jamedusa

Dokud se tančí není filmem pro masovou veřejnost, ale pro pozornější a hloubavější diváky. Síla tradice, duch národa i homofobní smýšlení přesvědčivě vykresluje obraz dnešní Gruzie. Rozhodně se nejedná o žádný coming out - příběh, ale o citlivou cestu dvou duší, které se potkají v silně konzervativním a konvencemi svázeném prostředí. Film vás donutí se nadechnout, touha po svobodě je veliká. Snímku by slušela větší ostrost či větší využití potenciálu vedlejších postav (rodiče Meraba). Avšak nedá se zde hovořit o pomalém dějovém spádu - pokud zrovna nepatříte mezi fanoušky prostoduchých "akčňáků" - a dovedete se zaměřit i na ostatní prvky filmu. Předané emoce jsou nezměrné!

Jestliže značnou část Vašeho srdce zaujímá Tolkienův svět, určině ve filmu spatříte víc než jen rozvláčné vyprávění o osudu nadaného mladíka. Větší obdiv by u mě tento snímek sklidil, kdyby zde byl vyhrazen menší prostor pro Tolkienův vztah s Edith Bratt, a větší pro ono úžasné kouzlo přátelství, jehož duch z filmu zkrátka dýchá i přes obrazovku..