Réžia:
Wolfgang PetersenScenár:
Jeff MaguireKamera:
John BaileyHudba:
Ennio MorriconeHrajú:
Clint Eastwood, John Malkovich, Rene Russo, Dylan McDermott, Gary Cole, Fred Dalton Thompson, John Mahoney, Gregory Alan Williams, Clyde Kusatsu (viac)Obsahy(1)
Agent tajnej služby Frank Horrigan, ktorý ochraňoval už Johna F. Kennedyho, dostane po tridsiatich rokoch druhú šancu, keď prezidentov život ohrozuje profesionálny vrah Mitch Leary, bývalý príslušník CIA. Kolegovia nezdieľajú jeho presvedčenie o tom, že Leary je schopný svoju hrozbu naozaj vykonať, ten je však omnoho nebezpečnejší, ako si myslia. Navyše pozná Horriganovu minulosť a to mu dáva oproti nemu určitú výhodu... (STV)
(viac)Videá (1)
Recenzie (276)
Opět jsem se dočkal napínavé kriminálky, kde Clint opět sype hlášky. Udržel si pořád ten drsný výraz ve tváři a ignoroval jsem to, že se na něm to stáří podepsalo. Akce je tu minimum, jedna naháněčka ulicí a druhá skákačka po střechách. Na stará kolena předvedl cápek, dokonalej výkon. Vychutnával jsem si jeho hraní na piano a mrzela mně smrt jeho parťáka. Konec napínavý a nejlepší scéna: " Jestli se otočí, tak o mně má zájem. No tak, otoč se! Jen malinkej kukuč! " ()
Asi tříhvězdičkové hodnocení ani po letech nezměním. Neříkám, že jde o špatný film, ale překvapit příliš nedokáže, takže cynické označení „Drsný Harry jede do Washingtonu“ není tak úplně od věci. Clint po letech točil pro jiné studio než pro Warnery, na režisérskou židli se až tolik netlačil, což je s ohledem na jméno Wolfgang Petersen spíš dobře. Vysloužilý agent tajné služby, který pamatuje zavraždění Kennedyho, ví, co je jeho posláním, i když kope coby frustrovaný náhradník trochu jinou ligu. Tedy jen do té doby, než se na scéně objeví bývalý zhrzený agent s měnící se tváří Johna Malkoviche. Psychologický thriller dvou osamocených mužů, řemeslně dobře zvládnutý. Jenže přidanou hodnotu jsem postrádal. Spolupráce Eastwood-Petersen to byla úspěšná, co se tržeb týče, tak bezpochyby (tržby nějakých 170 milionů dolarů). Jenže čekání na poslední výstřel, poslední ránu pěstí je poměrně únavné, akce, ač realistická, je poměrně rutinní, klišé se taky nevyhneme a ta drsňácká Clintova póza mi tentokrát tak úplně nesedla. ()
Mne to príde z dnešného pohľadu nejako strašne jednoduché, nepremyslené. Asi by som to prirovnal k filmu Šakal. Podobné schéma, len na miesto Willisa je tu charizmatickejší Malkovich a na miesto budhistu čo rád prostitutky dodali najslávnejšieho dôchodcu. Ak Vás bavil spomínaný film, tak S nasazením života určite neurazí. ()
Wolfgang Petersen přesedlal z čitelného autorského rukopisu na poněkud uniformní americký styl dokonale. Z mého pohledu je to škoda, i když při sledování filmu "S nasazením života" přeci jen trochu váhám. Je opravdu dobrým, byť svým způsobem rutinním, slohovým cvičením na téma "jsem pošuk, chci zabít mocnou osobu (prezidenta USA) a v cestě mi stojí kladný hrdina s.r.o.". Kdyby pošuka neztvárnil s bezcharakterní chladnokrevností a nelidským chladem John Malkovich a kladného hrdinu patřičně větrem i životem ošlehaný Clint Eastwood, bylo by tohle drama jen pěšákem v mohutném davu. Ale gambit Franka Horrigana a Mitche Learyho opravdu stojí za to. Má v sobě silné emoce, je nevypočitatelný, strhující a nosný. Petersenův film s ním stojí a padá. Tedy – rozhodně spíše stojí, než padá. I napotřetí výtečný divácký zážitek. ()
Ještě jsem vydržel suchopárné knižní zpracování, ale vysílání v televizi film naprosto zdecimovalo. Věřte, že s reklamou a idiotským dabingem tenhle příběh hodně ztrácí. Klasické to úskalí. S nasazením života jsem tehdy viděl v kině a to mi stačilo, abych tomu dal dnes pět hvězd. Z dnešního pohledu se film jeví, jako klasický old school thriller ukazující, jak to tehdy bylo relativně snadné zaútočit na prezidentskou hlavičku. Viděli jsme Clinta Eastwooda v naprosto uvěřitelné charakterní roli. Stejně tak John Malkovich. Role s mnoha převleky mu umožnila ukázat, jaký je to panečku skvělý herec. ()
Galéria (45)
Fotka © Columbia TriStar Home Entertainment
Zaujímavosti (23)
- Ve filmu byly použity záběry slavného dokumentu Abrahama Zaprudera, které tento účastník slavnostního přivítání prezidenta Kennedyho v Dallasu (1963) náhodou natočil a zachytil tak prakticky celý atentát. (Robbi)
- Ve scéně, kdy Leary zavraždí bankovní úřednici, chtěl Malkovich zabít i psa, ale režisér Petersen si myslel, že by to bylo příliš. (Kulmon)
- První volbou pro Learyho byl Robert De Niro, ten ale odmítl kvůli natáčení Příběhu z Bronxu (1993). Dále byl zvažován např. Jack Nicholson či Robert Duvall. (Kulmon)
Reklama