Nekonečný príbeh

Tenhle fantasy film patřil v dětství k mým nejoblíbenějším. Po letech jsem si ho znovu pustil a snažil se ponořit do světa fantazie. Ikdyž to už nešlo tak dobře jako před lety, protože teď už vnímám určité nedostatky a taky fakt, že je tento snímek určen opravdu spíše dětem, stále se mi příběh líbí. Navíc má moc hezkou úvodní písničku, důležité poselství a také mého oblíbence Falca. Hodnotím 4*, je to prostě osobní ;-). (30.12.2008)

Opravdu jedna z nejkrásnějších pohádek, co kdy byla natočena. Herecké výkony obou dětských představitelů jsou velice dobré. Fantasijní svět říše Fantasie je úchvatný, jako malá jsem od televizní obrazovky doslova nemohla odtrhnout oči a i dnes se na to pěkně kouká. A ústřední písnička je známá dodnes. Takže není co řešit...Plný počet ! (07.04.2005)

RETRO Byla půlnoc a v pralese svištěl vítr. Nicota zahlcuje jejich zemi a on je poslední naděje.… ALE VŽDYŤ JE TO KLUK!!!….. Po 25ti letech je to stále příjemné ohlednutí, ale musím přiznat, že v mých dětech už příběh, jehož hlavním cílem bylo probudit představivost (přežití světa Fantazie a skutečného světa je na sobě závislé) nevzbuzuje takové nadšení jako tenkrát v nás. Možná je to tím, že jejich sny a přání jsou už trochu ,,jinde“. Já bych si klidně vzal rychlodraka Falca místo letadla i dnes! Na rozdíl ode mne, by film hodnotili ***. (05.07.2009)

Notoricky neúspěšný právník Lionel Hutz sice oprávněně podal na Nekonečný příběh žalobu za podvodnou reklamu, ale překvapivá konečnost filmu je také jeho jedinou slabinou. Neznám jiné rodinné fantasy, které by zvládlo se stejnou bravurou bavit, dojímat i nefalšovaně napínat, a to vše v nezapomenutelných kulisách a pod sebejistým režijním vedením, které činí každou scénu inscenačně špičkovou. Moc se povedla i Doldingerova hudba, masky nemají chybu a dodnes jde o možná nejlepší případ čistého propojení dvou fikčních světů, které se vzájemně doplňují. Petersen se po skvělé Ponorce zase neuvěřitelně vytáhl a podruhé ukázal v 80. letech většině Hollywoodu záda. (02.01.2021)

Přestože Nekonečný příběh má pramálo společného s Miyazakiho filmy, tak si dovolím tvrdit, že právě takhle by vypadal hraný film od Miyazakiho. Jen se obávám, že jako malý jsem jen stěží dokázal vstřebat onu pointu, kdy fantazie se stává realitou a realita snem. Ostatně některé scény se mnohem více podobají horroru než roztomilé pohádce, které jsem svědky hned v úvodu. Dobrodružství až za hranice fantazie má omamné účinky. Aspoň na chvíli zase začnete věřit na sny. O to větší poklona pro Wolfganga Petersona a zejména jeho kolegy vytvarníky. (25.08.2009)