Hra bez pravidiel

Pozoruhodné československé drama s kriminální zápletkou a povedenými akčními scénami. Po úvodní loupeži klenotů a drahých kamenů a následném soudním líčení se po čtyřech letech potkávají hlavní postavy opět a nastává psychologická fáze filmu, kdy se herecky nejvýrazněji projevuje J. Adamíra. Jeho spolupachatel Z. Kryzánek, neustále s kvérem v ruce, a také taxikář a exkriminalista S. Matyáš chtějí pochopitelně pro sebe z lupu co nejvíce a Adamírovi nezbývá než zapírat jeho existenci. Nastává hra bez pravidel, ve které je policejní složka reprezentovaná povrchním J. Bláhou zcela na vedlejší koleji. Bohužel jedna z hlavních postav S. Matyáš opět nevykročil ze své průměrnosti a jeho nevýrazný herecký výkon u mě snižuje celkové hodnocení filmu. V poslední velmi dramatické a akční scéně, v československé produkci nepříliš často vídané, se ke kořisti dostane V. Menšík, číšník s překvapivou změnou chování a s ještě překvapivějším způsobem skonu. Ačkoli závěrečnou pranici mezi Kryzánkem a Adamírou hodnotím jako dosti nepřirozenou, jasně převažují silné stránky snímku : nečekaně proměnlivý napínavý děj, kvalitně vykreslená psychologie ústřední postavy a povedené akční scény. (06.08.2012)

Svižná napínavá krimi zjevně inspirovaná francouzskými filmy té doby. Děj je dost syrový, dynamický a poměrně nepředvídatelný, i když za cenu občas ne úplně logických rozhodnutí hlavních protagonistů, z nichž žádný nevyjde z rozehrané hry "klenoty nebo život" bez následků, přičemž s sebou strhnou další. Menšík coby malý český hajzlík vážně překvapí, Kryzánek si nezadá s tvrdými filmovými grázly, Adamíra se představí jako inteligentní gauner, který je zároveň srab, co se bojí ušpinit si ruce, a Matyáš jako vyhozený policajt, který svou snahou dořešit čtyři roky starý případ ohrozí několik lidí kolem sebe. Za zmínku stojí i velice solidní kamera a účast Františka Šťastného coby Františka Šťastného. (10.06.2023)

Akční kriminálka, která nemá v českých zemích konkurenci! Dynamika čiší z každého záběru a střihu. Hudba taky šlape do tempa, kamera snímá kulervoucí záběry, nájezdy na obličeje nebo jakékoliv detaily. Hereckému obsazení dominuje Zdeněk Kryzánek, neskutečnej řízek! Snímek nemá hluchého místa a graduje neuvěřitelným finišem! Jindřich Polák byl velkej profík a Hra bez pravidel je v československém detektivním žánru opravdový unikát, úplně v klidu srovnatelný s kriminální francouzskou filmovou školou. (26.09.2022)

Oproti jiným detektivkám tohle bylo takové neslané nemastné. Pachatelé byli známi předem, dva zahynuli hned na začátku filmu, třetí byl zatčen a odseděl si čtyři roky, mezitím kriminalista Málek byl vyhozen od policie a jezdil s taxíkem. Když pak zjistil, že je ten strarý kriminálník venku, rozhodl se nevyjasněný případ krádeže klenotů vyšetřit na vlastní triko po vzoru Belmonda, jenže Matyáš není Belmondo, a tak se mezi těmi lumpy tak zamotal, že z toho měl málem smrt, kdyby ho náhodně nezachránil bývalý kamarád od VB. A Franta Šťastný si zahrál taky akčního hrdinu, třebaže sám sebe, a byl těžce zraněn... Ten nbyl na celém podprůměrném filmu nejtrapnější. (10.10.2019)

Tak tahle hra je nejen bez pravidel, ale také bez jediné třeba jen trochu sympatické postavy. Zvláštní. Jindřich Polák si s filmem docela pohrál a obzvlášť úvodní loupež natočil neskutečně strhujícím způsobem. Škoda, že jakmile se děj posunul o čtyři roky vpřed, začala mě Hra bez pravidel silně nudit. Závěr se sice opět rozjel v tempu zmiňovaného úvodu, ale to čekání na něj... Bylo příliš dlouhé. Velice podobně na mě včera zapůsobil film Poslední loupež s Genem Hackmanem: Nebýt herců v hlavních i vedlejších rolích, do konce bych se asi dívat nevydržel. (29.04.2012)