Malý Budha

Bertolucci je skvělej režisér - umí zachytit atmosréfu v cizím prostředí (Poslední císař, tohle). Příběh z mládí Siddharty je vyprávěn jako legenda, což vyznívá zajímavě a právě to prostředí a lidé se mi tam líbili nejvíc. Taky obsazení Chrise Isaaka mě potěšilo, protože v něm podle mě vězí velkej potenciál. Ve scénách ze současnosti mi tam ale něco nesedí. Jakoby to bylo místama moc umělé (Jessieho zážitky, myšlenky, otázky). To děcko mi navíc bylo krajně nesympatický, ale sympatickejch se pro mě najde málo... Co mi vadilo víc, bylo automatické překlenutí jazykové bariéry v Indii (i v originále je to anglicky) nebo scéna Siddhartova osvícení, kdy se do záběrů motaly děcka ze současnosti. A teď to nejhorší - viděl jsem to s dabingem, což bylo něco tak nepředstavitelně strašnýho, že jsem hledal žiletku. Za to ale ten film nemůže, tak se budu snažit to ve svém hodnocení ignorovat. Ale co - vždyť všechno je pomíjivé. (01.05.2008)

Příběh Síddhárty Gauthámy znám jen malinko, takže nejsem schopna říct, co vše z toho, co bylo řečeno v tomto filmu, je pravda a co jsou smyšlenky scenáristů, a proto tento film beru s mírnou rezervou. Přesto si ale myslím, že tu jakési základní hodnoty tibetského náboženství byly předány, poměrně srozumitelně a mile. Navíc zpracování, především těch částí se Síddhártou, bylo po vizuální stránce moc dobré a mnoho ze současných filmů, které se snaží jít po této stránce a které chtějí být „pěkné“ na pohled, by si s ním nezadalo. Příběh rodičů hlavního hrdiny měl možná nastínit kontrast mezi západní a východní filosofií, ovšem jelikož šlo o pouhé „nevěření“ zápaďáků, dal by se z filmu úplně vynechat. To, že buddhistické myšlení ovlivní člověka víc, než by zpočátku čekal, se dá odhadnout i bez toho. Jesseho dětské zaujetí je v rámci příběhu daleko pochopitelnější, přeci jenom se tenhle film točí i kolem něj. Ačkoliv Malý Buddha je nakonec možná trochu o něčem jiném. (12.07.2010)

Vtipné, že Keanu si tady procvičil roli, kterou pořádně zužitkuje za šest let – člověka, který byl držen v konejšivé iluzi o povaze skutečnosti, aby následně zjistil, že všichni spí, kdežto on jediný je probuzený. A co víc, stává se spasitelem - a téměř Bohem. Zfilmovaná legenda o mladém Buddhovi je přes přímočarou doslovnost poutavá a koukatelná (Keanu Reeves jako Ind mi nijak nevadí), ale linie ze současnosti je paradoxně míň realistická a víc naivní. Hraje se tady na automatický zisk bodů za fotogenická červená roucha a moudrou laskavost každého mnicha, který se objeví. Nemám nic proti buddhismu, ale sledujeme film, kdy se na návštěvu rodiny vnutí dva cizí lidé a začnou dítěti vyprávět o své náboženské víře, aby se stalo jejím představitelem. Rodiče (učitelka matematiky a jistě tvrdě pracující kravaťák, díky němuž všichni bydlí v menším americkém Tádž Mahálu) to s úsměvem pozorují a nechají malého synka s cizími muži (a retardovaně působící holkou na hlídání) jezdit po městě. To jako fakt? Co kdyby to místo „hodného“ a módního (já vím, že za to nemůže) buddhismu byli Svědkové Jehovovi nebo muslimové? To by byl teprve film o toleranci… (13.10.2020)

Pre mňa zbytočne zdlhavé a ako odporcu všetkých náboženských odvetví na tejto planéte príliš patetické a neuveriteľné.....ale Bertolucci vedel, čo točí a pre koho, tak sa do toho radšej nebudem vŕtať a tých, ktorí sú jeho poetikou a neuchopiteľnosťou nadšení, nechám na pokoji.....nech aj oni nechajú na pokoji mňa. Mám DVD, napriek tomu si film už nikdy znova nepozriem. (09.12.2009)

Kdyby tak film zůstal jen u vyprávění příběhu o Buddhovi!!!Příběh z dnešní doby je absolutně zbytečný, kazí atmosfréru filmu, není moc kvalitní a celkově sráží kvalitu. Pasáže, kde je Buddha, jsou minimálně o třídu lepší a zajímavější, i když výkon samotného buddhy reevese není moc přesvědčivý. Za některé zajímavé scény a výpravu dávám 3 (10.11.2006)