Výhody cestování vlakem
Ventajas de viajar en tren
Advantages of Travelling by Train
Réžia:
Aritz MorenoScenár:
Javier GullónKamera:
Javier AgirreHudba:
Cristobal Tapia de VeerHrajú:
Javier Botet, Macarena García, Belén Cuesta, Luis Tosar, Ernesto Alterio, Quim Gutiérrez, Pilar Castro, Javier Godino, Alberto San Juan, Gilbert Melki (viac)Obsahy(1)
Mladá vydavateľka Helga Pato nachádza po príchode domov svojho muža úplne pomäteného a musí ho umiestniť do psychiatrickej liečebne na severe krajiny. Cestou späť stretáva vo vlaku neznámeho muža, ktorý sa jej z dlhej chvíle opýta, či by si chcela vypočuť jeho životný príbeh. Je to Ángel Sanagustín, psychiater z tej liečebne. Vydal sa na cestu, aby prešetril najhorší klinický prípad, s akým sa kedy stretol; ide o Martína Uralesa de Úbedu, mimoriadne nebezpečného paranoického pacienta, chorobne posadnutého odpadom a všeličím iným. Keď príbeh o Martínovi dokončí, rozlúči sa s Helgou, avšak zabudne si vo vlaku fascikel plný príbehov. Helgu zaujmú natoľko, že sa rozhodne vydať ich. S týmto cieľom sa vyberie Ángela hľadať. Problém však nastane, keď jej rozprávači začnú splývať s autormi a autori s postavami... (MFFK Febiofest)
(viac)Recenzie (45)
Název filmu by se hodil spíš pro dokument Českých drah, než pro černou komedii s naprosto šíleným příběhem, který rozhodně nebude pro každého. A jelikož ten příběh docela přeskakuje a zamotává se, divák se musí sakra soustředit, ale stejně v tom moc logiky nenajde. Můj oblíbenec Luis Tosar je opět ve formě, umí být vtipnej i nechutnej zároveň a jestli mám nějakou část vypíchnout, tak tu s tím psím fetišem. ()
Tohle byl Španělský film jak se patří. Divný, zvrácený a šokující. Tři příběhy propojené dohromady a občas tak zvrácený až to není možný. U nich vždycky narazím na nějakou kuriozitu co musím vidět a vždycky mi to baví ať je to jakýkoliv. Někdy více někdy méně ale tohle bylo morbidně vtipné. 75% ()
Cakal som trochu viac.. okrem historky o manželke fene ma nic nezaujalo ()
Dost výživná záležitost ze Španělska, která jak už jinak z této země - srší originalitou, která je zabalená v morbidním kabátku. Všechny tři příběhy plus scény z vlaku jsou zajímavé a napínavé, udrží si vaši pozornost a nutno říci, že celý film má i solidní grády. Highlighty samotných příběhů (taped děti, žena jako pes, sex postiženého kluka i význam odpadků) jsou všechno scény, které si budete pamatovat ještě hodně dlouho. Celkově se jedná o další přísun španělské kinematografie, který by fanoušci této kultury měli rozhodně vidět. Čisté 4* ()
Čtyři plus jedna za originalitu v rámci podpory za produkci vícera takových skvostů. Pořád se tadytěch bizárů objevuje míň, než je zdrávo! ()
Tohle je film podle mého gusta! Plný absurdit, bláznů a neuvěřitelných příběhů, neboť je to něco jako Cimrmanův Němý Bobeš. Příběh v příběhu a v něm ještě jiný příběh. Vše ale nakonec souvisí se vším a takové filmy já miluji. K dokonalosti chybí jen kousíček, ale i tak dávám za 5, protože jsem se velmi bavil. ()
Recyklovat moč a stolici, dělat z ní výborný likér a chutné klobásy, postavit horu odpadků, která má v průměru 10 a na výšku snad 30 metrů umějí jen ve španělských filmech. ()
Vlakom cestujem vcelku rád. A nie je nad to, keď sa máte s kým porozprávať, aby vám cesta rýchlejšie ubehla... ()
Veľké prekvapenie, aj keď aj to je otázne, pretože Španieli už nejaký ten rok produkujú kvalitnú filmovú a seriálovú tvorbu, takže nejaký lepší štandard od nich očakávame. Tento film bol aj temný a miestami hororový, ale aj bláznivý a vtipný a zaujímavo prepletený. 7,45/10. ()
