Vojna a mier I
Voyna i mir I: Andrey Bolkonskiy
War and Peace: Part I
Obsahy(1)
Je rok 1805 a Rusko uzatvára spojenectvo s Anglickom a Rakúskom proti vojskám Napoleona Bonaparteho, ktorý má pod kontrolou už takmer polovicu Európy. Na nádvoriach a v salónoch petersburgskej i moskovskej smotánky sa nediskutuje o ničom inom, ako o vojnovej akcii proti Francúzsku. Medzitým, v Moskve umiera knieža Bezuchov, a jeho nevlastný syn Pierre Bezuchov sa stane dedičom obrovského majetku. Jeho priateľ, knieža Andrej Bolkonskij, ponechá svoju tehotnú ženu Lízu v starostlivosti svojho otca a stáva sa pobočníkom generála Kutuzova. Kutuzovova armáda vstupuje na územie Rakúska, aby spojila sily s Rakúskou armádou podmaršála Macka, proti veľkému vojsku Napoleona. (RTVS)
(viac)Zaujímavosti (11)
- Jedným zo „sponzorov“ filmu bolo Ministerstvo obrany ZSSR, ktoré poskytlo filmovému štábu kone a celé vojenské jednotky. Počas prác na filme sa vytvoril samostatný kinematografický jazdecký pluk v počte asi 1500 jazdcov, ktorý bol následne úspešne použitý v mnohých ďalších sovietskych filmoch. (Arsenal83)
- Na natáčanie bolo použité zásadne nové kinematografické vybavenie a materiály. Tvorcovia získali prístup k muzeálnym fondom a na nakrúcanie použili autentický nábytok a doplnky z 19. storočia. (Arsenal83)
- O réžiu sa uchádzal Ivan Pyrjev a Sergej Bondarčuk. Výber mala urobiť komisia Ministerstva kultúry ZSSR na čele s Jekaterinou Furcevou, no sám Pyryev svoju kandidatúru stiahol. Následne došlo medzi oboma režisérmi k nezhodám a až do konca Pyrjevovho života sa ani nepozdravili. (Arsenal83)
- Začiatkom 60. rokov sa zhodovali dve okolnosti: blížilo sa 150. výročie bitky pri Borodine a v roku 1959 bol na plátnach ZSSR uvedený americký film Vojna a mier, ktorý bol publikom vrelo prijatý. Úspech hollywoodskeho filmu prinútil vedúcich sovietskej kinematografie uvažovať o domácom filmovom spracovaní románu a to malo za výsledok toto spracovanie. (Arsenal83)
- Postava Pierra Bezuchova (Sergej Bondarčuk) a postava Hélène Bezukhové (Irina Skobtseva) byli manželé nejen na plátně, ale ve skutečnosti. (Roztržitý Luke)
- Ve skutečnosti zde v armádách Napoleona a Kutuzova proti sobě bojovalo skoro čtvrt milionu vojáků. 120 000 komparzistů, použitých pro tuto scénu tedy k původnímu historickému údaji nemá až tak daleko. (Pradlík)
- Natáčení trvalo úctyhodných sedm let a scéna bitvy u Borodina proti Napoleonovi se zapsala do Guinnessovy knihy rekordů jako největší bitevní sekvence v dějinách filmu. (Karlos80)
- Po započtení inflace by se rozpočet dostal na závratných 560 milionů dolarů, a byl by tudíž nejdražším filmem všech dob. (Karlos80)
- Ve filmu si zahrálo neskutečných 120 tisíc komparzistů. (Karlos80)
- Po natočení všech čtyř dílů měla Vojna a mír neuvěřitelných 500 minut - ovšem jediný, kdo ji v této podobě měl možnost spatřit, byli diváci mexické státní televize. (Karlos80)
Súvisiace novinky
Stalingrad jako nejdražší ruský velkofilm
Syn slavného Sergeje Bondarčuka Fjodor to slušně rozjel a daří se mu kráčet v otcových šlépějích – přinejmenším co se rozmachu jeho filmů týče. Po afgánské akci 9. rota a dvoudílném sci-fi velkofilmu… (viac)