Posledný cisár

Je to príbeh absurdnosti a nespravodlivosti vládnutia jedného cisára, ktorý nemá šajnu o svete ako takom a využíva svoje kompetencie skrz svoje ego? Áno. Ničí ho takýto životný štýl osamelosti? Áno. Ako je možné, že niet na svete pokoja? Pretože každý sa chce pasovať za pánboha a chce zažívať pocit moci a nadradenosti. Prečo sú ľudia také svine? Pretože sú ľudia...Samotná cisárova prehliadka životom je napriek menším turbulenciam podaná komorne, zaujímavo, plynule. Hlavná postava kvôli spomenutým "cisárskym chybám narodenia a spomalenosti rozhodovania" nedovolí divákovi vzbudiť väčšie sympatie, ale čo je dôležité pre film, drží sa ho. Maskéri a kostyméri vyzdobili okolie sveta rovnako presvedčivo ako tomu bolo vo filme Amadeus. Johna Loneho môžeme teda vidieť hádam v 20-tich rôznych make-upoch. Občasné krížové členenie deja efektne dynamizuje to, čo v pomalších scénach uberajú statickejšie dialógy. Dej sa ale pri svojej dĺžke venuje rôznym väčším i menším detailom, mení charakterovú rytmiku konfliktov a necháva vynikať spomenutou vizuálnou stránkou. Nepolarizuje ani nehaní politické režimy, podáva surové fakty, ktoré naopak prekvapia svojou strihovou rýchlosťou. Symbolický záver v chráme v krátkosti zrekapituluje silu obsahu vďaka poetickej výstižnosti. Vo výslednom efekte ide o kruté posolstvo podané v okulahodiacej technickej štýlotvorbe. Spokojnosť. (12.04.2014)

Velkolepá devítioscarová podívaná, která svojí vizuální stránkou uchvacuje. Životní příběh posledního vládnoucího potomka čínských císařů, od jeho korunovace ve věku tří let až po jeho skon coby obyčejný zahradník za komunistického režimu. Bertolucci uchvacuje zejména velkolepou výpravou a opulentní barvitou podívanou při scénách ze Zakázeného města, plných nádherných kostýmů. Měl jsem to štěstí vidět to v kině, na TV obrazovce to už zdaleka není ono a výsledný dojem je oproti kinu sotva poloviční. Bertolucci tu jasně prokázal, že je mistr nákladných výpravných velkofilmů a svoje zkušenosti pak bohatě zúročil v dalším kostýmním spektáklu Malý Buddha. A jen tak pro zajímavost - Bertolucci byl úplně první filmař jiné, než čínské národnosti, kterému bylo dovoleno natáčet v Zakázaném městě. (16.09.2002)

Čirý spektákl. Víc vizuálně oslnivý cestopis než drama s prokreslenými postavami a napínavým dějem. Malování velkých pláten šlo ale Bertoluccimu vždy lépe než vyprávění. Z tohoto hlediska je Poslední císař jeho nejlepším počinem. 75% Zajímavé komentáře: Djkoma, Radko, milicjant, PALINO (11.04.2005)

Trojhodinová história dejepisu so šikovným učiteľom-rozprávačom na mieste režiséra. Cisár je až do príchodu svojej prvej manželky tým najosamelejším mužom na svete a udalostiach za svojimi múrmi sa dozvedá, rovnako ako divák, iba sprostredkovane. Potom nastane zmena západne mysliaci chalan sa dostáva do sveta. Sklamanie však strieda sklamanie, každý si hrá na svojom piesočku a nedá sa veriť ani domácim, ani Japoncom. Podobný výživný exotický akademizmus, ako napr. Cesta do Indie alebo Indočína. (24.07.2017)

Výpravný historický velkofilm, který si všechny ty Oskary za výpravu, kostýmy, kameru, hudbu a spol. nepochybně zasloužil. Co se týká scénáře, nejsem zrovna velkým příznivcem vyprávění filmů od prostředka za pomoci flashbacků a jelikož mi politická historie Číny ve 20. století nic neříká, byl jsem občas poněkud dezorientovaný. Ale jinak byl ten příběh zajímavý. (02.03.2005)