Walk East on Beacon!
Réžia:
Alfred L. WerkerScenár:
Virginia ShalerKamera:
Joseph C. BrunHrajú:
George Murphy, Finlay Currie, Virginia Gilmore, Karel Štěpánek, Louisa Horton, Wolfgang Zilzer, George Roy Hill, Rosemary Pettit, Steve Mitchell (viac)Obsahy(1)
Sovětská špionážní síť se krátce po druhé světové válce zaměří mimo jiné i na vědecký výzkum fyzika Alberta Kafera. Ten žije v Bostonu a jeho výpočty lze využít při projektování nejnovějších raketových zařízení. Z Moskvy přijede do Spojených států dobře vycvičený agent Alex Laščenkov, který pod falešným jménem Gregory Anders převezme řízení celé akce, nazvané Sokol. Jeho cílem je získat od Kafera výpočty výměnou za jeho syna, uneseného a drženého ve východním Berlíně, v sovětském sektoru. Laščenkov má k dispozici dobře zorganizovanou špionážní buňku, složenou z přesvědčených amerických přívrženců komunistické strany, ale také z lidí, kteří pro něj pracují jen z donucení. Netuší však, že díky anonymnímu udání je jeho lidem už nějakou dobu na stopě pátrací skupina FBI v čele s inspektorem Jimem Beldenem...
Snímek režiséra Alfreda L. Werkera vznikl v roce 1952 a patří do série protikomunistických propagandistických děl, zvané Red Scare (Rudý postrach). Vznikl podle článku tehdejšího ředitele FBI J. Edgara Hoovera. Detailní pojednání o práci jeho vyšetřovací agentury, které bylo námětem pro film, vyšlo v časopise The Reader's Digest.
(oficiálny text distribútora)
Recenzie (9)
Film komentovaný tak trochu patetickým hlasem, jakým byly doprovázeny filmové týdeníky té doby, se tak řadí mezi propagandistické. Na druhou stranu samotný příběh mi přijde velmi uvěřitelný a pravděpodobný. Rusové určitě měli nejen v USA síť špionů, kteří se mimo jiných aktivit taky snažili krást pokročilé technologie, jejichž vývoj v nesvobodném prostředí byl téměř nemožný. Ve filmu některými postavami vyjádřená nenávist k západnímu způsobu života je nadčasová, protože je to jedním, ne-li hlavním důvodem války na Ukrajině. Závěrečná přestřelka je tak trochu ujetá, ale není to nic, co by moc vybočovalo ze standardu. Dá se čekat, že někteří lidé si budou brát film osobně. ()
Tak zlý špionážny film som snád ešte nevidel,nemal nič čo by ma zaujalo aspoň na minútku,dej postrádal napätie ktoré by pri takýchto thrilleroch malo byť základným kameňom,príbeh bol vystavaný na klasickej pointe ako ukradnuť štátne tajomstvo ale bolo to spravené velmi nudnou,dietnou formou,navyše herecké výkony nestoja ani za zmienku,proste O bodov. ()
Špionážní filmy mne vždy lákaly, i když ty z doby studené války jsou oboustranně natolik povahově černobílé, až je to zábavné. Takže při americkém pohledu na věc je logické, že se zlí komunisti snaží ochromit starý dobrý kapitalismus, ale tentokrát jsou sítě hodných i zlých natolik zábavně spletité, že Hooverovu sebechválu pro jednou velkoryse přehlédnu. ()
Amerika 50. let byla skrz naskrz prolezlá špiony a špionkami ze Sovětského svazu a dalších zemí východního bloku a jejich americkými pomahači. Rudí teroristé nezískali moc ve Státech jen díky tvrdé a poctivé práci Džej Edy Hoovera a jeho hochů od FBI. Myslím si, že nemalou zásluhu na rozpadu komunistického bloku měly i tyto epické výpravné blockbustery, které se mohly pyšnit brilantními dialogy, nápaditými scénaři, hvězdným hereckým obsazením a nezapomenutelnými záběry kamery. Doufám, že jste pochopili, že to byla ironie, protože tenhle film je nudná p*čovina od začátku do konce. ()
Tendenčný špionážny príbeh o vyzretosti amerického ľudu a úspešnosti FBI je poznamenaný dobou viac ako je únosné. Komentár rozprávača je akoby vystrihnutý zo žurnálov, niekedy síce dovysvetľuje dej a posúva ho, väčšinou však podsúva neohrozenosť a neomylnosť tých "dobrých" v boji proti sovietskym sieťam. Takto film prestáva byť filmom a stáva sa agitkou. ()
Reklama