Bratia

Kontrovérzní historie okolo bratří Mašinů, kteří byli komunistickým režimem zaškatulkovány za sprosté vrahy, nepatří ke kapitolám, které bych zatím ještě někdy stihl probrat v dějepisu (:D). Takže vlastně cením podobnou rekonstrukci udalostí, která může být určitě pro mladou generaci přínosem a potěšit i fandy historických filmů. Nejen Vilhemová, ale ani pánové Hess ani Nedbal mě nějak extra neberou (moc hezouni pro mé frustrované já.:D). Ale je docela sranda, jak vážně vypadají jako bráchové a předvedli vcelku důstojné výkony v rolích, které se s nim odteď ještě chvilku potáhnou (takže teď už si u Nedbala nevybavím hlavně jenom Vánoční příběh a Krakonoše z konce minulého roku.:D). Řemeslná stránka je zdařilá a při přestřelkách, nahánečkách a honičkách bezvadně duněl zvuk po celém kině. Za emoce mě tady vzaly ale hlavně  třeba scény s hraním na piana nebo výslechy rodiny. Celkově rodinná linka tady pro mě měla největší potenciál. Vše okolo samotných bratrů na mě možná  naopak působilo trochu odtažitě a nepíšu to úplně rád. Notabene, když je ten jejich příběh plný štěstí tak vděčný. I tak si myslím, že oskarové ambice zůstanou nenaplněny. Stejně jako mé ambice nad čtvrtou hvězdu. Je to v pořádku udělané, ale asi mi tam něco chybělo a nedokážu přesně říct, co.  Ale možná změním názor, až někdy uvidím podruhé. (31.10.2023)

RECENZE: Bratři ctí řemeslo. Názor jim však až úzkostlivě chybí - Českokrumlovský deník Marná sláva. Ani očekávaní Bratři nevynášejí jednoznačný verdikt nad věčným národním sporem ohledně činnosti skupiny bratrů Mašínů. Vlastně nevynášejí vůbec nic. Film sám je totiž překvapivě plochý, doslova bez tváře. Přitom kontroverzní látka by si o pevné stanovisko říkala až běda. Tomáš Mašín se ji přesto rozhodl natočit bez soudů, bez ozvláštňujícího klíče, rádoby nezúčastněně. Není tedy divu, že psaním scénáře pověřil Marka Epsteina, jehož díla silný autorský pohled postrádají téměř vždy (Šarlatán), a raději se spokojil s jalovou cestou „od všeho trochu.“ Kupříkladu JFK vynikal intenzivním přesvědčením Olivera Stonea, že Kennedy byl zavražděn z iniciativy nejvyšších pater americké politiky. Forman zase nalezl v příběhu Larryho Flynta strhující anabázi boje za svobodu projevu. A jak praví sám Stone: „Film znamená hledisko. Zbytek jsou dekorace.“ A co filmoví Bratři? Jsou prezentováni jako hrdinové, nebo vrazi? Ani jedno. Spíš jako věční „páni kluci“ se zbraní v ruce. To stvrzuje i obsazení Oskara Hese a Jana Nedbala do hlavních rolí Josefa a Ctirada Mašínových. Ne že by snad Hes s Nedbalem postrádali charisma, přesvědčiví jsou, ale scénář jim nepřináší prostor pro hlubší vývoj. Jsou to prostě chlapečci, kteří se rozhodnou vzít situaci do svých rukou. Sic odvážně a s mladickou dychtivostí, nicméně bez rozvahy nad tím, jaké důsledky to pro ně a jejich rodinu bude mít. Z obsazení vyniká ještě neselhávající Tatiana Dyková v roli Zdeny Mašínové. Jiskru vyzařuje pohříchu jen Stefan Konarske v roli tajemného pomocníka StB, jenž kolem skupiny zprvu pouze podezřele čmuchá, ovšem s postupem času, a s přibývajícím počtem mrtvých, začíná utahovat smyčku. Ve výsledku však Bratři nejsou nutně nezdarem. Je to film, který neurazí a navzdory závažnosti skutečných událostí slibuje oddechovou podívanou. Mašín vykazuje zručnost a cit pro řemeslo, jež umí špičkově využít pro konkrétní účinek. Některé momenty, jako noční vlakový přestup, jsou vyloženě drásavé. S napětím zachází režisér vůbec obratně. Někdy snad až moc (např. zcela prázdné napínání při pasové kontrole). Kde míra sugesce přechází v nevkus, je závěr, kdy znovu zaznívají památná slova generála Josefa Mašína o nutnosti svobody. Tvůrci jako by si dopisem vypomáhali ke zdůraznění a podložení unylých tezí, jejichž význam všichni diváci pochopí i bez toho, aniž by ve scénáři musely nutně stát repliky typu „Ozbrojenej odpor je to jediný, co na ty svině platí.“ (08.11.2023)

První půlka odehrávající se v Československu padesátých let je nuda. hrozná nuda. Taková nuda až si přejete ať už se těm dvěma začnou dít pořádná příkoří. Taková nuda jako 86 díl seriálu Vyprávěj... Jakmile začnou brašule střílet do lidí, kteří se nebrání nebo jsou otočení zády a utíkají skrze noční Německo, bere příběh i film solidní grády. Ale vlastně si den po shlédnutí nevybavím kromě nějakého sezení v jámě a v seně nic z děje... Viděno na Netflixu a nejvíce vypovídající bylo, jak Netflix po skončení filmů háže svým algoritmem podobné kousky..zde mi vyskočilo několik dramatických dobovek tu z Lotyšska, tu z Dánska, tu z Norska. Všechny zaměnitelné a všechny na jendo brďo. Tak takhle si myslím že české bratry Mašíny musí vnímat tu v Lotyšsku, tu v Dánsku, tu ve Finsku..tu na Oscarech. Nůůůda. Vivat Přisla v noci! (11.03.2024)

Na naše takové normální zabijáky mám nemlich stejně rezervovaný názor jako verbal, čili ad jeho komentář, no a jako potomek člověka, který za své hrdinské počínání během druhé světové seděl společně s dalšíma Maděrama v letech 50., a  za držkování a zřejmý odpor i v letech 70., v obou případech na Borech, v prvním turnusu i s "vycházkami" do uranových dolů, bych oběma zásadně vymezeným stranám společenského sporu naznačila, že stačí používat mozek, zapojit rozlišovací čidla detekující seniorskou aroganci, podivně neutuchající a mně osobně nesympatickou touhu po oficiální pochvale a hlavně absenci pokory v časech, když už člověku není dávno dvacet a měl by umět férově vyhodnotit komplexní důsledky dávných činů, aspoň sám před sebou. K tomu mimořádného Filipa netřeba. Pánové hráli dobře, Táňa i Matěj Hádek byli skvělí, film to je pěkný. (08.02.2024)

V předvečer letošních Českých lvů padla volba na film s největším počtem nominací a zároveň našeho cizojazyčného adepta do boje o Cenu akademie. Bratři (Mašínové od Mašína) mohli minimálně na poli Oscarů ustoupit před zdařilejšími projekty: Ve výsledku jde totiž o místy nadmíru odtažité a zkratkovité životopisné drama, které podobně jako názory na reálné bratry působí rozpačitě. Filmu by neuškodila kratší stopáž a silnější celistvost mezi jednotlivými scénami (především v první polovině). Chválím však na naše poměry zdařilé akční sekvence zobrazující pohyb bratrů v NDR, a stejně tak scény s dámským osazenstvem - Tatianou Dykovou a Karolínou Leou Novákovou - které byly silné až mrazivé. Lepší tři hvězdičky! (09.03.2024)