Párty Hárd

Jak kdybyste koukali na zfilmované Martyho frky. Ty jeho dvojsmysly, trojsmysly a více smysly prostě neměly chybu. Navíc v rámci prasáren je to poměrně na pohodu. Udeří to lehce na začátku a pak se to veze přesně v tom duchu klasické Řezničiny. Navíc klobouk dolů nejen před scénářem, ale i před technickým zpracováním. Tohle už je opravdu někde jinde a musím říct, že to v českých luzích a hájích příjemně rozvířilo rybníček. Konečně se tu také děje něco lehce nekorektního a lidi si toho začínají všímat...za mě super. (29.03.2020)

Nejlepší česká komedie od GYMPLu. PÁRTY HÁRD je zjevení na české scéně, kterou by stálo za to regulérně distribuovat do všech komerčních kin po republice, protože si to svou kvalitou, narozdíl od všech těch sračkoidních stokrát omletých vztahových mrdek, prostě zaslouží. Jedná se o poctu americkým puberťáckým komediím se silným pikoidním nádechem folklóru Šluknovského výběžku, se kterou se dokáže ztotožnit kdejaká naplavenina z prdelákova podobného ražení. Martinu Pohlovi se povedlo napsat a zrežírovat nečekaně vtipnou fekální komedii, která má skvěle načasovaný humor (vyplývající z přesně vybraného castingu), skryté pointy, schválně amatérsko-dokumentaristicky vypadající kameru a nostalgický pop-punkový soundtrack, jež právě vylaďuje onen vibe amerických teenage komedií z přelomu milénia, z kterých vychází. Třešničkou na dortu je pak například citace scény z MANDRAGORY. Víc podobně odvážných projektů, u kterých se autoři nebojí vzít koule do hrsti a snaží se s tou zchátralou českou kinematografií něco udělat. (19.03.2020)

Jestli mě chtěl Martin Pohl šokovat, šel na to úplně blbě. Hromada hoven, vulgarismů a pár deci hnisu mě v dnešní době fakt nešokuje. Exkrementům se vyhýbám (hlavně kvůli zápachu), ale nešokují mě, vzhledem k tomu, jak mluvím, když nemůžu projít autocenzurou (jakou na sebe používám, když píšu na čsfd), mě nemohl šokovat ani použitý slovník a otázka hnisu je úplně o ničem, vzhledem k mému zlatému stafylokokovi. Větší problém byl v tom, že mě nebavil použitý humor (kromě scény s přezůvkami), a celou dobu jsem se strašně nudil. Už by mě to sice nemělo překvapovat, ale zase jsem se nechal nachytat, takže jsem byl opět překvapen, že se dá natočit film, aniž by někdo ze zúčastněných podal herecký výkon. (13.05.2020)

U Párty Hárd pochopím jakékoli hodnocení, protože tento vskutku netradiční film někoho dozajista uchvátí, zatímco jiné diváky znechutí. V mém případě budu, co se hodnocení týče, poněkud skoupý. I když se jedná o dost ojedinělý kousek na poli české komedie, tak mě svým humorem bohužel (či spíše bohudík?) takřka nezasáhla. Scénky s Markem Milkem mě celkem pobavily, to bych lhal, jinak se jednalo spíše o totální bizár s místy dost nevkusným fekálním humorem (high five Prci, prci prcičky z let 2005-9). Filmu nijak neprospělo ani jeho amatérské zpracování - ať už šlo o (ne)herce, či kameru. Nicméně jak říkám - někomu ty explicitní exploze Jebiho kráterů, hnědková pomsta, či svaz českých zvrhlíků dost určitě sednou ... a jiným zase ne. (20.03.2023)

Šluknovský Pie. Nechutný, perverzní, tnoucí do živého a s vše objímající trapností. Přesně tak upečený, aby mě bavil timingem i kadencí (neplést s kaděnci) a tvůrci tuzemských tuctových komedií vyhlásili hnědý poplach. Gymnázium Konrada Henleina prostě nemohlo vyplivnout něco ordinérního.. Je bezesporu snem každého teenagera mít takto tolerantního a podporujícího otce (náboráře do srbských milic nemyslím).. (26.02.2024)