Lucie, postrach ulice

Detská klasika, ktorá ma ako malého celkom minula, alebo si iba nepamätám. Ale aj teraz sa na to dá pozerať, myslím, že ani dnešné deti to neotrávi, hoci príšerky nie sú v štýle zombie ani transformerov, ale obyčajné plastelínové. Príbeh má spád, vylomeniny vládkyně všech moří stoja za to a dospeláci tiež prednesú pár dobrých hlášok. Dabing figúriek sa vydaril a Bohdalovej bojim, bojim všeobecne zľudovelo. –––– BIL JSEM ZDE. FANTOMAS (31.03.2014)

Nedávno jsem si natenhle film vzpomněl. Už jako dítě jsem z něj vždy měl takovou podivnou nostalgickou náladu. Dětství na sídlišti, dědeček na venkově, jo to je ideální model (nejen) socialistického dětství, z jehož neútěšnosti vzejdou přízraky formující se z plastelíny ukradené v obchoďáku. Figurky jsou doslovným ztvárněním hrdinčiny dětské fantazie, a je v tom něco z božského stvoření, uhněteny z hlíny, no dobře z plastelíny, vnášejí lehkost do předškolních dní, které zotročují malé děti několikahodinovým mučením v lavicích. Nechte je vyrůst jako plevel na skládce, jak by vám možná řekl Kafka. Ať se mysl osvobodí. (30.12.2009)

Dodnes si pamatuju, jak jsem si uplácal vlastní Friedrichy. Už od malička jsem byl šikula , takže nebyli tak tragický jako ty Osvaldovo, pro mě byli tenkrát k nerozeznání od těch filmových. Jen jsem neměl novou pastelínu a vytvořil jsem je z tý za ty roky používaný, ze všech barev smíchaný, velký tvrdý, šedivý hroudy:-). Jo, byl jsem to tenkrát nenáročné a šetřivé robátko. Ale žádnej blbec, s tím, že mi obživnou jsem nikdy nepočítal;-). 85%. (03.07.2018)

Zřejmě jsem měl tento snímek vidět někdy před 20 lety, aby se do mého hodnocení podepsala troška těch nostalgických vzpomínek. Bohužel jsem film viděl dnešníma očima a bylo to něco strašného. Hlavní hrdinka Lucka je nepopsatelně otravný tvor s nepopsatelně nepříjemně vysokým hlasem. Jediné, co se mi v tomto případě líbilo, byl hudební podkres ke scénkám, kde formeláci řádili. Byl použit velmi netradiční styl a skvěle to k tomu sedělo. A vůbec celkově byla hudba moc pěkná. Škoda, že to nelze říci o příběhu, který nudil ve velkém stylu. [10 %] (13.10.2020)

Na 80. léta je to nadprůměr nejen ve scénáři, ale i ve zpracování. Spolupráce s Němci (natož těmi "západními") filmu jen prospěla. Oblečení postav, architektura města, zboží v obchodním domě... tohle všechno bylo u nás zjevením. A ve spojení s kvalitním příběhem má film co říct i dnes. Taky oceňuji, že se jedná o rodinný film, i já, dávno odrostlý, se u toho pořád bavím. (18.12.2009)