Párty Hárd

Pominu naprosto tragické herecké výkony, a že je film prošpikován nechutnostmi a fekáliemi. Ale musím s rukou na srdci přiznat, že jsem se té šílené úchylárně řehtal nahlas. Co má film poskytnout - zábavu/poučení/umělecký zážitek/vizuální vjemy. A já jsem se v tomto případě fakt bavil, přestože si uvědomuji všechna negativa. Tudíž nebudu mudrovat a rovnou napálím čtyři hvězdičky. (25.03.2020)

Můj komentář číslo 1000. Dlouho jsem přemýšlel, co komentovat, protože si říkám, že to je malý milník. Velký krok v mém virtuálním životě a malý, takřka zanedbatelný krok pro lidstvo. Pro mě je toto nejvýznamnější český film, který mi po mnoha letech opět dokázal, že i u nás vznikají extrémně dobré filmy, že i u nás někdo dokáže vypointovat fór a nezkazit ho, že se tu nemusí točit jen trapný politicky korektní mainstream. Tak od srdce jsem se už dlouho nezasmál. Naprosto dokonalé vykreslení postav, za sebe palec nahoru za bezprecedentní rodiče. Žlutý poplach a Já myslel že se tu prcá naprosto nejlepší postavy... Grundza králem českých cikánských herců. Kam se hrabe jaksemenuje z Mostu. Na nic si to nehraje, jde tam o prdel a je cítit, že tvůrci maji hranice nastavené jen svým názorem, protože si to platí sami. Finální faux pas mě málem sundali ze židle. Neumím si představit to koukat sjetej, to musí být naprostá řachanda... Doporučuji všem, kteří nejsou fundamentální, kteří nejsou bigotní, kteří nejsou prudérní a kteří jsou otevření možnosti, že morálka a mravnost jsou jen lidský výmysl, který nemá ve vesmíru jiné opodstatnění, než se mu vysmát. (18.04.2022)

Festival (pro) otrlého diváka. Poloamatérské české Prcičky s nulovým rozpočtem, kde se ultra nechutné fekální odpadové momenty (vymačkávání beďarů, sraní) střídají s gagy na hraně ryzí geniality (vaření perníku ve škole, žlutý/hnědý poplach). Neherci jsou (v rámci možností) docela OK a představitel "Pochcánka" je pomalu takový český Jonah Hill. Jeden z mála (současných) filmů, které s přehledem dostojí své (extrémní) pověsti. 60 % (10.01.2020)

České Prci, prci, prcičky majú odo m§a jednu hviezdičku navyše za odvahu niečo tak odporné natočiť v našich končinách, aj keď Češi sú už dávno viac progresívne napchatý v amerických ritiach ako my Slováci. Vyzdvihnutie Martina Pohla ako dobrého, či dokonca renesančného režiséra je podpásovka pre dobrých českých režisérov akým je povedzme Václav Marhoul, musím však jedným dychom dodať že Pohl aspoň vystihol inteligenciu miléniových detí. Človek aby medzi nimi inteligentného jedinca hľadal mikroskopom... (16.07.2021)

Ač je éra komedií o teenagerech dávno pryč, po letech tu máme mladé smolaře, tentokrát v českém provedení. A po vzoru amerických kousků je to o největší kalbě a o doufání v pořádný zásun. Spousta divných, divokých, divnějších i divočejších situací, o kterých se obvykle nemluví, ale mnozí z nás se s nimi „často“ setkávají. Za tak krátký čas to vlastně ani nestihne nějak nudit, já nicméně až takovou porci situačního i dialogového humoru „neviděl“. Výsledek rozhodně netrhá bránici, ale (navzdory nizoučkému rozpočtu) je poměrně přímočarý a nenucený, s několika říznými momenty či specifickými dvojsmysly. Nejvíc by mě asi zajímalo, jak moc dělá Pohl (nejen v hudbě) ramena. (07.07.2023)