Kryštof
Réžia:
Zdeněk JiráskýScenár:
Josef KurzKamera:
MCCHudba:
Katarína MálikováHrajú:
Mikuláš Bukovjan, David Uzsák, Alexandra Borbély, Marek Geišberg, Vladimír Hauser, Marek Pospíchal, David Punčochář, Peter Šimun, Luboš Veselý, Éva Bandor (viac)VOD (5)
Obsahy(1)
Kryštof je mladý budúci novic, ktorý žije na prelome 40. a 50. rokov minulého storočia v komunite mníchov v pohraničí a zdieľa s bratmi ich život v pravde. Kryštof utiekol do kláštora nielen pre svoju vieru v Boha, ale aj pre konflikty s otcom a politické pomery po februárovom prevrate. Popri mníšskom živote sa venuje prevádzačstvu – je jedným z posledných článkov v reťazi, ktorou sa prenasledovaní komunistickým režimom dostávajú cez hranice do Nemecka. Pri jednom z nočných návratov do kláštora je svedkom brutálneho zásahu policajných zložiek proti skupine študentov a tej istej noci je zároveň zlikvidované aj spoločenstvo mníchov, v ktorom žil. Miesto, do ktorého vkladal svoje nádeje a vieru, je zničené. Kryštofov zúfalý útek rozvrátenou vysídlenou krajinou je miestopisom vtedajšieho Česko-Slovenska aj márnym hľadaním internovaných bratov. Kryštof sa stáva štvancom, no v jeho beznádejnej situácii mu poskytne pomoc mladá žena Johana na šumavskom statku. Jej rodina odmietla kolektivizáciu – otec spáchal samovraždu a brata poslali na nútené práce do bane. Johana ukryje Kryštofa v stodole, ale vo chvíli, keď obidvaja začínajú vnímať nádej a vzájomnú blízkosť, komunisti násilne obsadia jej hospodárstvo. Teraz majú poslednú šancu prejsť cez ešte „nezadrôtovanú“ hranicu... (Bontonfilm SK)
(viac)Recenzie (33)
Film není špatně natočený, ale jeho děj je předem ideologicky předurčený a tudíž poměrně schematický. Jednotlivé postavy jsou zasazeny do předem nastaveného rámce "dobří" versus "zlí", čímž nemají šanci vykročit z čítankového stereotypu do skutečného života. Nejslabší stránkou filmu je tak jeho scénář. ()
Kryštof je pro mě zklamáním. Podle úvodního textu jsem čekal drama o útěku Kryštofa pryč po obsazení klášterů leč...drama se nekoná. Dvojice kamarádů zprvu překonává jen ty trable, že se ukrývají. Žádné drama ba naopak. Díky své obezřetnosti se každé velké překážce obratně vyhnou a z filmu se tak stává nezáživná nuda, když zíráme na dva lidi, kteří prostě jen jdou dál. U toho si sotva vymění pár vět. Vše podstatné se odehrává v šeru a nic moc není vidět. Žel bohu ani slyšet, neboť buď postavy drmolí nebo jim prostě není rozumět. Je jistě dobře, že se tvůrci snaží připomenout zásah Akce K z počátku padesátých let. Na druhé straně to dělají způsobem takovým, že jen málokterý člověk se po shlédnutí asi zeptá oč šlo. Ostatně nevím kdo je Josef Kurz a podle csfd je toto jeho jediná práce tudíž zkušeností moc mít nebude. ()
Snímok s veľkým potenciálom, ktorý mohol byť ozaj veľkolepo zrežírovaný a výpravne spracovaný. Je tu vidieť moderný typ réžie s vernými dobovými reáliami, zaujímavými hereckými výkonmi a v neposlednom rade aj s hutnou atmosférou. Škoda len, že film neprinesie toľko emócií, koľko by mal, a že mnohé scény sú natočené príliš stroho a nezaujímavo. Do tej štvrtej hviezdy mi proste čosi málo chýbalo. Skrátka, film s potlačeným potenciálom. 65 % ()
Asi tisící sto padesátý osmý český film z období 50. let používá všechna známá klišé a stereotypy, které se k filmům z této doby vážou. Ocenit lze kameru a výtvarnou stránku, na druhou stanu mi vadí autistický způsob vyprávění, kdy postavy spolu skoro nemluví, repliky lze spočítat na prstech obou rukou, vše je jen naznačeno a divák si většinu informací musí domyslet sám. Herecky je film obsazen hvězdně, ale málokdo z herců má možnost pobýt na plátně déle než pár minut. Prostě další standardní dílo z doby stalinismu, bohužel navíc divácky nekomunikativní. ()
