Duša

Studio Pixar již několikrát dokázalo, že na poli animované tvorby nemá konkurenci, což potvrzuje i svou Duší. Duše přenádherným způsobem přenese diváka do míst, kde se lidská duše nachází předtím než vstoupí do člověka, a poté co jej opustí. Pixarovky obecně umí velice dobře pracovat s lidskými pocity a vzpomínkami. Pamatuji si, jak jsem se při sledování Ratatouille přistihnul nad vzpomínkami na své první kulinářské pokusy, u Vzhůru do oblak jsem během několika málo desítek vteřin emotivně prožil prakticky celý život ústředního páru a snímek mi otevřel oči v tom smyslu, jak umí být život krutý, a jak je nutné si vážit času s těmi nejbližšími. Coco mi zas vyvolalo krásné vzpomínky na chvíle s rodinou a přáteli, kteří již nejsou mezi námi. Po stránce emocionální jde o naprostou špičku, která boří veškeré hranice. Od Duše jsem příliš neočekával a dostal jsem tu největší a nejdokonalejší reminiscenční nálož v historii filmu. Režisér Pete Docter dokáže svým způsobem vyprávění a postupným gradováním příběhu docílit toho, že Vaši mysl v závěru filmu zahltí halda těch nejkrásnějších vzpomínek na pro Vás aktuálně všední aktivity, které jste v životě prožívaly vůbec poprvé. Jedna z věcí, kterou ve mně Duše vyvolala byl den, kdy jsem se naučil jezdit na kole, a těch věcí přišlo v krátkém sledu za sebou opravdu hodně. Divák v tu chvíli pocítí jak krásný život je, a že stojí žít naplno každou jednou vteřinou. Duše se tak stala velmi neočekávaně moji nejoblíbenější pixarovkou a jedním z nejlepších filmů, které jsem měl kdy možnost vidět. 💯 (10.04.2021) (14.04.2021)

Život je jazz. Až bude jednou populární točit live-action předělávky animáků od Pixaru, chtěl bych Soul vidět jako první! Velká paráda s fenomenálním soundtrackem od Reznora (štěstí, že hudbu neskládal třeba Giacchino), geniálním 2D vyobrazením některých postav a s ohromnou dávkou imaginace, která dnešním filmům tolik chybí. Jen to klidně mohlo mít ještě hodinu, dát si víc práce s vybudováním astrálního světa, protože jsou to scény právě z něho, který jsou naprosto... z jiný dimenze (tak trochu Interstellar animovanýho filmu)! (26.12.2020)

Jsem dost zklamaný. V Duši jako by se děla scéna z scénou, chybí pořádná linka - značná část filmu je nekonečná expozice, ústřední konflikt je mělký, celé to působí jako snaha "nějak" zopakovat Inside Out a je to v každém svém okamžiku strašně čitelné. Emocionální zásah, jaký jsem cítil na konci Coco, se nedostavil. Celé je to navíc prostoupené pixarovským paradoxem - tak moc se to snaží být víc než animák pro děti, až přestává dávat smysl, proč to je animák pro děti a ne film pro dospělé s pořádně propracovaným konfliktem, co nekončí u srdcehřejných zkratek. V realitě samozřejmě víme, že aby se takový film zafinancoval, musí být pro děti, ale problém je, že k tomu nevede žádný důvod zevnitř toho filmu, naopak při pohledu na něj samotný jeho koncept vůbec nedává smysl. (27.12.2020)

Pixarovka, ktorú skôr docenia dospelí, než deti. Soul je vizuálne príťažlivý, farebný a divákovi predostiera skutočne originálny svet pred narodením. Sedel mi prakticky v každej rovine až na humor, ktorým ma azda v žiadnej scéne neoslovil. Námetom by sa dal Soul určite prirovnať k Inside Out či Coco. Pri nich som však oveľa výraznejšie prežíval všetky emócie a predovšetkým dojímavý záver. (29.12.2020)

Nebudem chodiť okolo horúcej kaše, ale napíšem to hneď. Veľa ľudí to chváli, ale ja som to tam nenašiel. Pixarovky mám rád, ale toto ma od začiatku úplne nestrhlo, taktiež hlavná postava si ma nezískala.  Nemôžem povedať, že by som sa nenudil, vyložene nudnú scény tu nie sú, je tu kopec pozoruhodných a vtipných situácii, ale ako celok si ma to nezískalo. Pete Docter stál aj za chváleným animákom Hore a k tomu som si tiež nevedel nájsť cestu a nezískal si moje sympatie. Duša je na tom podobne, zaujímavá príbehom, ale postavy ma nezaujali, tak ako v jeho predošlých rozprávkach, V hlave alebo Príšerky s.r.o. 70% - 3* (21.09.2021)