Nekonečný príbeh

Některé věci z dětství by si člověk měl nechat jenom jako příjemnou vzpomínku. Ano, i já jsem byl kdysi napnutej v močálu smutku a nadšenej z Falca. Ve škole jsme to probírali se spolužákama ze všech stran (dokonce jeden se nás pořád snažil přesvědčit, že hrál Atreje - BTW hrál v jednom dětskym filmu, tušim Případ pro psa, kterej na csfd asi ani neni) a těšili se na to, když to bylo v televizi. Ale kouzlo trochu vyprchalo, dnes mi ta říše Fantazie přijde hrozně přeplácaná až trochu infantilní, dává málo prostoru pro vlastní představivost, což je v rozporu s poselstvím příběhu. Co ovšem musím ocenit jsou krásný loutky, na který se počítačová animace prostě nehrabe. (26.03.2009)

Nejslavnější film z pokladnice pohádek Michaela Endeho. Slavná produkce Bernda Eichingera a základ franšízy, která vytěžila z původního námětu maximum (včetně zábavního parku v Babelsbergu). Pohled na samotný film se mění s vědomím toho, že z Endeho je tu použita sotva polovina. V druhé polovině knihy Ende více filozofuje a pracuje s motivem Fantazie podobně jako C. S. Lewis v Narnii. (12.12.2021)

Přestože Nekonečný příběh má pramálo společného s Miyazakiho filmy, tak si dovolím tvrdit, že právě takhle by vypadal hraný film od Miyazakiho. Jen se obávám, že jako malý jsem jen stěží dokázal vstřebat onu pointu, kdy fantazie se stává realitou a realita snem. Ostatně některé scény se mnohem více podobají horroru než roztomilé pohádce, které jsem svědky hned v úvodu. Dobrodružství až za hranice fantazie má omamné účinky. Aspoň na chvíli zase začnete věřit na sny. O to větší poklona pro Wolfganga Petersona a zejména jeho kolegy vytvarníky. (25.08.2009)

Jedna z nejlepších fantasy dvacátého století? No jak by řekla na mládež alergická želví důchodkyně Morla: „Ne, že by na tom záleželo, ale ano..“ Nejvyšší hodnocení však nemůžu dát, i kdyby mi mozek zatemnila Nicota nostalgie. Těm dosud nedotčeným filmem Petersena doporučuji nejdříve sáhnout po Endeho knižní předloze - teprve tak doopravdy poznáte, že fantazie nemá hranic.. (05.02.2009)

Fenomenálně natočená fantasy pecka s dějem tak nadupaným, až se tají dech. Od chvíle, kdy se neposlušný student pustí do čtení magické knihy, začíná spalující dobrodružství, kde se střídá jedna úchvatná lokace za druhou, o silná a trefná slova není nouze a vše krásně podbarvuje skvostná hudba. Jestli Petersen do něčeho dal srdce, byl to právě Nekonečný příběh. Závěr je naprosto geniální, a při scéně, kdy Atrej prochází první branou není možné nemít tep na hranici infarktu. (17.09.2007)