Za posledné roky objavujem čaro španielskej kinematografie a myslím, že v rámci Európy točia scenáristicky najpútavejšie filmy. Toto dielo je toho čistým príkladom. Netušíte čo prinesie každá ďalšia minúta a pripravení musíte byť doslova na všetko. A ani na sekundu sa tak nenudíte. ()
Protivně užvatlaná přetažená nudná nezábavná bizarní hovadina. (9%) ()
Poriadne divoká a trafená Španielska psychologická jazda s čiernym humorom, ako remeň. Dobrý casting, dramaticky slušne podané. Čo si však najviac získava pozornosť, je časť fanatického psiara a jeho zmyselnosť , ktorá nemala chybu. Nie, že by tu malo byť zasiahnuté ženské ego, lebo v podobných situáciách by sa mohol ocitnúť kade kto a podstúpiť podobným manierom, len aby si zachoval svoju priazeň. ()
Bizarní to je, ale na můj vkus tak, že to je z části nudné a z části zbytečně nechutné. Nedokoukáno, po asi 30 minutách jsem na to neměl už nervy a hlavně chuť. ()
“Teď co jsi na zahradě a v domě máme víc místa... co kdybychom si pořídili štěňátko? ...Elvisi!!” Má zvrhlá filmová dušička zase jednou dostala hutnou potravu. Bizarní dílko, které umí upoutat a pobavit. Po technické stránce také paráda. Španělé umí! ()
Poprvé jsem film tak úplně nepochopila, řekla jsem si, že tomu dám čas a že se na něj podívám znovu.. O necelý dva roky později ho hodnotil Eliott a tak se mi tento snímek sám o sobě připomenul. Poprvé mi to přišlo, že se film tak nějak zbytečně dlouho vleče bez jakýchkoliv nutkavých myšlenek, které by mě zabavily tím, že bych je z psychologického hlediska rozebírala horem dolem. (já prostě tu psychologii opravdu baštim) Jenže na konci jsem dostala takovou spršku, že podobně jako u některých krimi knih,kdy ztratíte přehled o různých postavách (jejich jménech a charakterech) se musíte se vracet na první stránky a hledat kdo je kdo. U knih mi to nevadí, ale u filmu mě to zmátlo a nakrklo mé ego, tolik toužící po psychologickém uspokojení. Řekla jsem si, že tentokrát se budu soustředit na to, abych se na nic nesoustředila a film hodnotila dle menšího očekávání.... Došla jsem k tomu, že film mi, až na pár světlých chvilek vůbec nic vlastně nedal. ()
Také extremisticko experimentalne drzé a poburujuce. Pačilo sa mi, ze sa autor diela zahraval s uchylnymi temami, nebal sa otvorit skrinku plnu nechutnosti a chorob. Nepačilo sa mi akesi nedokoncenie nite. How bizarre how bizarre ()
Chvílemi vtipné, několik zajímavých nápadů, chvílemi nudné (kdyby se vypustila zbytečná historka o postiženém páru, dramaturgii filmu by to značně prospělo). Celkově ale ploché, jednorozměrné. Ani bizarní, ani nějak odvážné, ani výrazně filmově nápadité. A vykreslení psycho-patologií mizivé. Několik kuriozních historek slepených do špatně držícího celku. ()
Tohle nebylo úplně dle mého gusta, ovšem furt lepší španělská produkce než ta americká. Film o cestování časem nebo tři příběhy o zacykleném prostoru furt měli vetší nápad a lepší zpracování než hromada těch ostatních tuctovek. ()
Je to teda spíš na 4, ale jsem rád, že Španělé opět popustili uzdu svým fantaziím a je jim jedno, kde leží nějaká společenská konvemce, navíc to vše pojali se šarmem a vtipem, který jim je většinou vlastní. ()
Vzpomněl jsem si okamžitě na Divoké historky , další perla španělské filmografie , skvělých 100 minut perfektní zábavy , musím zopakovat. ()