V síti
Caught in the Net
Kamera:
Adam KrulišHudba:
Jonatán PastirčákHrajú:
Sabina Dlouhá, Anežka Pithartová, Tereza Těžká, Vít Klusák, Barbora Chalupová, Jan Vlček, Barbora Potužníková, Michaela Petriláková, Kateřina Kroupová (viac)Obsahy(1)
3 herečky, 3 izby, 10 dní a 2458 sexuálnych predátorov. Experiment, ktorý naliehavým spôsobom otvára tabuizovanú tému zneužívania detí na internete. Tri dospelé herečky s detskými črtami dostávajú za úlohu, prostredníctvom falošných profilov na sociálnych sieťach predstierať, že majú dvanásť rokov. Vo verných kópiách detských izieb, postavených vo filmových ateliéroch, chatujú a skypujú s mužmi všetkých vekových kategórií, ktorí ich na internete vyhľadali a oslovili. Veľká väčšina z mužov požaduje sex prostredníctvom videohovoru, posiela fotografie svojich prirodzení, odkazy na porno, alebo sa dievčatá pokúšajú vydierať. Dokumentárny film hovorí o strhujúcej dráme troch hrdiniek alias „dvanásťročných dievčat“ od castingu až po osobné stretnutia, kedy sa s predátormi vidia tvárou v tvár pod dohľadom ochranky a šiestich skrytých kamier. Taktiky predátorov sa tak obracajú proti svojim strojcom a z lovcov sa stávajú lovení. (Filmtopia)
(viac)Videá (4)
Recenzie (724)
Tak Klusák a Chalupová to načrtli veľmi obstojne. Čo ale ďalej? Čo na to polícia, psychológovia, pedagógovia, rodičia, umelecká obec a tak ďalej? V sieti sa silou mocou snaží obsahovať nejaký dramatický oblúk, ktorý by obsah priblížil nejakému naratívu, pričom ako reportáž na pokračovanie pravidelne vysielaná vo verejnoprávnej televízii by v tomto prípade sedela látke viac. Mám aj morálny problém s tým, že režiséri urobili fotomontáže dievčat a následne ich fotky zneužili netoví predátori na vydieranie, ako k tomu prídu dané herečky? A ako prídu k tomu, že na monitoroch museli sledovať, ako si nad ich tvárami honia úchylovia rôzneho veku? Klobúk dole pred odvahou tvorcov, ale mne osobne príde divné už aj to, že za toto si platím nemalé peniaze v kine, pričom ide skôr o materiál, ktorý by mal byť ihneď dostupný každému a zadarmo ako varovné memento. ()
Ožehavý dokument o virtualitě sociálních sítí, která může sakra nevirtuálně ublížit. I kdyby už nic jiného, zaslouží si to kredit jako věc, co může srozumitelně šířit osvětu a to nejen směrem k nezletilým. Dává si to pozor, aby to nebylo manipulativní, jednou růží mezi trním to zajímavě naruší repetitivnost a při osobních setkáních v závěru přijde čas i na tragikomický rozměr. Mám za to, že ty udělené podmínky a zabavené mobily nemusí nutně vést k ponaučení a zabránění recidivy. Nabízí se spíš alternativa s pilkou na železo a činem, který v jednom z minulých životů pocítil Rimmer na dvoře Alexandra Velikého.. A teď by se mohl Klusák zaměřit na svého „skoro-švagra“ Máru a místo otevřených dopisů na facebooku se pokusit zdokumentovat pohnutky, které talentovaného člověka drží na pozici marketéra lidské špíny. Název by mohl být: „V nose“, případně: „Agent, který mě zaplatil“.. ()
Ještě větší píčovina, než jsem čekal. Třeba mě zastřelte, ale absolutně mě to nebavilo a při sledování mi bylo často trapně. Na efekt udělaná přehlídka zoufalců vesměs padesát a víc co si musí honit svoje malý péra před fiktivními dvanáctkami, který jako dvanáctky moc nevypadají. Takže smysl tohoto šokumentu? Mám se posrat z přehlídky těchto lidských karikatur. Ano zaslouží si výsměch a politování, ale tím to hasne. Jo ten vyděračskej zmrd co pak dostal limonádou do ksichtu to už byla jiná kategorie takovýho zkopat to jo, ale jinak tenhle rádoby dokument nepřichází s ničím o čem se neví, jenom nemluví a celou dobu jen klouže po povrchu a ani v náznaku se nevěnuje podstatě věci. Chytrýmu napověz, hloupýho kopni...Odpad!5% ()
