Reklama

Reklama

Kryštof

  • Česko Kryštof
Trailer 2
Česko / Slovensko, 2021, 98 min

Scenár:

Josef Kurz

Kamera:

MCC

Hrajú:

Mikuláš Bukovjan, David Uzsák, Alexandra Borbély, Marek Geišberg, Vladimír Hauser, Marek Pospíchal, David Punčochář, Peter Šimun, Luboš Veselý, Éva Bandor (viac)
(ďalšie profesie)

Obsahy(1)

Kryštof je mladý budúci novic, ktorý žije na prelome 40. a 50. rokov minulého storočia v komunite mníchov v pohraničí a zdieľa s bratmi ich život v pravde. Kryštof utiekol do kláštora nielen pre svoju vieru v Boha, ale aj pre konflikty s otcom a politické pomery po februárovom prevrate. Popri mníšskom živote sa venuje prevádzačstvu – je jedným z posledných článkov v reťazi, ktorou sa prenasledovaní komunistickým režimom dostávajú cez hranice do Nemecka. Pri jednom z nočných návratov do kláštora je svedkom brutálneho zásahu policajných zložiek proti skupine študentov a tej istej noci je zároveň zlikvidované aj spoločenstvo mníchov, v ktorom žil. Miesto, do ktorého vkladal svoje nádeje a vieru, je zničené. Kryštofov zúfalý útek rozvrátenou vysídlenou krajinou je miestopisom vtedajšieho Česko-Slovenska aj márnym hľadaním internovaných bratov. Kryštof sa stáva štvancom, no v jeho beznádejnej situácii mu poskytne pomoc mladá žena Johana na šumavskom statku. Jej rodina odmietla kolektivizáciu – otec spáchal samovraždu a brata poslali na nútené práce do bane. Johana ukryje Kryštofa v stodole, ale vo chvíli, keď obidvaja začínajú vnímať nádej a vzájomnú blízkosť, komunisti násilne obsadia jej hospodárstvo. Teraz majú poslednú šancu prejsť cez ešte „nezadrôtovanú“ hranicu... (Bontonfilm SK)

(viac)

Videá (2)

Trailer 2

Recenzie (33)

vyfuk 

všetky recenzie používateľa

[FEBIOFEST] Takovéto domácí žvýkání s trpkou pachutí na dlouhou dobu. Historický film, který se snaží ukázat číst historie, která není nijak příjemná, jenže film to moc nebere příjemnou formou. Zase mi přijde úlet jak tempo a atmosféra filmu je schopná se změnit za pár minut. Celou dobu se pohybujeme v příběhu, ve kterém se moc nemluví, ale alespoň víme o co jde. Postupem času dostáváme na účet, ale scény, které jsou jako z jiné planety, zbytečně protahují děj, který nikam neposouvají anebo film dehonestují. Moc nedává smysl vůbec to, že postavy nezdrhnou přes hranice rovnou a musí si udělat zcela bezpečnou a logickou zastávku na druhé straně hranic. Minimálně nám to tvůrci nedokázali osvětlit. Tohle jejích cestování sem a tam má takové plytké zastávky, které nedávají úplně smysl a odhalují retrospekci, která je teda dost komická než vážná a posouvající dál. Nechat se zabít tím, že mi někdo skoro omylem sáhne na loď. Tak tys musel být fakt ubožák. Filmu moc ani neprospívá, že polovinu herců se snaží mluvit česky, i když to jsou Slováci, což by nevadilo, kdyby to neměli každých deset minut. O to větší je průser, když herci jsou Slováci, mluví slovensky, ale slova se jim netrefují do úst. To je co za socialistické kouzlo? Korunu tomu nasazuje Borbély, která jako Maďarka hýbe pusou lépe česky, než Slováci slovensky. Paráda! Taky teda úplně nerozumím tomu mít v takovémto filmu tuto herečku, ale pokud to bylo psáno na míru, tak jsem schopný respektovat. Nicméně její pasáže, už jsou tuplem nijaké. Postavy raději nemluví vůbec, hrají si na Jamese Bondy 0048 a když už něco řeknou, tak to moc nedává smysl. Vzal bych tě sebou ale... ale co? Jsi moc tlustá? Jsi Maďarka? Musíš jít promítat do kina? Nelíbí se mi tvoje oči dlouhé jak Babišova linka na chleba? Nic. Domyslete si nelogiku příběhu. Celá politika přidávání známých herců postupem děje mnohdy je taková plytká v road movie, kde je zapotřebí ukázat, co nejvíce dopravních prostředků oné doby, aniž by to dávalo smysl. Je to obří škoda. Film je totiž první polovinu opravdu dobrý. Na Febiu před rokem byli Služebníci, na které jsem nakonec čekal rok, abych zjistil, že to bylo strašně nudné a zdlouhavé bez pointy nebo gradace. Zde něco z toho lepším světle máme, ale ta cesta skrz je tak trnitá a otravná, že z toho bolí i hlava. ()

