Portrét dívky v plamenech
Portrait de la jeune fille en feu
Portrait of a Lady on Fire
Portrait of a Lady on Fire
Portrait of a Lady on Fire
Portrait of a Lady on Fire
Réžia:
Céline SciammaScenár:
Céline SciammaKamera:
Claire MathonHrajú:
Adèle Haenel, Noémie Merlant, Valeria Golino, Luàna Bajrami, Armande Boulanger, Michèle ClémentVOD (1)
Obsahy(1)
Bretónsko v roku 1760. Talentovaná maliarka Marianne dostane zadanie odísť do panského domu na izolovanom ostrove a namaľovať tam svadobný portrét Héloise – mladej ženy z bohatej rodiny, ktorá na prianie svojej matky práve opustila kláštor, aby sa vydala do Milána. Héloise dohovorenému manželstvu vzdoruje tým, že odmieta maľbu portrétu. Marianne preto hrá rolu najatej spoločníčky a maľuje svoj objekt po večeroch spamäti. Medzi oboma ženami postupne rastie vzájomná príťažlivosť umocnená blížiacim sa koncom slobody. (ASFK)
(viac)Recenzie (160)
Nádherný, půvabný film, skvěle natočený od začátku až do konce. Každý prvek sedí na svém místě - záběry na bílé bretaňské útesy, neklidné moře, velký dům a vzájemné pohledy dvou dívek, které se do sebe zamilují. Všechno zde má svůj vývoj a důvod, proč tomu tak je. Jedná se o postupný proces vzniku hlubokého lidského citu. Láska, která nikdy nezanikne, přestože spolu mohou strávit pouze několik málo dní... Zakomponování příběhu o Orfeovi a VIvaldiho Bouře atmosféru ještě umocňují. 2x Kino Lucerna. ()
Přeceňovaný film plný okatého symbolického pomrkávání (Orfeus a Euridika) a trendy ženských témat. Láska jako projekce pohledu, ze kterého nemůžeme vystoupit ani se ho zbavit. Zajímavá látka, ale zpracovaná nezrale a zabalená do midkultového obalu, který šustí programem oblastního divadla. Asi jsem měla větší očekávání... ()
Nejlepší scéna - finále na koncertě. ()
18-té století a citové vzplanutí dvou žen na předem danou dobu o kterém obě věděli, že nenajde delšího naplnění. Natočeno s velkým umem a empatii. Závěrečné finále v podobě Verdiho a Adéle Haenel vám vynahradí veškeré emoční náboje, kterymi se během celého filmu jakoby šetřilo. ()
Chvílemi jsem uvažoval i o pěti hvězdičkách. Vztahová záležitost. Obě hlavní představitelky mají své charisma, takže se jejich hraní, které je pěkně umírněné, hezky pozoruje. Nejedná se o žádné přehrávání a tlačení na pilu. Své emoce nám jen lehce naznačují svými pohledy. Vše působí přirozeně a uvěřitelně. ()
Ospalá díra. ()
Spousta lidí si tu stěžuje na to, že film byl "neýrazný", "nudyný" nebo "málo akční". Jistě se nejedná o klasický film pro klasického diváka ve stylu "co vteřina, to jiný záběr, co minuta, to zvrat". Snímek je více lyricky laděný (myslím, že úmyslně), mou pozornost si udržel možná právě díky faktu, že nepřekládal pouze dějem nabytý snímek s prvoplánovou akcí, ale že působil emocionálněji. Vyzdvihuji výkony hereček - prostě excelentní, i takzvaná chemie mezi hlavními představitelkami působila perfektně. Atmosféru snímku potrhovalo nasvícení, ozvučení, dialogy... Nejlépe tento režisérčin počin vystihuje zde v komentářích uživatel Slarque: "Dává smysl, co ukáže, i co neukáže, jak málo používá hudbu, i kde ji použije, o přirozeném světle svíček či krbu ani nemluvě". Prostě perfektní práce celého týmu, který se na práci podílel. Za sebe můžu s čistým svědomím říci, že je to jeden z nejlepších filmů posledních několika let, co jsem viděla. A jakožto člověk spřízněný s výtvarnem jsem taktéž velice ocenila zachycení průběhu tvorby portrétu. Pět hvězd. A nestydim se. ()
Dokonalé. Na víc se nezmůžu. ()
Krásný. ()
Portrét dívky v plamenech mě zvláštně pohltil svoji hypnotickou atmosférou a pomalým příběhem. Většinou tyto filmy moc nemusím, ale tenhle mě dostal. 10/10 ()
vizuálně úchvatný film mě nejvíc bavil v jednoduchých scénách po odjezdu matky. přirozené spojenectví dívek a opuštění (sociální hierarchií definovaných) rolí, která matčin návrat ihned znovu nastolí, hřály u srdce. *** feministickou podlinii krásně ilustruje proměňující se portrét, zprvu zcela odpovídající konvenční společenské objednávce a postupně stále věrnější předloze. *** NEJ: postupné odkrývání nevěsty a zatvrzelý půvab (půvabná zatvrzelost?) Adele Haenel. ()
Ženostředná hříčka klasicistně-postmoderní ražby, vyvedená v sebevědomě krasodušských obrazech (k barvám malířů z dob, kdy se příběh odehrává, bohužel přibyl dnes módní tyrkys). Z prvního tuctu uživatelů hlasuji pro JitkuCardovou. ()
Bretaň, Francie, rok 1760. Talentovaná malířka Marianne dostane zadání odjet do panského domu na izolovaném ostrově a namalovat tam svatební portrét Héloise – mladé dívky z bohaté rodiny, která na přání své matky právě opustila klášter, aby se provdala do Milána Zajímavý snímek o krátkém vztahu dvou žen, které nemohly zůstat spolu, a to ze spousty důvodů - nejen kvůli společenskému postavení. Pomalu plynoucí příběh, až na vyjímky bez zbytečných slov. Velmi zajímavé je sledovat, jak vznikají obrázky či obrazy, které kreslí Marianne. Obě holky jsou pohledné, je na co koukat. Adèle Haenel, Noémie Merlant , další objekty ke studování filmografií. V roli matky Heloise Valeria Golino . Tu známe především ze Žhavých výstřelů. ()
Vizuálne dokonalý film, každý obraz jedno umelecké dielo. Pôsobivá dráma intímneho snímania. Škoda, že to neskončilo scénou s obrazom v galérií, posledná scéna z filharmónie mi skazila finálny dojem, len z toh dôvodu uberám jednu *. Inak fakt krásny a citlivý film, ocenujem, že sa tvorcovia nevyžívali v žiadnych úchylačinách. ()
Hezky natočený filmek o love story dvou dívek. Moc mě to neohromilo a spíše nudilo proto to hodnocení. ()
