Venom 2: Carnage prichádza

První snímek z roku 2018 je v mých očích zcela nezvládnutou a extrémně nudnou látkou, z níž si vybavím snad jen jednu scénu, kde Tom Hardy vleze do akvária a sní živého humra. Doufal jsem tedy, že se tvůrci v pokračování poučí a konečné nám naservírují odlehčenou komiksovou podívanou s poutavou zápornou postavou. Bohužel, ve finále jsme (opět) dostali zmatený, generický a nudný guláš, kde se vyjma ucházející finální scény téměř nic neděje a který zejména v první polovině nepochopitelně přeskakuje mezi žánry. Při sledování tohoto počinu mi bylo až stydno za tvůrce, že slibně znějící potenciál látky přetavili v něco tak hloupého a zbytečného. Za zmínku totiž stojí snad jen spolehlivý Woody Harrelson, jež celý tento stupidní koncept alespoň trochu pozvedává z vod hlubokého zapomnění. Tohle, stejně jako první díl, už vážně nikdy nechci vidět. Děs a hrůza! „Eddie, we should be out there snacking on bad guys! I am a predator! I need to be free.” (18.11.2021)

Jediný dôvod prečo to naozaj funguje je Tom Hardy a to, že si svoju postavu Eddieho Brocka náležite užíva. Jeho hláškovanie s Venomom síce pripomína vzťahovú komédiu, ale zároveň sa stáva ťahúňom filmu z nudných vôd. A tie tento príbeh teda obklopujú zo všetkých strán. Postavy ( aj tie z predchádzajúceho filmu) sú tu zase raz do počtu a ich dopad a vývin v rámci dejovej línie je takmer nulový. Čo ale zamrzí ešte viac, je absencia hodnoverného záporáka. Carnage má v komikse rovnako bohatú históriu ako Venom. Tu je ale na pozícií druhotriedneho záporáka. Rovnaká druhotriednosť bola už v prvej časti. A na to, že Venom neustále prognozuje svoju smrť, alebo obrovskú slabosť voči svojim nepriateľom,  akosi z tých stretov vychádza bez väčšej ujmy. To, že tým zabíja napätie je asi každému jedno. Akákoľvek snaha o presahy je tu skôr vtipná a trápna, než aby splnila účel. A digitálny bordel tomu ešte uberá na atmosfére. Pomáhajú si ním pri všetkom. Aj ten posledný záber na pláži má tak digitálne vlny až z toho príde človeku smutno. Náznak spojenia s MCU poteší. Ale to by nemohol byť Venom mierne podpriemernou sériou. Venom 2 je tak v konečnom dôsledku potvrdením, že Andy Sarkis je lepší ľudoop, ako režisér. (15.12.2021)

Takové nijaké. Hlášky vyplývající z hádek mezi Venomem a jeho hostitelm se vytratily a když na ně došlo, postrádaly vtip i lehkost. Akce je sice dost, ale působí sterilně a nenápaditě, což korunuje předimenzovaný digitální bordel v závěru. O nějaké výrazné dějové lince se také nedá mluvit, ale i když jsem od film v tomto ohledu nic moc nečekal, tak skutečnost, že se film omezil de facto jen na likvidaci záporáka, je pro mě trochu zklamáním. Filmu se dá alespoň přiznat solidní tempo, díky kterému jsem se nenudil, rozumnou stopáž a asi největším pozitivem je Woody, který si to užívá. Přesto je film pro mě zklamáním. 55% (30.11.2021)

Taxe nám Jeďák prokousal ke dvojce, a měl-li bych opět fundovaně hrábnout do terminologické studnice filmově teoretické vědy, neváhal bych použít vysoce odbornou cinefilní determinaci „Silikonové kozy“. Na pohled sice dobře vypadající a držící naoko sebevědomou fazónu, ovšem šablonovité, sterilně jednoduché, unifikovaně tvarované, nepřirozeně poskakující, lehce okoukatelné, záhy nudící, ta citlivost bradavek už taky není, co bývala, a vyhonit si mezi tím, to je něco, jako ze zoufalství prcat želatinu. Nasraně druhé k haptické seanci asi lepší než totální fošna, a mezi plochými, vážně se beroucími dementizujícími tupárnami Mrvelu jednoznačná prsatice, vhodná k vcelku nezávadnému kojení nezletilých dyslektických ufonů. Pořád docela vtipné, žádný svištivý bukanýr, narvaný v pastelových elasťácích, tam s existenciálně vážným xichtem po čerstvé ruptuře konečníku pouťově nementoruje náctileté mentály, negři jsou přeqapivě zase jednou zlo, o těžce nemrdanou militantní feministku nezavadíš, Vůdy jede bomby a je veliká zábava sledovat, jak je zase Tomáš Tvrdýy brutálně herecky ponižován ozubeným animákem. Prostě takový rychlý a jednoduchý výplach míchy na sobotní podvečer, když zrovna všechny přirozeně pevné trojky odmítnou spolupracovat, protože nejste očkovaný proti pandemenci. A přitom jim například ta divná žlutá vyrážka na žaludu nikdy nevadila. Á propos, to mi připomnělo, že právě hledám nějakou neopíchanou hyperventilující figurantku v nemykotickém věku s nízkou saturací a teplotou nad 38 stupňů za účelem intenzivního sledování Smrtící epidemie a cílevědomého vyjebávání. S lživými fašistickými bezautoritami. Strukturované životopisy s důrazem na dosavadní praxi spolu s potvrzením o infekčnosti HRňtre elektronicky na prsonální oddělení. (29.11.2021)

Co by měl člověk očekávat od filmu, jehož motivem je střet Venoma s Carnagem? Odpověď je myslím zcela jasná. Přijde mi, že mnohým divákům uniká, že se jedná o filmový comics. Superhrdinský comics. Nářky nad nedostatkem psychologie postav a hlubokých myšlenek jsou zcela liché. A upřímně, mě nebaví Logan ani Nolanův Batman, jelikož s původními příběhy nemají společného téměř nic. Na druhou stranu většina filmu je věnována Eddimu Brockovi. Zoufalému outsiderovi, jemuž se sype svět a on má pocit, že tomu nedokáže zabránit. A když se postaví na nohy a odvrhne svého symbionta, zjistí, že sám to nakonec nedá. A pak jde o akci. Entrée Carnage, potyčka s policií či finále v katedrále, kdy si jeden chvílemi vzpomene nejen na King Konga, jsou přesně tím, co mě baví. A myslím, že ti, co naříkají nad digitálními triky, by zrovna tohle udělané mechanickými asi nechtěli. Spíše bych řekl, že vizuálně rozmazlený divák už není spokojený téměř s ničím. A komedie? Možná hořká. Je to smutné drama zoufalce, co se snaží postavit na vlastní nohy. (15.10.2021)