dopitak 

všetky recenzie používateľa

Dlouho neměl český film archetypálnějšího hrdinu, než je novic Kryštof. Atmosféra! Výborné drama kde se moc nekecá, parádně zasazené do doby a místa. Uvítal bych titulky s lokacemi, ale jinak nemám co vytknout. Bylo mi líto pana Hausera, našeho milého sportovce, že musel ve scénáři umřít tak brzy. Líbila se mi kamera, hudba, efekty i herci. Doporučuji. ()

Reklama

JitkaCardova 

všetky recenzie používateľa

Podle dlouhých, klidných scén, jimiž si film nevtíravě buduje úvod do děje, jsem očekávala mnohem propracovanější, hlubší drama, jež by se odehrávalo v Kryštofově nitru i ve světě kolem něj, na duševní, duchovní i světské rovině, individuální i společenské. A podle anotací také film, který tematizuje nelehké osudy Božích služebníků v éře komunismu na přelomu čtyřicátých a padesátých let. Jenže filmu brzy dojde dech, ani o jediné postavě, včetně té hlavní, se nedozvíme nic než pár kusých informací, které si ještě Kryštof s otcem vyměňují při setkání tak nejapně, že je jasné, že to dělají jen kvůli scénáři, a místo o pronásledování duchovních se z toho na chvíli stává film o mládeži a jejích starostech v napjaté době, kdy se lámou charaktery, aby se to někdy ve třetí čtvrtině přepnulo do povrchní zkratovité nápodoby Všech dobrých rodáků... Přičemž jak filmu dochází čas, přibývají lapsy ve scénáři i dramaturgii, a jak byla první čtvrtina vtahující a budící velká očekávání, poslední je už vyloženě nekoukatelně zbrklá a odbytá a budí jen rozčarování. Febiofest, Slovanský dům *~ ()

Rimsy 

všetky recenzie používateľa

Atraktivní spojení náboženského prostředí a budování lidové demokracie skončilo na půli cesty. Řada silných scén je rozmělněna nedostatečně sevřeným příběhem, který nejistě přešlapuje mezi vykreslením společenské atmosféry a odvyprávěním jednoho osudu. Více zde. ()