Vyjmenovat všechny chyby a nesmysly ve filmu by trvalo skoro tak dlouho jako je natahovaný tento pokus. Jedna hvězda za to, že nás tentokrát tvůrci ušetřili nahých zadnic. ()
Snímek, přibližující temné období naší historie po roce 1948, kdy se kolektivizovalo zemědělství, zavíraly kláštery a stříleli lidé, toužící odejít za svobodou. Určitě zajímavý námět, který však nebyl moc zajímavě zpracován. Sotva se příběh trošku rozjel, začal mu docházet dech a pak už to až do konce byla celkem nuda. Kromě samotného příběhu nedokázaly výrazněji vtáhnout ani nedostatečně rozvinuté postavy. O něco lepší hodnocení zaslouží vystavěná atmosféra a taky herecké výkony dvou mladíků v hlavních rolích. Velice slabý průměr (spíš podprůměr). 40 %. ()
Tvoriť film na základe historickej udalosti zrejme nie je najjednoduchšie, uznávam. Všetci máme iné vnímanie danej udalosti a podobne iné očakávania od filmu. Na Kryštofa som sa tešil zvlásť preto, že budovanie ľudovo-demokratickej republiky už bolo natočené z rôznych pohľadov, no Akcia K zostala často prehliadaná. ..... Začiatok filmu skutočne na jednotku: idylické, silné a dôveryhodné scény z kláštora - náboženské i bežné (viď holenie spolubrata) a k tomu kvalitné a dramatické zábery z pohraničia. Všetko sa to kazí až/už v momente návštevy Kryštofa (Mikuláš Bukovjan) u mladej sestričky a klišé zvádzaniu mnícha/novica. Následne, to, aby sa počas druhých dvoch tretín filmu po násilnom odvlečení rádu títo mnísi spomenuli maximálne v jednom prestrihu a pri scénach z kostola v pražských Vinohradoch je síce symbolické, no maximálne nedostačujúce. Jasné, hovoriť o odvlečených a nebodaj sa na nich aj aktívne pýtať sa zrejme rovnalo deathwishu, no ignorácia leitmotívu začne byť značne vyrušujúca už asi pred polovicou filmu. Následný návrat po dejiny rádu v samom závere, počas úteku Kryštofa a Johany, sa očakávať dal, no bol len slabou náplasťou na predchádzajúcu hodinu. Dôsledkom toho je, že divák nakoniec prichádza na film, ktorý sa stáva skôr akýsmi kriminálnym únikom prevádzačov pred autoritami, než filmom, ktorý sa profiloval hlavne ako snímok o náboženskej persekúcií a odhodlanej forme disentu na prelome 40. a 50. rokov. Druhý rušivý element je, že s výnimkou Kryštofa netušíme o postavách prakticky nič. Jeden fakt za všetky - to že postava Davida Uzsáka sa volá Cyril som si uvedomil až počas záverečných titulkov, i keď predpokladám (či skôr dúfam), že som jeho predstavenie skutočne len prepočul. Nízka znalosť pozadia postáv je spojená s nízkom počtom dialógov, čo je škoda. Herecké obsadenie pôsobilo veľmi silné - ostalo však nevyužité. Napríklad Marek Geišberg sa dostal na plagát ale vo filme bol absolútne neviditeľný. Na margo dialógov, vo vzťahu súputníkov Kryštofa a Cyrila asi niet veľa čo hovoriť a nie je nutné v ňom rozprávať, keďže ich spojila tragédia, hovoriaca sama za seba, no film pôsobí v prostredí, kde je určitá forma komunikácia priam žiadúca. V jej absencií obaja protagonisti, no najmä Kryštof, pôsobia zmätene a nedospelo. Príchod Johany (Alexandra Borbély) následne v príbehu pôsobí dosť vyrušujúco - od hlavného príbehu je už na míle vzdialený a chvíľu sa zdá, že navádza na nudný happy end typu 'žili štastne až kým nepomreli'. ... Všeobecne je v príbehu toľko nevypovedaných malých epizódiek, že finálny výsledok je síce kamerou, strihom, kostýmami aj kulisami pekná snímka, no príbeh je náhodný. Postavy