Réžia:
Wolfgang PetersenScenár:
Wolfgang PetersenKamera:
Jost VacanoHudba:
Klaus DoldingerHrajú:
Jürgen Prochnow, Herbert Grönemeyer, Klaus Wennemann, Hubertus Bengsch, Martin Semmelrogge, Bernd Tauber, Erwin Leder, Martin May, Heinz Hoenig (viac)Obsahy(1)
Slavný válečný film Wolfganga Petersena z roku 1981 vypráví o mladých mužích, často ještě chlapcích, kteří byli svedeni nacistickou propagandou a zlákáni zázrakem techniky. Do boje je často vedla chlapecká touha po dobrodružství. Skutečná realita je ale zaskočila. Na moři musí čelit krutým silám přírody a bojovat s neviditelným nepřítelem. Řada z nich je bez zkušeností. Zažívají hrůzy války, samotu a zoufalství. Jejich možnosti jsou děsivé: buď se vynoří bez škrábnutí, nebo zemřou. Pod hladinou moře nemají zranění šanci. Za II. světové války se ze 40 000 mužů bojujících na palubách německých ponorek vrátilo zpět pouhých 10 000. (Česká televize)
(viac)Videá (2)
Recenzie (609)
Poprvé v životě jsem zažil klaustrofobii a pravou ponorkovou nemoc. Celých 216 jsem tam byl přímo s nimi a bál se o život, když ponorka kvičela a šroubly lítaly kolem hlav. Když se nademnou proháněl torpedoborec a pouštěl pumy. Nemohl jsem dýchat, nemohl jsem mluvit. Dal bych pět, ale poslouchat tři hodiny německou posádku v anglickém znění, to nebylo to pravé ořechové... ()
Das Boot, der genialische film. Film, jako tento, jsem si už hodně dávno přál vidět. Film, který velice realisticky a bez příkras zobrazuje tu druhou stranu barikády, to jest vojáky wehrmachtu. Film se vyhýbá jakýmkoli fašistickým symbolům a není v něm žádná ideologie ani nacionalismus. Všechno je natvrdo, bez kompromisů. Během sledování jsem si skutečně připadal jako v té železné škatuli někde pod vodou. A ač nemám rád skopčáky, při scéně kdy se snaží odlepit od mořského dna, jsem se přistihl, jak mám zaťaté pěsti a pobízím, aby už se ten kolos zvedl alespoň o metr. A ten závěr. Absurdita války v plné parádě. A natočený tak příjemně neamericky. Ti by z toho udělali doják jako prase a zde - natvrdo, nekopromisně šlus. Wolfgang Petersen díky svému nejlepšímu filmu přešel do Hollywoodských studií, aby natáčel jeden paskvil za druhým (abych mu nekřivdil, pár se mu jich taky povedlo). Veliká pochvala patří rovněž kameře, ty běhy napříč ponorkou jsou skvostné. A v neposlední řadě skvělí herci. Ač nepříliš známí, přesto charismatičtí, přesvědčiví a typově přesní. Kromě drsného seemana Jürgena Prochnowa (taky nejspíš jeho nejlepší role) mě co do výkonu hodně zaujal Herbet Grönemayer, Klaus Wenneman a ten, co hrál Johanna. "Ponorka" je obrovské monstrum a rovněž obrovský film. ()
Přiznám se, že filmy odehrávající se po většinu času v podmořském světě zrovna nějak moc nemusím, dokonce ani "Propast" od mého Top režiséra J.Camerona mě přes svou nepopiratelně vysokou úroveň zpracování dvakrát nenadchla. V hledání vyjímky, jenž by dle rčení porušila pravidlo, jsem svou pozornost zaměřil na Petersonovu slavnou adaptaci románu L.-G. Buchheima "Ponorka". Bohužel musím napsat, že co do úspěšnosti záměru zůstal pokus s "Ponorkou" jen na půli cesty ke klíči k bráně s nápisem - spokojenost. Co naplat, že za zvuků nádherného ústředního motivu, v nebývale realisticky vykresleném prostředí svádí přesvědčivě obsazená posádka, se strhujícím charizmatickým kapitánem (J.Prochnov) v čele, podmořské bitvy s nepřítelem, kterému nikdy ani nepohlédnou do očí, když pro mě jsou prostě 3 hodiny času strávené v uzavřeném klastrofobickém prostředí ponorky jen těžko k vydržení. "Ponorka" svou kvalitu má - já ji vidím v očích zbědované posádky - jen jí přes ně nedokážu dohlédnout až do kovového srdce. Komu se to poštěstí, určitě zažije úžasné film. dobrodružství, jaké si umějí dát jen "chlapi sobě". ()
Plechy vržou a praskají, motory jedou na poloviční tah, stroj se náhle otřese, fotbalové Schalke dostalo debakl, čelo se orosí, dech se zastaví a pohled je ještě vyděšenější, než před několika málo okamžiky. Čekání na další náraz je nekonečné. Pod masivem vody tu mnohdy sedí mladíci, kteří si tohle válečné podvodní tažení představovali kapku jinak. Na vše bedlivě dohlíží v drtivé stopáži (na druhou stranu právě kvůli ní si dám od Ponorky tak patnáct let pauzu) Wolfgang Petersen, který stojí i za scénářem, dávkuje hutnou atmosféru strachu a ticha a svým soustředěným režijním vedením dopomáhá k nesporně kvalitním hereckým výkonům. ()
K tomuhle není potřeba cokoliv dodávat. Vše už bylo řečeno. Snad jen pusťte si to v naprosté tmě na co největší obrazovce se zvukem 5.1. Pak přímo ucítíte ten obrovský tlak vody, ohmatávající sonar trup vaší ponorky lovícím britským torpédoborcem i pach zpocených nemytých těl spolubojovníků.......Nutno vidět a zažít ! Dávám plnou nálož hlubinných pum * * * * * ()
Galéria (101)
Fotka © Bavaria Film International
Reklama