Spomienky z Afriky

Reziser sa pokusal natocit nadherny film o Afrike, tuzbe po laske, krasnej prirody a spolu s nadhernou hudbou Johna Barryho sa mu to aj podarilo. Keby tam nebolo par chvil, pri ktorych som sa trosku nudil, "(150 minut je trosku moc)", dal by som aj 5 hviezdiciek. Tento film sice dostal Oscara za najlepsi film roka 1985, ale mna osobne by viac potesil v konkurencii za najlepsi film Oscar za Spielbergovu PURPUROVU FARBU, ale to je moj subjektivny nazor... 19.03.2009 ____ Meryl Streep - (Karen Blixen) +++ Robert Redford - (Denys Finch Hatton) +++ Klaus Maria Brandauer - (Bror Blixen) +++ Michael Kitchen - (Berkeley Cole) +++ Suzanna Hamilton - (Felicity) +++ Produkcia: Sydney Pollack +++ Hudba: John Barry +++ (19.03.2009)

Sydney Pollack bol vynikajúci režisér, len žiaľ čo sa mojej osoby týka, námet jeho filmov spolu so scenárom ma nie vždy dokážu chytiť za srdce. Ak mám byť úprimný, iba zriedka ma niečo v jeho podaní nadchne. Z časti to platí aj v tomto prípade, aj keď to nebolo povedzme také zlé ako jeho Tlmočníčka alebo Tootsie, no vzhľadom na tie ohlasy som čakal viac. Samotný životopisný príbeh Karen Blixenovej síce obsahuje zaujímavé momenty, no väčšinu času som pri ňom cítil mrle v zadku. Jediné pozitívum bola krásna výprava, prostredie a tie levy (škoda, že ich nebolo viac). Necítil som z toho takmer žiadne dobrodružstvo, iba náznaky romantiky, ktorá ma ale tiež nejak výrazne za srdce nechytila. To najlepšie na snímku, rovnako ako i v iných filmoch od Pollacka, bolo herecké osadenstvo, ktoré sa tu zišlo naozaj v silnej zostave. Na slabší nadpriemer to preto stačí. 70/100 (20.03.2018)

"Měla jsem farmu v Africe..." opakuje na začátku asi stokrát (proč??) z hloubky vytažený rádoby stařecký hlas a já si říkám: "Rychle té ženské nalejte panáka, ať začne mluvit normálně." A ona jede jak flašinet: "Měla jsem farmu v Africe..." Po úvodním rozčilení jsem si říkal, že to konečně přijde - skvělý film. ALE.... Tam, kde se rodí jedni z nejlepších běžců na světě, se odehrává film, ve kterém se toho děje tolik, že si skoro nepamatuju, co se dělo před pár minutami. A zároveň se tu děje jedno velké, nafouklé a hezky natočené NIC. O čem ten film je? Toť otázka. O lásce? Myslíte tu zápletku z každé i průměrně nudné telenovely, kdy žena má muže, co na ni nemá čas a tak začne házet očko po sympaťákovi, který má ovšem ejhle stejný problém? A tak se žena trápí. Ano, tenhle příběh znám a Sydney Pollack ho natočil neúměrně dlouze, nudně, nebo mám spíš volit slovo rozvláčně? Meryl Streep je typ absolutně nepřitažlivé ženy a k Redfordovi se hodí asi jako disko koule do kostela. Film pak zabírá širší časové rozpětí, no právě tohle jeho průběh tříští na změť scén, v nichž už po chvilce nemám chuť se orientovat. Proč jdu proti proudu a všem vašim superlativům? Protože jsem se prostě nudil a v těch hezkých obrázcích z Afriky jako vystřižených z dokumentu BBC jsem nenašel to skryté filmařské umění (ono tam je, ale já ho neobjevil)... (27.09.2008)

Vzpomínky na Afriku částečně potvrzují autotematičnost filmů Sydneho Pollacka, jejichž žánr se mnohdy stává i ústředním tématem. V Tootsie vidíme herce Dustina Hoffmana převlečeného za ženu, jak hraje herce převlečeného za ženu. Ve Třech dnech Kondora hlavní hrdina pročítá stovky špionážních příběhů tak dlouho, až se stanou součástí jednoho z nich. Ve Vzpomínkách na Afriku sledujeme romantické drama, které operuje s emocemi natolik střízlivě, že spíš vypráví o romantickém dramatu, než by jím samo bylo. Navíc právě vyprávění příběhů je jedním z dominantních motivů. ___ Film je natočen jako vyprávění, které má de facto několik začátků a samo sebe si uvědomuje jako vyprávění podle pravidel, které lze porušovat. Vzpomínky na Afriku tak nejsou tradičním epickým příběhem, který by podal přesnou představu o životě skupiny lidí během delšího časového období, ale řadou za sebou jdoucích vzpomínek vypravěčky ve voice overu, která události cíleně vynechává, představa o čase je pro ni de facto irelevantní a pokud určité narativní prvky nepovažuje ze svého hlediska za dostatečně zajímavé, prostě je nesdělí. ___ Úmyslně zcizující efekt vyprávění ve vyprávění tak recipientovi umožňuje potenciální identifikaci s dokonale inscenovaným prostorem, nikoli však s postavami uvnitř něj. Právě tato zvláštní diskrepance mezi vyprávěným a zobrazovaným však ve spojení s výsadní pozicí prostoru jako dalšího hrdiny zaručuje Vzpomínkám takřka nezaměnitelné postavení v žánru exoticko-romantické epiky. Fakt, že romantický motiv je sice dominantou hrdinčina vyprávění, ale ne filmu samotného, umožňuje přenášení významů na jiné prvky (modifikace organizace prostoru, vztahů mezi postavami, reakcí na tytéž podněty atp.). ___ Vzpomínky na Afriku jsou tak přes víceméně banální zápletku (hrdinka se v rámci „sňatku z rozumu“ provdá do Afriky, s manželem se rozejde a zamiluje se do charismatického lovce, který je však příliš svobodomyslný pro trvalejší vztah) mnohovrstevnatým filmem, který implicitně sděluje mnohem více, než se na první pohled zdá. Navíc věrohodně a bez příkras zachycuje ztrátu nevinnosti Afriky s příchodem západních kolonialistů počátkem dvacátého století, ačkoli nepříjemné informace podává spíše okrajově a ani na okamžik citově nevydírá. Ostatně motiv popření všední každodennosti na úkor eskapického vyprávění příběhů je dalším z těch, který z osudů postav nakonec proniknou do struktury filmu, jenž kromě důmyslného narativního systému nabízí i jedno z nejvíce fascinujících zachycení podoby afrického kontinentu na plátně. Bez kýčovitých zjednodušení, prostě jen nádhernou, divokou a nezkrotnou zároveň, rámovanou v dlouhých panoramatických záběrech a s táhlými tóny podmanivé hudby Johna Barryho v pozadí. (20.01.2008)

Vzpomínky na Afriku jsou příjemné romanticko-dobrodružné drama, které však ve svojí délce má dost strnulé tempo a děj je na onu stopáž příliš (těžko najít to správné slovo) plochý či snad málo záživný. Nedočkal jsem se žádných dějových zvratů a od samého počátku mi bylo jasné, jak film dopadne a o co v něm tak nějak půjde. Hudba je tu podmanivá, herci jsou skvělí, příroda úchvatná, ale na mě tento příběh prostě nezafungoval. Bohužel..očekával jsem asi víc, což je někdy chyba.. (12.11.2011)