Lesný duch

Un-FUCKIN´-believable!!! Dvě slova: Sam Raimi. Tolik tvůrčího potencionálu, vtěsnaného do nějakých 80 minut, jsem snad ještě neviděl. Ohromující je, že ačkoliv vše působí roztomile "staře", herci přehrávají a lekačky se dají čekat minutu dopředu, tak přesto je to všechno strašidelné! Vážně si to nedovedu vysvětlit, ale navzdoy tomu, že přehnanost a komediální prvky se tomuto dílu jen stěží vyhnou, tak jsem se většinu času solidně bál. O režii bych pak dokázal napsat slohovku, protože to, co se Raiminu v mládí podařilo, to by nejpíše chtěl dokázat každý debutující režisér, co si v krámu koupí kameru a vyrazí s partou přátel do lesa. No prostě zážitek, na který se rozhodně nedá zapomenout. (05.07.2010)

Jeden z mých nejoblíbenějších horrorů vůbec. Raimi mu dává svůj vlastní styl a podpis a tudíž velkou dávku originality. Nic nevykrádá a snaží se podat horror v jeho nejčistší a zároveň nejdivočejší formě. Nechybí naprosto nic: opravdu odporná chata v opravdu nehostinném lese (sem bych si teda na výlet odpočnout rozhodně nezajel...), naprosto úžasné masky, které dnes již na diváka fungují trochu jinak, ale jsou opravdu ultra odporné, perfektní hudba, napětí, lekačky, gore scény, krev, znásilnění stromem, psychoúlety, zvuky, šílené výjevy a detaily, kamera a její nájezdy ... Prostě na svůj minimální rozpočet neuvěřitelně vydařený a vyvážený horror. A pro mne nejlepší díl série. Neuvolňuje diváka humorem, i když dnes v něm již pár humorných hlášek a scén každý jistě najde ... Naprosto kultovní horror, podobně jako "Techas chainsaw massacre 1974" nebo "Last house on The Left 1972". Každý z těchto horrorů jde naprosto jiným směrem, ale společně jsou to základní nosné pilíře "moderního" horroru ... Navíc s nezvykle podobnou atmosférou, kterou dnes již prostě nikdo takhle nenavodí ... (16.01.2008)

Raimi, Spiegel, Campbell.. Royal Shakespeare Company? To asi ne.. Spíš původ zkratky rsc, označující ukončení zápasu kvůli potoku krve cákající z boxerova obočí na všechny strany.. Za málo peněz hodně hororové muziky umocněné voyeurskou kamerou prolétávající mezi větvičkami, hektolitry umělé krve nastříkané na obličej božského Bruce a spoustou obyčejných zvuků budujících atmosféru (tlukot srdce, cvrkot hmyzu nebo ta moucha na závěr closing credits) a přitom všem je to celé tak krásně neseriózní. Za tu ošklivost, co provedly lesní kořeny nebohé Cheryl, se dává dle trestního sazebníku 5 až 12 let - záleží na šikovnosti přiděleného právního zástupce.. „Join us! Join us!“ (07.07.2009)

Nemá určitě cenu se rozepisovat nějak obšírněji proč je tohle kult. Ti co to viděli a uznávají to pochopí a ti co to neuznávají stejně nepochopí, ale musím podotknout, že tahle klasika má pro mě ještě dvojnásobnou cenu po tom co jsem viděl ten otřesnej remake, tak tenhle původní film ještě stoupnul v ceně. Ano optikou dnešní doby to vypadá hrozně amatérsky, ale ta práce z atmosférou podpořená navíc naprosto totálně psycho podmazem zvuků (hudbou bych to ani tam moc nenazýval) dokáže i dneska naprosto totálně vtáhnout do děje. V Raimim v té době dřímal génius než se pak o pár let později zaprodal, ale to už je jinej příběh...100% (23.11.2014)

Šílená záležitost, měnící tvář z atmosferického hororu přes vyvražďovačku až po splatterové finále, drží pohromadě jen díky občasnému šílenému nápadu. Raimi sype z rukávu neotřelá zjevení, ale chybí mu vyváženost vyváženost. Campbell má charizma, ale ostatní kolem něj plní jen rutinní úlohu křoví. Co se týče napětí, nejlepší pro mě byla asi smějící se Linda mezi dveřmi, při jejíž představě se doteď směju a bojím zároveň. Ale vrcholem zůstává poslední návštěva sklepa předtím, než Raimi rozjede svou galerii nechutností. Tamní atmosféra by se dala krájet. Ve výsledném hodnocení tedy přeci jenom slabší horror, kde si divák dosyta užije chytání za různé končetiny, později pak jejich oddělování. A i když se rád bojím toho, co nevidím, zamrzí, když na to nepřijdu vůbec. (22.03.2006)