Siedma pečať

Po náročném pracovním dni nemůže zasloužilý duševní masochista sáhnout po lepším kousku, než tomto nudném, černobílém, intelektuálním žvástu. Pro mne, tedy omezeného tvora, jehož povrchnost nikdy nedocení krásu umění, má tento klenot světové kinematografie přesně hodnotu, kterou jsem za něj vydal v Levných knihách - t. j. 7,- Kč, které s chutí posílám kontejnerovou poštou někam daleko ode mne. (23.02.2012)

Čekal jsem nějakou velmi náročnou záležitost, ale byl jsem překvapen, jak přirozeně se Bergmann na tomhle prostoru středověké disputace pohybuje. Jistá znalost reálií je samozřejmě nutná, ale ve svých úvahách film příliš nepřekračuje rámec filmově dobového a kulturního kontextu. Způsob a lehkost, s jakou vám režisér tuto rozpravu podá, jsou však obdivuhodné. (05.12.2005)

Pokud pravý filmový fanoušek neviděl jediný film švédského režiséra a scenáristy Ingmara Bergmana, tak aspoň určitě zná jeho jméno. Ingmar Bergman je totiž brán jako jeden z největších a víceméně nejlepších filmařů v historii kinematografie společně třeba s Busterem Keatonem, Akirou Kurosawou, Stanley Kubrickem, Stevenem Spielbergem, Alfredem Hitchcockem nebo Jamesem Cameronem. Společně s Kurosawou to má v tomhle výčtu Bergman pravděpodobně nejtěžší, protože se oba vyloženě nikdy nedostali do hlavního světového mainstreamu a většina lidí tak neviděla klasiky jako Kurosawových Sedm samurajů nebo právě Bergmanova Sedmá pečeť, což je pravděpodobně nejslavnější film tohoto švédského filmaře. Sedmá pečeť je očividná tvorba naprosto silné tvůrčí ruky, která má stejně jako většina náročných uměleckých děl spoustu skrytých významů, které si divák musí domýšlet. I proto je Sedmá pečeť určena pro náročnějšího diváka a ty méně náročnější diváky film logicky tak neosvítí, především proto, že se Sedmá pečeť obchází bez akčních sekvencí a sází především na vizuální podání a dialogové konfrontace. Na první pohled tak jde o takzvaný film mrtvé generace, který jako by snad neměl naději ještě dneska někomu něco říct. Jenže to je základní chyba, protože Sedmá pečeť je dodnes právem brána jako jeden z vrcholů kinematografie, jelikož je dodnes víceméně výjimečná, neobvyklá. Ne nadarmo má Sedmá pečeť atmosféru vystřiženou jak z divadelního představení, protože Bergman nejenom, že začínal u divadla ale následně má divadelní nádech víceméně celá jeho tvorba. Sedmá pečeť je poté inspirovaná středověkými malbami, které Bergmana jako mladého chlapce zaujali. Film je zasazen do období morové epidemie a divák se skrz hlavního hrdinu rytíře Blocka tehdy více dozvídá o tehdejší společnosti a zároveň se už zde Bergman očividně nevyhýbá kritice církve. Je to skutečně filozofický film u kterého je zcela jedno zda vám nezcela sedí dobové zasazeni a fanatičtí historici též ze Sedmé pečeti nemusí být zcela nadšení. Šachová partie mezi rytířem Blockem a Smrtí je ale pořád jednou z nejzásadnějších filmových konfrontací všech dob a především o tu zde jde. Sedmá pečeť je bezpochyby intenzivní záležitost u které je ve finále skvělé že si zásadní moment může každý vyložit po svém a jde skutečně o naprosto bravurní filmařinu vonící zápachem perfekcionismu a především bravurně obsazeným Maxem von Sydowem v roli rytíře, který možná zestárl až příliš rychle. Ze Sedmé pečeti je cítit ta pravá mrazivá atmosféra, je naprosto bravurně napsaná a po vizuální stránce vztahující. Velmi těžko se rozebírá její veškerý kontext, což ve finále může být pro spoustu lidí u jejího sledování ten pravý smrťák, v případě úspěchu ale divák skutečně uvidí jeden z nejvýraznějších filmových zážitků všech dob a pochopí proč je Bergman dodnes tak ceněným filmařským jménem. Naprosto po právu! (03.10.2020)

Srovnávat "Sedmou pečeť" s úžasnou "Markétou Lazarovou" mi přijde jako až nebetyčné rouhání. Na tohohle Bergmana jsem se opravdu těšil a o to víc mě zklamalo, co se z toho nakonec vyklubalo za sra*ku. Film sice obsahuje několik hodně silných scén (průvod náboženských fanatiků), ale zbytek je jen nudné tlachání do větru, lození po stromech a metání kotrmelců. Ani slavná finální scéna s průvodem vedeným "mistrem Smrťákem" není nic extra a jediné co si tak z filmu odnesete jsou pochybnosti, co na tom všichni sakra tak žerou. (14.04.2006)

Definice "nudy" podle akkadsko-sumerského slovníku: nuda se považovala v sumerských zemích za dílo Satana. Lidé, kteří byli postiženi touto chorobnou zhovadilostí, si povětšinou vytrhávali vlasy pomocí kovových hrabiček, jenž byly předtím použity k uklízení hnoje v chlívech. Nuda se dá považovat i za nemoc, která je velmi obtížně léčitelná. Se spánkem vytváří zvláštní kombinaci, která se dá popsat zhruba tím, že ve vás zanechá pocit dehydratace a osamění. V dnešní době je nuda většinou spjata s jednou věcí: a to s filmem Sedmá pečeť od pana Bergmana. Divák zažívá pocity (viz. horní příspěvěk) a jeho mysl se soustředí spíše na pozorování letadel ze střešního okna. Pozorovatel, stále doufající v konec tohoto díla, z ničeho nic usíná a je de facto osvobozen od nudy.---konec citace--- (01.03.2009)