ako napr. krčmár (Marián Mitaš), Kryštofov otec (Stanislav Majer), opitá sestrička (Elizaveta Maximová) mohli príbeh obohatiť alebo zvrtnúť, no miesto toho sa v ňom len mihli a svoje postavy zanechali plytké. Žiaľ, najzaujímavejšou scénkou filmu bolo 5 absurdných minút s nemecky hovoriacim kňazom (Ľuboš Kostelný), čo snáď tiež napovedá, že snímka sa úplne nepodarila. ..... V konečnom hodnotení, ak je raz divák lákaný na film o persekúcií, politickej brutalite ale aj viere, tak neprichádza na film o prevádzačstve. V jednom momente je to jednoducho sklamanie, v druhom až poburujúce. Pozerateľnosť nekonzistentného príbehu a plytkých postáv ale zachraňuje dobrá kamera a celková estetika. Vďaka nej dávam 5 z 10 = 2.5/5 - keďže zaokrúhlujeme nahor (a tak trochu aj z milosti) je finálna známka ***. () (menej) (viac)
Zklamání ! Sračka ! Co to jako má bejt ? Už se prosím vzpamatujte ! ()
Tento film byl pro mne velkým zklamáním. Mizerný scénář a slabá režie, herci se snaží, ale prakticky nemají co hrát, takže zbyl jen náčrt temného příběhu z temné doby, kdy zde vládlo násilí a nesvoboda, jenže ten námět si zaslouží o mnoho lepší zpracování. ()
Docela mne překvapilo nízké hodnocení filmu. Zhlédl jsem včera večer a ta atmosféra padesátých let minulého století mne provázela ještě dlouho do noci. Něco jsem o této době slyšel od babičky, a když jsem v závěru viděl scénu drancování statku, vzpomenul jsem si, jak mi o podobných příbězích vyprávěla s hrůzou v očích. A podobné přepadaní kláštera zažil jeden kněz řeholník. Celá komunita byla shromážděna na jednom místě a za trest museli mniši pracovat v lese bez chráničů sluchu. Po uvolnění v 1968 mohl působit ve farnosti ne jako řeholník ale jako kněz, bohužel byl skoro hluchý. Takže tento film mne vrátil do vzpomínek mé babičky i kněze ale také s pocitem bolestí nad touto šílenou dobou. ()
Súvisiace novinky
Febiofest sa po dvoch rokoch vracia do kín
Medzinárodný filmový festival Febiofest Bratislava začína 16. marca do kinosál uvedie 75 filmov. Tie budú rozdelené v 8 sekciách – V strede Európy-súťaž krátkych filmov; V strede Európy – mimo súťaž,… (viac)
Poznámka k Zajímavosti 3 : Novohradské hory nejsou na Šumavě, leží o pár desítek kilometrů dál, u Suchdola n/Lužnicí. Otrockým přepisovačům z webu ČT lze jen doporučit - podívejte se (aspoň občas) na mapu .... :-) /// úterý 7.6.2023 : Výborný film,musím dát 5 * a 85 %. Mám jen jednu výtku - NIKDE ve filmu nezazní, že otec Johany spáchal sebevraždu kvůli tomu, že ho místní bolševici nutili vstoupit do JZD + že jejího bratra právě proto poslali do dolů ... - VIZ Obsah 1. Dost podivný byl konec: proč, ksakru, Kryštof nechal přejít Johanu přes silný proud hraniční řeky a sám se nechal zastřelit na našem=československém území? Že by svérázně pojaté,přesto úplně zbytečné sebeobětování? Nebo se bál nového života ve Spolkové republice? Mohl tam vstoupit do mužského kláštera,v několika z nich žili taky čeští řeholníci,západoněmecké úřady/příp.místní řím.-kat.diecéze/by ho už nasměrovali,kam má jet... . I přesto má film výbornou atmosféru, umocněnou vynikající hudbou Kataríny Málikové. Hudbu nahrál Mucha Quartet (viola:Veronika Kubešová,housle:Juraj Tomka+Jozef Ostrolucký,violoncello:Pavol Mucha,kontrabas:Michal Šekep,bicí:Tomáš Hríbik a Katarína Máliková:housle,viola,elektronic.nástroje,klávesy). **Detaily z děje:1)na hlavici hraničního kamene je nápis: Moldau/německy-Vltava,Böhmisch Mähren=Čechy Morava, 2)na oválné litinové desce na hrobě Johanina otce(A.Borbély,mluví ji Jana Plodková)je nápis: Gustav Meisner, *1897, +1949, "Bůh