filmfanouch 

všetky recenzie používateľa

Zdeněk Jiráský obdržel dekádu nazpátek Českého lva za nejlepší režii za snímek Poupata. Po snímku V Tichu a televizním filmu Bůh s námi - od defenestrace k Bílé hoře se jeho dalším celovečerním filmem poté stává snímek Kryštof, jenž pojednává o událostech Akce K. Proslulá nezákonná likvidace klášterů je další nemilou tečkou na pozadí Železné opony, která by jistě mohla sloužit k silnému snímku.  Nikdy není dost připomínat si nemilé události minulosti a aspoň občas si říct, že dnes je alespoň v něčem líp. Z Kryštofa člověk odejde zasažen, ovšem především právě díky faktu, že jde o zpracování skutečných tragických událostí. Film sám o sobě by chtěl jistě diváka zasáhnout na pravém místě, tak snadné to ovšem není.    Kryštof měl rozhodně potenciál být neskutečně silným zážitkem. Jenomže celou dobu tak trochu klouže po povrchu. K postavám se těžko hledá vztah, protože se o nich člověk dozví pramálo v pouhých náznacích. Například se v průběhu útěku hlavní hrdina setkává se svým otcem. Je naznačeno, že se nerozešli v dobrém a je také naznačeno proč. Jenomže tohle setkání po delší době nakonec nikam nevede. Stejně jako v podstatě celé putování dvou hlavních hrdinů při snaze zmizet přes hranice. Dva hrdinové potkají spousty postav, ze setkání ovšem nic nikam nevede.    Obstojně se pracuje s atmosférou. Uvědomělý člověk si jasně uvědomí, co Kryštofa a Cyrila čeká, z prohlídky dokladů ve vlaku tak slušně mrazí. Je jen škoda, že Kryštof nemá jasně danou atmosféru, spousta scén skutečně nikam nevede a v součtu celé putování působí strašně zmatečně. V nedávném Nabarveném ptáčeti též hlavní hrdina navštěvoval různé zastávky a potkával zde různá individua, většinou ovšem z oněch kapitolek šlo ovšem něco vypíchnout, setkávání s různými postavami mělo nějaký smysl. V Kryštofovi nic takového není.    Film se delší dobu odkládal kvůli nedostatku financí. Nakonec na jeho realizaci došlo, ve filmu je ovšem částečně poznat, že těch peněz pořád nebylo dost. To ovšem neznamená, že by dobová výprava či kostýmy byli špatné. I na kameru umělce MCC se kouká hezky, výjimkou je snad akční scéna na hranicích, která je natočena tak roztěkaně, že v ní prakticky nic není vidět. Tvůrčí záměr? Dost pravděpodobné, přesto ovšem zamrzí, že se z tohoto zásadního momentu ve filmu nedokázalo vytáhnout více. Na moment na hranicích poté navazuje jeden stěžejní moment, který částečně otřese morálním kompasem hlavního hrdiny i přesto, že daný čin není jeho chyba.    V tomto ohledu se vyskytuje jeden stěžejní problém. Postavu Kryštofa jde těžko definovat. Což neznamená, že by Mikuláš Bukovjan ve své roli nebyl v rámci možností solidní. Jde spíše o to, že se ze začátku Kryštof vykresluje jako prosťáček, který by si na místě mohl podat ruku s takovým Forrestem Gumpem. Postupem času se ovšem Kryštof začíná vykreslovat tak trochu jinak, přeskakuje tak mezi oním prosťáčkem a dostatečně uvědomělým chlapcem. Dostatečnou oporou je mu alespoň postava Cyrila v podání Davida Uzsáka. Mezi těmito dvěma hlavními hrdiny je snadné vykreslit jasné paralely, které z nich dělají dvojici, která se doplňuje. Bukovjan i Uzsák jsou sami o sobě fajn, scénář jim ovšem moc nepomáhá.   Film by chtěl stěžejně vyprávět o Akci K, následcích a především o těžké době. V několika momentech se ovšem film od tohoto odvrací a pokouší se skutečně vydat trochu jiným směrem, čímž přichází o to stěžejní. Ve vykreslování jednotlivých postav je poté poznat, že jsou ty postavy vlastně tak trochu černobílé. Jiráský dokáže v první polovině zaujmout, po scéně v kině to ovšem celé definitivně působí uspěchaně a a v součtu bez žádné dohry. A nepříliš povedené postsynchrony a fakt, že je někdy postavám těžké rozumět tomu též dvakrát neprospívá.   Film o těžkých časech za dob železné opony vzniklo dost, spousty z nich má přitom větší tah na branku než Kryštof. Určitě to mělo potenciál a v součtu to má dost kladných aspektů, ve finále si ovšem v mnoha momentech sám podráží nohy. Je to obrovská škoda, protože se na Kryštofa nedá vyloženě nadávat....... () (menej) (viac)

Galéria (27)

Zaujímavosti (3)

  • Východiskem pro film Kryštof je Akce K z dubna 1950, během níž komunistický režim přepadl a obsadil mužské kláštery v tehdejším Československu. (Bontonfilm)
  • Scénář filmu byl oceněn v soutěži FILMOVÉ NADACE v roce 2016. (NADACE)
  • Film se natáčel na Šumavě v oblasti Teplé Vltavy, Hůrky, Mouřence, Novohradských hor, Hořic na Šumavě, v Brdech, ale také v Praze v kostele Nejsvětějšího srdce Páně, Ratajích nad Sázavou, Hracholuskách, v plzeňské Měšťanské besedě, v Liberci – na nádraží Horní Růžodol, okolí Písku, ve Slovenském středohoří, Krňanech apod. (Česká televize)

Súvisiace novinky

Febiofest sa po dvoch rokoch vracia do kín

Febiofest sa po dvoch rokoch vracia do kín

15.03.2022

Medzinárodný filmový festival Febiofest Bratislava začína 16. marca do kinosál uvedie 75 filmov. Tie budú rozdelené v 8 sekciách – V strede Európy-súťaž krátkych filmov; V strede Európy – mimo súťaž,… (viac)

Reklama

Reklama