Karel, já a ty

Volejte třikrát hurá, ne raději přidejte, třikrát je málo, volejte stokrát hurá, český film se probouzí z kómatu. Znovu povstává a s netušenou vervou a neutuchající vášní se jde postavit po bok svých mezinárodních kolegů, aby jim ukázal, že nemá problém je položit na lopatky. Bohdan Karásek válcuje zkušenější kolegy a nastavuje si laťku neskonale vysoko. S příštím filmem bude mít zřejmě trošku problém, neboť očekávání budou obrovská. Ale od nového Menzela, Formana a Chytilové zkrátka kvalitu A ++ požadovat musíte. Karásek předkládá malý nenápadný skvost, který je založen na chytrých dialozích, propracované režii a skvostně civilních hereckých výkonech. Jenovéfa Boková patří k té nepočetné hrstce současných mladých dam, které byly obdařeny talentem, chutí hrát i pohledností. K tomuto nyní nezvyklému přírodnímu úkazu se přidává muž mnoha talentů, Bohdan Karásek, aby dokázal, že Jiří Menzel má následovníka, jenž se neztratí nikde v okolí filmové kamery. Aby toho nebylo málo, naskakuje Karásek i na uvolněné místo po Zdeňku Liškovi. Závist mi tepe ve spáncích a vybubnovává stále hlasitěji otázku, proč je svět tak nespravedlivý a jedněm nadělí talentu pro celý regiment, aby na nás ostatní již nezbylo. Bohdane Karásku, já mít širák, tak ho spolu se Cyranem odhodím v dál, jak jej před Vámi smekám. (28.07.2020)

Kecy, kecy a zase samé kecy. Konverzačná dráma, ktorá má v mojich očiach ale takmer nulovú výpoveďnú hodnotu. Ako absolvenťák na FAMU ok, ale utratiť za toto svoje peniaze v kine už trochu zamrzí. Navyše ani spracovanie obrazu sa mi nepáčilo, keď už takto máme hladieť na takmer 2 hodiny plkov, tak by mi vyhovovala kamera ála Bergmanových filmov. (17.04.2020)

Trojka protivných uhuhlaných mamlasů, kteří neví, co chcou, vede 111 minut ubíjející rozhovory o tom, že teda neví, co chcou, a jen tak se plácají odnikud nikam a blbě usmívají. Není v tom žádná hloubka, žádný existencialismus. Okay, i bez existenciální tísně by to mohlo s odřenýma ušima projít jakožto nějaký syrový drama o osamělosti stárnoucích mileniálů, ale to by to nesmělo být zpracovaný tak hrozným způsobem. Sledovat "herectví" Miroslava Faderholze se vyrovná středověké tortuře. Dialogy připomínají dramatizaci článků z lifestylových magazínů, ale jsou ještě 10x nudnější a víc ubíjející, protože ty postavy jsou tak nesmírně tupé a navíc ještě blbě zahrané a ve výsledku kromobyčejně protivné. Všem třem jsem měl chuť zakroutit krkem. Do toho kamera i zvuk jsou na úrovni domácího porna, dialogům často není ani rozumět, a že je to "bytový film" jako omluva neobstojí. Existují nízkorozpočťáky natočené ještě horší kamerou, které ale nejsou tak odfláknuté. Poslední věc je, že snad každých 10 sekund tady z nějakého důvodu znějí místo hudby údery bicích, což mě ke konci filmu už dovádělo vyloženě k nepříčetnosti. Tohle jsem neměl dokoukávat. (10.03.2020)

Mezi klady tohoto podivného filmu řadím to, že v něm hrála Jenovéfa Boková a že nebylo ublíženo žádnému zvířátku. No, a to by bylo asi tak všechno. Na žádný pořádný děj jsem v něm nenarazil, pouze na sáhodlouhé filosofování o vztazích podbarvené bicími. S postupem času mi ty zbytečné kecy i bubnování lezly už notně na nervy, a na to, jak jsem se nudil, byl snímek až nechutně dlouhý. (07.08.2020)

Nejlidštější film! Dialogy odkoukané ze života. Čím víc Bohdan vypadá jako staromládenecký skautský vedoucí, tím propracovanější dílo divákovi poslal. Veliké uznání, protože tahle prazvláštní forma dokumentárně zachycených především dialogů dvou postav, sledující pohyb a běžné denní činnosti diskutujících občas i zpovzdálí, hodně dobře funguje. Není to žádná napínačka, je to citlivý a přesný rozbor mezilidských vztahů. Herci jsou výborní, Königův opilec a opuštěný manžel je skvěle věrohodný. Bohdan si film napsal pro sebe, a trochu si ho pro sebe ukradl, ale vůbec to nevadí. Hudební doprovod se místy nelíbil, ale chápu, že bicí má ve filmu význam. Zvláštní forma, ale funguje. (28.03.2020)