Réžia:
Štěpán SkalskýKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Zdeněk PololáníkHrajú:
Josef Abrhám, Hana Maciuchová, František Řehák, Věra Galatíková, Libuše Šafránková, Ladislav Lakomý, Jan Kačer, Otakar Brousek st., Ota Sklenčka (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
V roce 1989 natočil režisér Štěpán Skalský film o posledních letech života Karla Čapka. Ačkoliv je film pojat jako drama rodinné, v němž významné postavení mají lidské vztahy, v jeho celkovém vyznění převažuje rozměr společenský. Lze jej také nazvat Čapek proti zkáze - proti nastupujícímu fašismu, proti ohrožení křehkých demokratických svobod, proti neblahým rysům české národní povahy. Film je jakousi mozaikou událostí a vztahů, které na Karla Čapka působily a které se mu v době jeho nemoci v horečnatých snech a ve vzpomínkách vracejí. Vzpomíná na dávnou lásku, na ženu Olgu, bratra Josefa a sestru Helenu, ale také na přátelství s T. G. Masarykem. Velkou hodnotou filmu je solidní a poctivý přístup autorů k tématu, kdy Čapkova osobnost je vystižena jak ve své velikosti, tak v souvislostech dobových. Přesvědčivé je rovněž herecké ztvárnění - výkony Josefa Abrháma v hlavní roli, Františka Řeháka jako Josefa Čapka, Hany Maciuchové jako Olgy Scheinpflugové a Svatopluka Beneše v roli T. G. Masaryka. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (157)
Nejsem žádný odborník přes tvorbu a život Karla Čapka, ale z toho co vím si myslím, že je Člověk proti zkáze hodně věrohodný a autentický. K hereckým výkonům nemám sebemenších výtek (Abrhám skvělý, ve vedlejších rolích třeba Štěpánková), navíc dobrá hudba, perfektně vykreslená atmoféra tehdejší doby a k tomu spousta zajímavých, důležitých myšlenek. A ta šlápota na konci... ()
Tolik pravdy o lidech, davech, hlouposti, malosti člověka a vše je stále aktuální. Člověka z toho až zamrazí. Rodinné vztahy měl Karel Čapek jiné, ale odpouštím. Film má vysokou sdělovací hodnotu a je natočen velmi citlivě. Moudrost a jemný humor Karla Čapka je zkrátka klobouček, odešel brzy, ale všichni jistě cítíme, že... ()
Kloudný komentář nesesmolím, ani kdybych se rozkrájela. Ač pár malinkých výhrad mám, směle hodnotím do plných, neb Karel Čapek, neb Josef Abrhám a pak už vlastně není o čem uvažovat. Trochu je mi smutno z toho, jak jsme pořád stejní, my lidé. Ono je tak nějak úplně jedno, jestli je rok 1938 nebo 2018. Nadčasovost snímku nelze upřít a hodnocení nejvyšší si zaslouží. ()
Přiznám se, že jsem na rozpacích. Karla Čapka mám velice ráda a myslím si, že Josef Abrhám byla dobrá volba. Jednak typově odpovídá a navíc je to skvělý herec. Olgu bych si dokázala představit jinou, vizulálně je Hana Maciuchová dokonalá, projevem mi k Olze nesedí. Ale do tak velkých detailů jsem ani chodit nechtěla. Celý film na mne působí spíš jako hraný dokument než jako drama. Točit cokoliv o skutečné osobnosti je nesmírně těžké, o to víc, pokud jde o Čapka. I přes všechny výhrady jde o film, který stojí za vidění. ()
Může jeden člověk na světě něco podstatného změnit? To je otázka, kterou si hlavní hrdina filmu Štěpána Skalského - Karel Čapek (J. Abrhám) - pokládá celkem často. Skalský je zajímavý režisér celá jeho filmografie je podle mého názoru orámována dvěma základními díly, a to Cestou hlubokým lesem a právě filmem Člověk proti zkáze. Tvůrcům se povedlo velmi dobře zaznamenat atmosféru doby konce třicátých let. K navození se využívá i letních, sluníčkových barev (filosofování s "pátečníky", milostné pletky, apod.) a barev temných (nástup nacistů). Celkově dílo působí velmi věrohodně, zejména ony pověstné "hovory s TGM". Ve filmu je nám tak představen neblahý počátek konce první československé republiky skrze oči Karla Čapka, bytostného demokrata a jedince, který neustále věří (navzdory třeba Vančurovi) v "obyčejného člověka" a v to, že naše země by mohla být zemí spokojených, mírumilovných "obyčejných lidí". Bláhově čeká na ledňáčka jakožto posla dobrých zpráv... Moc se mi ve filmu líbilo i obsazení, většina herců si byla fyzicky velmi podobná se svými reálnými předobrazy, takový president Masaryk se svým, "tož, tak povídejte, já rád poslouchám", působil daleko věrohodněji, než ten, kterého sehrál M. Huba v nedávno odvysílaném prvním díle seriálu České století. ()
Galéria (7)
Fotka © Filmové studio Barrandov / Miloš Schmiedberger
Zaujímavosti (16)
- Film bol natáčaný v Prahe (Čapkova vila), Topoľčiankach a v Strži u Dobříše. (dyfur)
- Filmovalo se i ve francouzském Rouen. V Praze se natáčelo v Nuslích, Vinohradech, Střešovicích, Novém Městě a Starém Městě. Filmovalo se v dělostřelecké tvrzi Dobrošov. (M.B)
- Věta "...a naproti tomu je umění, nečisté a zlořečené", kterou Čapek dopisuje, je poslední dochovanou větou Čapkova posledního, nedokončeného románu Život a dílo skladatele Foltýna. (gjjm)
Reklama