Môj nepriateľ

Můj nepřítel - to je dobrý film podle výborné předlohy a zmařená šance natočit výborný film. Můj nepřítel - to je dojemný příběh o nacházení společných zájmů a pocitů při jinak převládající jinakosti - v povídkové podobě také příběh o potřebnosti nějaké identity a silných kořenů v minulost. Můj nepřítel líčí osudy pozemšťana a "draka", válečných nepřátel, osamoceně "vržených" na "pustou" planetu, jejich opatrné sblížování až po postupné převzetí dračí kultury člověkem. Konec režisér pokazill zřejmě proto, že si náhle vzpomněl, že nebyl celou dobu dost akční a rozhodl se to divákům na poslední chvíli vynahradit. Jsem přesvědčená, že literární předloha vytěžila z konce víc a byla to chyba a zrada celkového vyznění filmu náhle ji opustit. ( I mě tahle sci-fi v mládí zasáhla. Jsem ráda, že podle toho, co tu čtu, nejsem sama koho film zaujal - třebaže to byl jinak "bohužel" takový propadák.) (22.02.2004)

Pro mě naprosto neznámé sci-fi a o to větší překvapení. Že nemá pro mladé diváky narozené po roce 90 co nabídnout? Blbost. Na první pohled upoutají na svou dobu velmi dobré efekty a parádní lehce ujeté masky, které se krásně obejdou i bez CGI. Prostředí planety mi přišlo dostatečně působivé. Herecky nemám co vytknout, Dennis Quaid hraje svou typickou roli sympaťáka, ale Jerry byl vyloženě parádní, jeho mimika mě naprosto dostávala. (03.07.2014)

Normálne neviem čo si mám myslieť, respektíve napísať. Po skvostnom fantasy ala “Nekonečný príbeh”, sa Petersen pustil do tohto (pre mňa) dejovo podivného sci-fi dramatu, od ktorého od úvodu nemožno očakávať nič tradičné. Neviem ako to vnímali iní “poslucháči”, no vo mne samotný snímok vyvolával otázky, ktoré akoby dokonale odrážali terajšiu dobu. Alebo som zase raz príliš premýšľal keď to nebolo treba. (25.09.2021)

Pozorrrrrr! Varrrrrrování ministerrrrrrstva tolerrrrrrance! Igitátorrrrrrův názorrrrrr mudrrrrrrlantům navzdorrrrrry trrrrrradigičně perrrrrrverrrrrrzní d/rrrrrráčkovanou varrrrrriantou prrrrrrojevu! . . . Rrrrrresumé? Parrrrrrafrrrrrráze starrrrrrých prrrrrrovařených evrrrrrrgrrrrrrýnů - trrrrrrochu Starrrrrr Trrrrrrek - trrrrrrochu Starrrrrr Warrrrrrs - trrrrrrochu Rrrrrrobinson Crrrrrrusoe - dohrrrrrromady prrrrrrůměrrrrrrné vesmírrrrrrné dobrrrrrrodrrrrrružství, žánrrrrrrově trrrrrroufale prrrrrrezentováno žeprrrrrrý drrrrrrama, krrrrrrom prrrrrrostoduché storrrrrry a prrrrrrimitivního prrrrrrofesionálního tvůrrrrrrčího ztvárrrrrrnění s prrrrrroblematicky trrrrrrapným závěrrrrrrem drrrrrruhdy legrrrrrračně a rrrrrrádoby rrrrrryze amerrrrrricky korrrrrrektně zprrrrrracováno evrrrrrropským rrrrrrežisérrrrrrem Peterrrrrrsenem... . . . Drrrrrrahá rrrrrrada závěrrrrrrem: Prrrrrromítání prrrrrrožívejte s rrrrrrozumnou verrrrrrvou a krrrrrritickou rrrrrrezerrrrrrvou a pozorrrrrr prrrrrrosím na rrrrrrozumbrrrrrradné ještírrrrrrky... ;-) - - - Postscrrrrrriptum: "Drrrrrrakům zdarrrrrr! . . . Rrrrrrrrrrrr..." :-) - - - - - (Poprrrrrrvé prrrrrrhlédnuto 17.4.2008 na orrrrrriginaldvd, komentátorrrrrrský elaborrrrrrát třicátýčtvrrrrrrtý - 18.4.2008 ;-) (18.04.2008)

Daleká budoucnost, vesmírné putování, zlověstní mimozemšťané a meziplanetární válka jsou osvědčené dílky na složení spaceoperního puzzle. Petersen nám vypálil mlhovinu a složil z nich nenápadný příběh o dvou příslušnících znepřátelených stran, nucených v zájmu přežití složit zbraně a překonat vzájemné rozdíly, aby během té mnohokrát oboustranně prokleté snahy zjistili, že k překonávání toho zase tak moc není. I když je jeden z nich člověk a druhému byl přisouzen vzhled přerostlé latexové ještěrky s orientálním životním postojem a schopností partenogeneze, což jejímu/jeho lidskému společníkovi řádně zamotá hlavu a divákům se postará o citovější náplň příběhu, nejsou nám problémy, které řeší, nikterak cizí. Protože když se jeden tak dívá, jak se s cizím elementem na cizí planetě hledá společná řeč, nacházejí první malé skulinky v hradbě nenávisti a předsudků, postupně se ty skuliny zvětšují a za nimi se objevuje schopnost porozumění, přátelství a soucitu a mluví se o domově, který je po letech v cizím a studeném bitevním vesmírném poli už jen mlhavým pojmem, nedá mu to a zavzpomíná si na všechny války našich dějin a proklamace národních vůdců, že ti lidé, které jsme v životě neviděli, jsou naši smrtelní nepřátelé. A tiše zadoufá, že se v každé z nich našli nějací Willis a Jeriba, kteří aspoň pomyslně kopli ty rádoby státníky přímo do jejich nafouklé... megalomanie. (19.12.2007)