byla (počet milenců to dosvědčuje), proč to zatajovat. Její tvorbě to neublíží. Co třeba intimní život Máchy nebo nemanželské děti Tyla? (11.01.2021)

Ze školního učiva a z četby jsem si uchovala v paměti vzpomínku na spisovatelku, jejíž díla byla ještě po stovce let čtena a filmována, jako na krásnou a inteligentní ženu. Její pohádky, povídky i Babička mne od dětství doprovázejí. Na tom jakýkoliv film pitvající její život v zájmu komerce a na základě neprověřených skutečností či autorské licence, nic nezmění. Netoužím ji vidět jinak, chci si svou dětskou vzpomínku uchovat. Když pod praporem reality zhanobíme svou literární minulost, jaká nás čeká budoucnost? Spisovatelka už nežije, nemůže se bránit. K žádné současné autorce by si scénáristé něco takového nedovolili, ať už by její morální kredit byl jakýkoliv. (11.01.2021)

Druhá epizoda působí bohužel ještě povrchněji a prvoplánověji než ta první. Už jen těch šest zobrazených souloží, z toho jedna dokonce narychlo v průjezdu - komu se tím autorky podbízí? Řada scén je silně přitažených za vlasy, včetně hysterických výstupů hlavní hrdinky, a pokud měla být Božena Němcová podle současníků noblesní a okouzlující žena, tak v tomto filmovém zpracování po něčem takovém zatím není ani stopy, pokud pominu známý Hellichův portrét v záběru. (24.01.2021)

Takže podle Lenky Wimmerová být feministkou znamená umět podvést manžela a nestarat se o děti (ale mluvit o tom, jak je má ráda). No, možná na tom něco je ;) Ale vsadila bych se, že takto to autorka pojmout nechtěla… Sázka na sexuální svobodu jako leitmotiv druhého dílu se podle mě úplně nezdařila – zejména proto, že skrz tuto autorčinu konstrukci skutečnou Němcovou nevidíme. Vidíme nevázanou puberťačku, která prolétla strojem času, takže hovoří plynně jazykem 21. století a také jím myslí. Vidíme divošku, která touží po sebeprosazení a je ochotna jít přes mrtvoly – to vše je typické 21. století. Němcová podle současníků a korespondence nebyla sexuální, nýbrž sensuální (!) obětí sebe sama. Autorce se buď tento rozdíl nepodařilo rozkrýt, nebo ho vůbec nechápe. Vztahy s lidmi (nejen ty milostné) byly pro Němcovou vitální, což vyplývá také ze všech jejích děl. Tím víc, čím v nich plavala často naznak, nebo se v nich přímo topila. Právě neschopnost zdravých vztahů navzdory okolnostem (v rozporu s děsivou touhou po nich) ji strhávala stále víc ke dnu. Anna Kameníková je jistě skvělá herečka, ale vypadá to, že dostala za úkol předvést chladnou a domýšlivou manipulátorku, což je rys, který jistě Němcová měla ve svém nakonec dost schizofrenním rejstříku, ale ze zcela jiných psychických důvodů, než z těch, které prožívají děti současného blahobytu. Kde je snění, zoufalost, rozervanost, pochyby, a především, kde je její LÁSKA? Ani mezi vášní a láskou není rovnítko, natož mezi láskou a sexuální avantýrou. Tohle se z 19. století na současné plátno přenést nepovedlo. Přitom to k Němcové patří nejvíc. EDIT: Pustila jsem si díl podruhé a je možné, že hloubka citu, který není emocí, není přítomna v díle nikoli pro autorčin záměr, ale nakonec skutečně jen proto, že to herečka Kameníková nemá v nátuře (ani zkušenosti). Když říká „pukně mi srdce,“, je to jako kdyby říkala: „právě jsem přinesla brambory.“ Třeba se změnou herečky nastane i proměna sobeckého ledu ve zkušenost (odpovídající nakonec počtu dětí vzhledem k věku), která se se staletími přesouvá stále do vyšších ročníků… ? Zatím je to škoda, ono vlastně všechno kromě té Boženy i v druhém díle celkem sedí… :) (11.01.2021)