Božena

Ambiciózní, ale. Někdo tu napsal, že "na českou kotlinu" je minisérie až nevídaná. V určitých ohledech je. Kostýmy, prostředí, historické libůstky. Atmosféra dokáže člověka vtáhnout. Ale hlavní postavy jsou naprosto neukočírované. Božena kulhá od svérázné, sympatické ženy, která žila nadčasově, do bezohledné kurvy, jejíž jediný motiv je "já to chci a je mi jedno, kolik lidí to stáhne pod vodu". Němec kulhá od měkkého paroháče do násilnického tyrana, který svou ženu bije a znásilňuje, aby pak o pět minut později přilezl s psíma očima a o dalších pět minut později rozdal dalších pár ran. Ze slejváku do výhně. Jako kdyby to nebylo málo, do života Boženy vidíme jen ze scénáristicky zbaběle úzkého úhlu, toho milostného a rodinného. Příběh proto nudí, neustále se omílá dokola v té samé opakované kličce, nikam nepostupuje, jen dolů. Dolů s kvalitou. Tím, jak tvůrkyně Boženu pojaly, se tragicky omezily nejen v naraci, ale i v konečném výsledku. Ironicky se totiž pointou celé série zdá, že feminismus ženu přivede do hrobu a ještě zničí celé její okolí, protože stojí na naprosté bezohlednosti a bezuzdnosti. A to mě celkem sere. Aničky, dneska ne. Dneska na vás nemám nervy. (18.03.2021)

Z prvního dílu rozpaky. Oceňuju kostýmy, starovenkovské prostředí atd., bohužel ale při pohledu na scény vidím spíš umění rozdrobené na jednotlivá řemesla, než abych tleskala celku. Scénář totiž nabere spád až ke konci. Přestože chápu volbu soustředit se na Boženu z úhlu intimního, jako na děvče a ženu, a to zejména zde, ze začátku jejího života, kdy k literatuře přistupuje jako konzument a ne její tvůrce, dělá to její příběh zbytečně monotónní, ochuzený. Stopáž je dlouhá a omílá stále to samé - jak Boženu všichni chtějí a jak na to ona doplácí. Ano, ze zdrojů víme, že už i dvanáctileté/čtrnáctileté jí nápadníci nadbíhali, proto nesouhlasím se zdejšími komentáři, že to z ní dělá "Mary Sue". Byla prostě pěkná. Seriálová Božena tyto romantické výpady ale až nepochopitelně podporuje, chlapům řekne ne až na úplně poslední chvíli a do té doby rozjitřuje jejich úsilí. Na jednu stranu ji tedy máme vnímat jako proto-feministku, která ví o chlapech své a stojí si za vlastními hodnotami, na stranu druhou ji vidíme nesmyslně padat do chlapských pastí a zahrávat si s vícero muži najednou. Až se sama sebe ptám, co tím režisérka a dvě scénáristky - všechny ženy - chtěly vlastně říct. Uniká mi něco, nebo to jen narativně nezvládly? Chtěly ukázat pointu a vzápětí si ji podlomily pod nohama, nebo nejsem dostatečný intelektuál? Nebo to intelektualizuju až moc? Zatím tedy průměr až lehký nadprůměr, uvidíme, co dál. (15.03.2021)

Konečně literatura, konečně širší politicko-kulturní dění, které Boženu formují z ještě nedodělané ženy vnucené do téměř už "odžitého" života poslušné manželky a matky do někoho, kdo vnímá svět kolem sebe, nejen svůj vnitřní (potlačený, byť svéhlavý) svět. Do někoho, kdo se okolním světem nechá probouzet za hranice svého původního, dětsky vzpurného myšlení. Jak už tu někdo zmínil, začátek dílu je opravdu slibný. Znamená posun, má podstatu, představuje další důležité ženské postavy. Ale pak se nám to zase slévá do červené knihovny toho nejnižšího rázu. A nic proti červené knihovně, sama do ní ráda zabrousím; jen to opravdu není ten jediný způsob, jak točit o ženách. Je "ženský" úhel vždy jen... o mužích? Copak cena ženy není v tom, co svede, místo toho koho svede? Snaha mísit obojí, Boženu ženu a Boženu spisovatelku a osobnost, je sice skvělý námět, jenže když se nemísí rovnoměrně a romance neustále převažuje, nedivím se zdejším vlažným ohlasům. (15.03.2021)

Kriste, kolik jich ještě ošuká? (17.03.2021)