Kým sa tancuje

Sexualita patrí do súkromia, to sa týka heterákov aj úchylov. To je môj názor a preto požiadavka nadpráv pre nejakú sexuálnu menšinu je pre mňa absolútne odpadovou pozíciou a tlačenka LGBT vo filmoch je už neúnosná. Ak sa väčšiny ľudí spýtate kým ste, tak odpovie ja som spisovateľ, ja som opravár, ja som predavač, moderné deti už hovoria ja som youtuber či influencer. Ale len homoši budú hovoriť, že ja som buzerant prípadne ja som lesba. Ako by to niekoho zaujímalo a ako by to bolo to najdôležitejšie v jeho živote. Aktivisti LGBT nech si idú brániť svoje deviantské pozície niekde do Afriky alebo Ázie, kde je úchylnosť ešte trestná. U nás to tak nie je, tak nás neotravujte pochodmi, z ktorých zdravý človek len grcá. Niektorí sa tu ale chorobne rozplývajú, že videli ako si ho dvaja teploši navzájom pri ohníku honia. Wow, to je už romantika! (08.06.2020)

"V gruzínském tanci neexistuje sexualita!" Dokud se tančí by se pravděpodobně ztratilo v přehršli filmů s queer tematikou, nicméně jelikož se odehrává v Gruzii, jež není gayům úplně nakloněna, a navíc vedle toho nabízí pohled za kulisy tamních tradic (tance, svatby, rodinné zvyky), tak působí na diváka jakýmsi zvláštním a nevídaným dojmem, byť jde příběhově o již viděné téma společensky neuznávaného vztahu. Velice mě zaujaly všechny taneční a hudební sekvence, jež měly opravdu své kouzlo. Snad jen vztah mezi oběma hlavními hrdiny mohl být možná rozveden více. Slabší čtyři hvězdičky! (08.06.2020)

Levan Akin natočil zajímavý vhled do kultury, která má svoje kouzlo, ale také striktní pravidla nedovolující jakoukoli odchylku. Zápletka filmu je vlastně velmi prostá. Hlavní hrdina Merab se už od dětství věnuje národním tancům, bojuje s chudobou celé rodiny a pohrdá nezodpovědným bratrem. Do tanečního souboru přichází nový mladík, Merab ho nejdřív vnímá jako konkurenta, postupně se s ním ale sbližuje. Homosexualita se ale v Gruzii vůbec nenosí... Upřímně si myslím, že z tak přitažlivého námětu šlo vydolovat o něco více, působivějších filmů s coming out tematikou jsem viděla hned několik. Minimálně jako seznámení s jinou kulturou na východě Evropy (tradiční jídlo, svatební obřady, všudypřítomný tanec) je to ale drama velmi slušné. (01.05.2020)

Film na téma, které je v mnoha zemích stál velkým tabu, a to včetně Gruzie. Hlavnímu aktérovi bych uvěřila cokoliv. Občas na mě ale šla z filmu určitá prázdnota a taky deprese jakési gruzínské bezvýchodnosti. Na jednu stranu hrdost na svou kulturu a její tradice a na druhou žádná vize lepšího života ve vlastní zemi, i za to filmu přidávám tu pátou hvězdu. Jen chci pevně věřit, že Gruzie svou cestu najde. Ráda na tu zemi vzpomínám a byla bych ráda, kdyby si Gruzíni uvědomili, že vlastním pokladem je vlastní kultura, a to včetně akceptování těch, kteří by ji rádi (re)prezentovali, ač třeba jinak sexuálně orientovaní. (28.12.2019)

Natočený je to sice na levačku (zejména kamera a střih při tanečních scénách), ale potěší sledovat to rozjařený mládí posedávající bez koruny venku s cigaretou v povědomé pospolitosti. Navíc mě bavilo koukat na to, jak gruzínský hoši jedou stejný jakoby nenápadný fígle jako jsme zkoušeli s holkama, když nám bylo šestnáct. Univerzálnost lásky no. Bod navíc za ty skvělý zpanikařený komentáře tady od chábrů, který to zjevně nemaj se sebou ještě úplně vyjasněný. (05.08.2020)