Posledný súboj

Já budu rád, když si v 80 sám zajdu na hajzlík (spíš tu už dáávno nebudu), a Ridley točí moderní historické filmy, jako by právě byl v nejlepších letech. Nechápu. On a Clint asi musej být čarodějové. Nebo templáři. Nebo ufoni. Nevim. Nicméně! Dlouho budu o tomhle snímku přemýšlet, uchvácen nejen audiovizuálem a atmosférou, ale hlavně způsobem, jak napínavě podal zdánlivě banální příběh o cti, pravdě a odvaze. P.S. To je poprvé, co si v závěrečných titulcích všímám anti-covid teamu lidí, kteří se na place musejí starat o mrtě opatření a restrikcí spojených s touhle otravnou breberkou. P.P.S. Už se někde na internetech ozvali ti stejní frajeři, kteří kdysi Vávrovi s The Kingdom Come vyčítali, že ve hře není ani jeden černoch?? [CineStar Anděl] (31.10.2021)

Kdo by to byl čekal, že se z chlapácké rytířské legendy vyklube silný a velmi funkční feministický manifest? Tým kolem Ridleyho Scotta spojil těžkopádný, povídavý a v řadě ohledů zastaralý obraz středověku s moderním poselstvím, jež je dostatečně čitelné, aby si ho museli všimnout i diváci, kteří přišli na historickou rubačku. Důraz na konverzace, společenské i psychologické pozadí ústředního sporu však má do epičtějších Scottových kusů jako Království nebeské či Gladiátor hodně daleko; spíše se blíží slavnému Rašómonovi z hlediska převyprávění jednoho příběhu z několika úhlů pohledu. Tenhle svět ovládají muži, kteří jsou však hnáni spíše svými křivdičkami nežli Boží spravedlností. Přihoďte trochu krve na těch správných místech, nepříjemného násilí na jiných a středověkého tmářství, jež ženám nepřiznává žádná práva a nastavuje inspirativní zrcadlo i současnosti. Dvě a půl hodiny utečou a člověk je mile překvapen, jak progresivní film v poctivě oldschoolovém hávu dovede režijní matador i po osmdesátce natočit. (20.10.2021)

Hned první věc, aby bylo jasno - štve mě, že si někdo nedal lepší práci s historickou věrností, je to škoda, škoda, vše je moc tmavé, špinavé, má to divné helmice, co jsou z půlky úplně na pytel, nebo to nosí fakt divné bradky. A co z toho vyplývá? Vůbec, ale vůbec nic, film je totiž vážně dobrej a tyhle věci ho nijak nenarušují. Hlavní slovo tu má trojí vyprávění jednoho příběhu, což sice není nic nového, ale pořád je to celkem originální věc, obzvlášť u velkého filmu, navíc zde podpořeno třemi vážně dobrými hereckými výkony a jedním, který je sice taky fajn, ale podezřívám Bena Afflecka, že si svojí roli užíval až moc a tunu orgií si do scénáře napsal pro vlastní obveselení. A o tom to vlastně celé je, jeden ne zrovna složitý příběh, ale pokaždé podán jinak a pouze drobnosti dělají detaily mezi každým podáním a to jen a jen díky citlivé režii a dobrému hraní. Závěrečný souboj je fajn, mnoho plusových bodů má za to, že zdejší zbroj opravdu funguje jako zbroj a nedá se probodnout nožem na máslo.   (26.04.2022)

Důmyslná variace na koncept tří odlišných pohledů na jednu událost, kterou nejvěhlasněji předložil už Kurosawův "Rašómon" staví na pečlivě vyprávěném scénáři a jeho solidním zpracování. Rozpačitě rekonstruované historické dějiště (imerzivní bitvy i uměle působící města) zde ale plně slouží v zájmu příběhu a postav, na nichž spolu s jejich představiteli pak leží veškerá tíha vynikajícího filmu. Ačkoli po vzoru "Rašómonu" také "Poslední souboj" se primárně zaobírá jedním okamžikem, je pro něj zásadní vyobrazení širšího kontextu. Právě v něm se totiž postupně představují oba jednotliví aktéři, respektive to, jak oni sami sebe vnímají. Právě na sebezahleděnosti a sebeprezentaci stojí zdejší střet pohledů, v jehož jádru pak stojí bravurně zpřítomněný doklad toho, jak jsou celé dějiny zkreslené tím, že je formulovali muži. Závěrečná třetina přináší pohled, respektive pravdu ženy vůči "pravdám" z pohledu mužů. Nejen že z dramatického hlediska se zde bravurně zúročuje vše, co si scénář postupně připravil půdu. Ale především se zde s drtivě nepříjemnou výmluvností zpřítomňuje absurdita maximy "this is a man's world", která zastřešuje nejen tento konkrétní příběh jedné ženy, který je vyprávěn dvěma muži, ale i celé historie patriarchální společnosti, která ženám nejen že nedopřává sluch, ale ještě je apriorně soudí podle vlastních vytvořených hledisek. Pohled ženy tak neodhaluje jen její příběh ve stínu a zaslepenosti mužů, ale také to, jak je jejich sebedefinice utvářena privilegii i ideály o sobě samých na základě naplňování konkrétních dobových maskulinních rolí chrabrého rytíře ochranitele a ctnostného sečtělého lamače srdcí. Ridley Scott pak vynikajícím způsobem oživuje toto komorní drama i všechny jeho roviny v perfekcionisticky inscenovaném rámci historického velkofilmu, který na sebe nestrhává pozornost, ale funguje právě jako potřebné zhmotnění konkrétního historického období jeho striktně nalinkovaných genderových rolí a norem. Onen závěrečný titulní souboj pak získává svou intenzitu nejen díky vynikajícímu formálnímu ztvárnění, ale především protože představuje dramatickou kulminaci, kterou ale na rozdíl od úvodní sekvence už nevnímáme skrze optiku dvou gerojů, nýbrž se zde především vyciťujeme do ženy, která je nucena celé situaci přihlížet. "Poslední souboj" tak vskutku představuje zcela atypický hollywoodský projekt, jehož vysoký rozpočet slouží intimnímu dramatu s bohužel dalekosáhlým významem a kde historické dějiště zpřítomňuje negativní rysy přetrvávající v jádru naší společnosti dodnes. (21.10.2021)

Díky bohu za Ridleyho. Žánr historických filmů je až děsivě nevyužitý a Poslední souboj plní přesně to, co od něj divák očekává. Parádní herecké výkony, skvělé kostýmy a hlavně dechberoucí kulisy Stoleté války. Sice bych trochu ,,přestavěl" určité části Marguerite, kde se to už poněkud táhlo (zejména kompromitující scéna s Le Grisem se opakuje ve druhé i třetí kapitole prakticky jedna ku jedné), ale jinak jsem nadmíru spokojený. Kdyby se někomu chtělo zabrousit podrobněji do víru samotné Stoleté války, vůbec bych se nezlobil. (25.10.2021)