Agatha Christie's Poirot

Nejslavnější a nejskromnější Belgičan na britském kontinentě má sice předepsaný odpočinek, malé šedé buňky se ale ani v lázeňském letovisku siesty nedočkají. Kromě toho, kdo zabil Arlenu Stuart musí totiž vyřešit i otázku neméně důležitou: má či nemá Poirot nadváhu? :) (17.12.2012)

Poirotův sen z Temného cypřiše a kyselinovou scénu z Vraždy v Mezopotámii řadím mezi nejděsivější scény z filmových adaptací Agathy Christie vůbec. Jinak opět jedna z nejlepších detektivek s Davidem Suchetem v hlavní roli, tentokrát navíc v exotickém prostředí a se silným humorným potenciálem. Poirot na poušti, no považte! :) (02.04.2012)

Výborná „suchetovka“, jedna z nejlepších vůbec, především díky procítěnému výkonu Elisabeth Dermot-Walsh v roli nešťastné Elinor. Scéna Poirotova snu, ve kterém najde řešení hádanky, působí sice dost nepatřičně, protože spadá spíš do žánru horroru, než do elegantních detektivek madame Christie, plný počet si ale film stejně zaslouží. (02.04.2012)

Jediná Suchetovka, které se vyrovná stejnojmenná Ustinovka. Ale scéna s kobrou mi nechyběla. (14.10.2014)

Sedm malých černoušků na vraždu si hrálo, jeden z nich byl zavražděn, zbylých šest se bálo. Poirot se sice pořádně kulatí, ale malé šedé buňky jsou i nadále ve špičkové formě. (14.10.2014)

I v drsnějším příběhu zůstává Poirot gentlemanem. (19.11.2014)

Pošilhávání do kalet pši chatlném ošvětlení še může štát ideální šituací plo zločin. :) Mělo to být elegantní setkání se smokingy, večeří, róbami a kartami pod taktovkou poněkud výstředního syrského hostitele. Ten je během večera precizně zakudlován a protože mezi hosty je i jistý slavný detektiv, spisovatelka detektivek a policajt, vyšetřování se rozbíhá vcukuletu. A jak Poirot neochvějně kráčí po stopách vraha, odhaluje, že mrtvý zdaleka nebyl jediný účastník osudného večera s přeplněnou třináctou komnatou. Naopak, někteří ji mají tak nacpanou, že by nejen jablko nepropadlo, ale ani pecka z něj. Rozuzlení Karet na stole je kontroverzní a odvážné – uvážíme-li dobu vzniku předlohy. (09.05.2016)

Nemohu si pomoci, ale tento díl zdál se mi poněkud zmateným. Kdo je kdo a kdo není, kdo s kým a kdo proti komu a kdo se v tom má vyznat. Pobavilo mě ale slyšet pro změnu z Poirotových úst legendární větu: „Všichni lžou.“ (03.09.2014)

Stará lidová moudrost, která praví, že kdo chce víc, nemá nic, očividně neplatí úplně všude. V Broadhinny totiž takový člověk dostane přesně o jednu ránu ostrým předmětem víc, než je zdrávo. (24.10.2014)

Sýrie, baba na zabití, panoptikum podezřelých, zakutálená hlava Jana Křtitele, dávná traumata a ostré nástroje. Pro někoho noční můra, pro Poirota dovolená snů. :) (19.11.2014)

„Staré hříchy vrhají dlouhé stíny.“ Halloween nesnáším a plně sdílím páně Poirotův názor, že civilizovanější než strašit (s) dýněmi a vraždit neviňátka je jít na Dušičky zapálit svíčku na hřbitov. (06.08.2014)

Kam se hrabe Ustinov, to se nedá srovnat! (03.09.2014)

Asi jsem sloní konzerva, protože v nových dílech mi prostě chybí stará garda: lokýnky slečny Lemonové, vykulené oči kapitána Hastingse a knír inspektora Jappa. Poirot zůstává pořád stejně geniální, ale stejně jako sloni, na některé věci nějak nemohu zapomenout. (26.05.2014)

„Říká se, že Poirot je tak inteligentní, že snad ani není člověk. Ale on takovým řečem nenaslouchá.“ :) Vražedná hra tentokrát v kulisách švýcarských velehor je předem vyhraná, protože „malé šedé buňky začaly znovu zpívat“. (16.06.2014)

„Byly to dobré časy.“ A já jsem plakala. (03.07.2014)