Neuveriteľný deň

Až po letech mi došlo, o jak výjimečný duchovní film se jedná. A také, kolik toho má společného s Caprovým Život je krásný. Na samém začátku si hlavní hrdina nikoho a ničeho neváží - a vlastně ani nikam pořádně nepatří. Jen se ocitne v městečku Punxsutawney, kde se film odehrává, už by chtěl být jinde. Nevidí, co má před očima. Neslyší, co mu nabízí sluch. Nakonec ale přeci jen najde domov tady a teď. "Tady budeme žít," říká své milované v samém závěru a my tušíme, že tohle je něco, oč v životě běží především; naučit se žít z místa, s druhými, plně a radostně. Jinak řečeno, mít kořeny. (03.02.2021)

Egoistický Zákopčaník je tak dlouho lapen v časové smyčce, dokud se z něj nestane vnímavý člověk s pozměněným žebříčkem hodnot.. Dnes už dá se říct klasika romantické komedie s brilantním králem obličejové mimiky B.Murrayem, která je vystavěna na důvtipu a chytrém scénáři - především v situacích, kdy Phil už dobře ví, že čas je na jeho straně, přičemž celou dobu tušíte, že tu píseň, co se v ložnici každé ráno rozezní v 6:00, bude moci na konci věnovat ženě po své pravici.. Někde jsem četl, že pár měsíců po natáčení trpěl Murray nočními můrami, v kterých se objevoval svišť v kožené bundě zpívající na pódiu repertoár Cher. Možná to bylo proto, že ho během natáčení 2x kousnul. Ten svišť.. (22.12.2011)

"Hromnice kdysi v tomhle městě něco znamenaly. Dřív toho sviště vytáhli z nory a snědli." Tak kolikátého to dneska máme? 2. 2.? To je stejně jako včera. Co mám dělat? Dělej si co chceš, Phile. Něco se nauč, pořádně se najez, někoho osoulož, zabij kolegu meteorologa sviště, pořádně chlastej, zabij sebe, něco ukradni nebo cokoli jiného. Mě to bude vždycky bavit. (05.08.2011)

„Bude v pohode.“ Toto som kedysi hodnotil aj komentoval, ale potom oboje za záhadných okolností zmizlo, ako sa mi na čsfd v minulosti už viackrát stalo ("asi" tu má niekto väčšie práva, než na aké má morálne predpoklady). Tak teraz to tu už snáď zostane, zakomplexovaný bráško. Páči sa mi štýl Billa Murraya. Nie je to srdcovka, ale oceňujem jeho suchý, akoby až britský humor s vážnou tvárou, obsahujúci v neposlednom rade (a v nemalej miere) cynizmus, sarkazmus a neskutočne hlboký a precítený životný smútok. A tento scenár mu fakt sadol. Neviem, či je lepší Billov výkon, alebo práve šikovný scenár vychádzajúci zo skvelej zápletky (ktorú v priebehu snímky zaujímavými spôsobmi inovuje). Jasné, základ je dosť klišé. Polepšený bastard. To už sme videli miliónkrát, nie? Lenže práve vďaka Billovmu výkonu je to uveriteľné a presne také dojemné, aké to malo byť. K tomu atraktívne prostredie zaspatého mestečka s jedným megaslávnym sysľom, rozkošná Andie McDowell a plno skvelých vedľajších figúrok. Ku koncu možno aj nejaká tá slzička kvapla. Kto nájde bez pomoci mladého Michaela Shannona, má u mňa túlavú mačku s besnotou. „Zima nie je o teplote vzduchu, ale o rozosmiatych tvárach šťastných detí.“ (27.08.2018)

Prima trempíci, vstávat! A nezapomeňte boty, dnes je venku zima. A nejen dnes, ale každý den!... Přiznám se bez mučení, tohle je moje srdeční záležitost. Ne snad proto, že bych Billovi záviděl (a vlastně proč né!!), ale tolik nápadů nacpaných do jednoho filmu se jen tak nevidí. Takže: viděno snad 50x a stále mne snaha ukrást Phila, spáchat sebevraždu, učit se hrát na klavír, atd., atd. dostane!!! Má poklona patří hercům, režisérovi, ale hlavně scénáristům. (09.09.2005)