mě nevolal,šel jsem za ním sám", 3)když Kryštof poprvé uvidí Johanu/právě u otcova hrobu/, tak před tím projde židovskou částí hřbitova, 4)řeholníka Františka hraje slovenský herec Peter Šimun-mluví ho Jiří Schwarz. ***Velmi dobře jsou obsazené i menší role : vynikající Stanislav Majer-Kryštofův otec,lékař, Éva Bandor-Vlastička,zdravot.sestra v ordinaci Kryštofova otce, Marek Geišberg-Petr,jeden z řeholníků, Petr Stach-vystrašený kněz v Praze,Kryštofův známý, Sabina Rojková-dívka ve skupině mladých uprchlíků,postřílených na hranicích, Ctirad Götz-hořce glosující hostinský ve scéně hned po 1.setkání Kryštofa s Johanou, Vladimír Hauser/herecká hvězda brněnského Divadla Husa na provázku/ - těžce nemocný,umírající řeholník Josef, Hynek Chmelař-neomalený esenbák, který se zúčastnil rozkrádání majetku na Johanině usedlosti, Robert Mikluš-jeden z komunistic.funkcionářů, Ĺuboš Kostelný-německý kněz,žijící ve vysídlené pohraniční vesnici, Elizaveta Maximová-opilá,sexuchtivá zdravotní sestra v pohranič.městečku, Anita Krausová-rozhořčená vdova po muži,kterého udal jeho bratr,ona ho proto po pohřbu sešvihala bičem, Jiří Bábek-esenbák,provádějící kontrolu ve vlaku, Vojtěch Vondráček/syn J.Vondráčka/-nový přítel bývalé Cyrilovy(přesný,přesvědčivý slovenský herec D.Uzsák)přítelkyně(výborná Eva Josefíková),který udal skupinu mladých uprchlíků,postřílených na hranicích-zemřel na loďce při nehodě. Famózní byl Luboš Veselý-německý řeholník Jochen,zastřelený na útěku při násilném zabrání kláštera. Stejně tak i slovenský herec Marián Mitaš-výčepní Knittl,zapojený do převádění uprchlíků,ve skutečnosti udavač StB,příp. Pohraniční stráže. No a mezi komunistickými kreaturami vyniká hajný(přímo mrazivý Ondřej Malý),usilující o Johanu,když ho několikrát odmítne,tak vede partičku rozkrádačů,řádících na její samotě. ***Na scénáři spolupracovali Gustav Meisner a Michal Koválik. ***Natáčelo se mimo jiné: na nádraží Horní Růžodol u Liberce, v Nár.parku Šumava, v lesích Vojenských lesů a statků na Hořovicku, v městě Nýřany,v městě Úterý,v městysi Rataje n/Sázavou,v obci Hořice na Šumavě+tamním kostele sv.Kateřiny,v obci Hracholusky-Vrbice(na natáčení se podílel místní Sbor dobrovol.hasičů). V Praze se točilo např.v městské části Praha 6 a hlavně v kostele Nejsvětějšího Srdce Páně na Vinohradech. Což je klenot mezi kostely v celé republice,postavenými od konce 1.světové války/1918/ dodnes. Je v modernistickém slohu podle návrhu Jožeho Plečnika=klasika meziválečné nejen evropské,ale přímo celosvětové architektury. Od té doby ŽÁDNÝ jiný architekt u nás NIC LEPŠÍHO v sakrální architektuře(!!!,ne civilní) nepostavil... . V Plzni se točilo např.v kavárně Měšťanské besedy a v měst.obvodu Plzeň 3. Na Slovensku se natáčelo mj. v klášteře benediktinů Premenenia Pána/Proměnění Páně/ve Sliači-Samporu. Se štábem také spolupracovali římskokatoličtí kněží - P.Pavel Kuneš,P.Benedikt Holota a P.Petr Beneš. Významná byla spolupráce organizace Post Bellum(ředitel-Mikuláš Kroupa). ***Ve filmu je použitý úryvek z filmu J.Krejčíka Ves v pohraničí(1948) a taky báseň Halali od brněnského básníka Jana Skácela. Historická auta poskytl Oldtimer fundus Šebek, historické vlaky: Zubrnická museální železnice a Klub přátel železnic Českého ráje. Kostýmy+rekvizity propůjčilo Barrandov studio.***Natáčení finančně podpořili český Státní fond kinematografie, slovenský Audiovizuálny fond a slovenské ministerstvo kultury.***Film je koprodukce Č.televize a slovenské veřejnoprávní RTVS, je dostupný na webu Č.televize: ČT 2, úterý 6.6.2023, 20 h. () (menej) (viac)