Vyjadřují se k tomu všichni, a tak přidám několik vlastních postřehů, byť větší problém než s dokumentárním blockbusterem V SÍTI mám s jeho dosavadní kritickou reflexí, která má převážně obdobu přejatých presskitů s několika přidanými dojmy, max. snahami o až urážlivě zevšeobecňující interpretaci. Dokumenty Víta Klusáka si cením z těch důvodů, pro které jiným vadí: kombinování různých modu dokumentu a přechody mezi nimi v rámci jednoho díla, začleňování postupů hraného fikčního filmu, otevřenost interpretacím navzdory jasnému až návodnému vyznění. (Nechávám stranou rozměr díla jako fenoménu přesahujícím jedno médium, považuji ho za záslužný.)_____ V SÍTI je v kontextu Klusákovy filmografie manýristický, formálně rozpadlý - vytvářející pouze zdání systematičnosti a soudržnosti - a tematicky zploštěný a zplošťující. Nevadí mi, že je odhalovaná konstruovanost toho sociálního experimentu a celý metafikční rozměr (náležitost reflexivního modu dokumentu), ani nemám nic proti vloženým edukativním vsuvkám v podobě vyjádření odborných osob a faktických titulků (náležitost výkladového modu dokumentu). Přijde mi však kombinace obou modů jednak nefunkční (poučování nezabírá při vědomí konstruovanosti), jednak střídání obou způsobuje dost nevyrovnaný rytmus. Rozpadlé to je i co do vytyčené metody - cením si náběhu k uskupení do vzorců (3 dívky, 3 pokojíky, 3 akty - příprava, provedení, konfrontace, 3 paralelní linie v závěru sestříhané do jedné montáže), ale proti takovým Trierovým PĚTI PŘEKÁŽKAMI se s pravidly a omezeními nepracuje systematicky._____ Přejímání postupů z fikce a z různých žánrových děl se pak na jednu stranu tře s těmi dokumentárními, na druhou nešťastně shazuje celek někde na úroveň exploatace s bulvární rétorikou působení na první signální. Na true crime i na desktop filmy - snímky odehrávající se na monitoru počítače - je to málo vtahující vinou metafikčního rozměru, příp. reflexivního modu. Na konec to zabírá leda jako exploatačka, která návodně vyvolává emoce (ach jo, ta hudba, achich ouvej, ty střihy na detaily obličejů) s cílem pohoršit se z morálně správných pozic. Předchozí Klusákovy filmy znejišťovaly (do jaké míry to je mystifikace?, proč se naruší inscenované pozorování vstupem tvůrce? atd.) a vybízely k mnoha otázkám nastíněním řady motivů (radar v Brdech, fake obchoďák i ne-neonácek byly záminkou k širší společenské reflexi, zatímco zde se začíná a končí u "fujky fuj sexuální predátorství"). Tenhle nevyvádí z míry (sound design je nejvíc návodný, střih zastírá způsob nakládání se získaným materiálem) a dává odpovědi z kategorie objevování zjevného pro kohokoliv počítačově gramotného. Nikoliv film o manipulaci, ale manipulativní dílo. ()
Galéria (47)
Zaujímavosti (38)
- Po jednání se společností Seznam.cz došlo na jejich domovské stránce k ostranění odkazu na seznamku Lidé.cz, kde probíhal rovněž kontakt s „predátory“. (Michnak)
- Tvůrci měli k dospozici 390 hodin záznamů. (Duoscop)
- Přestože herečky jsou mladistvého vzhledu, maskování každý natáčecí den trvalo přibližně hodinu a půl. (Rehin99)
Súvisiace novinky
Film Zákon lásky do kin vstupuje 5. srpna
Spolurežisérka úspěšného dokumentu V síti a držitelka Českého lva Barbora Chalupová představuje svůj celovečerní debut Zákon lásky. Tragikomická dokumentární roadmovie sleduje cestu zákona, jenž může… (viac)
37. ročník FAMUFESTu právě začíná!
FAMUFEST a jeho 37. ročník již stojí za dveřmi a čekají, až je příští týden vpustí dovnitř. Od středy 28. dubna do neděle 2. května 2021 se v rámci festivalového dění můžete těšit nejen na nabitý… (viac)
28. České lvy vyhrál Šarlatán
Dnes večer byly v rámci svého 28. ročníku uděleny výroční ceny České filmové a televizní akademie (ČFTA), Český lev. Komorní ceremoniál se tradičně odehrál v pražském Rudolfinu, nicméně z důvodu… (viac)
Krajina ve stínu vyhrála Ceny české filmové kritiky
Sdružení českých filmových kritiků dnes v pražském Divadle Archa předalo své výroční ceny za uplynulý rok, a ocenilo tak tuzemské tvůrce a jejich filmovou tvorbu v roce 2020. Nejlepším filmem se… (viac)
V hudební terminologii by se řeklo, že to je overproduced. Rozhodně mám rád, když dokumenty nejedou umělou a už zcela nevěrohodnou reportážní estetiku, ale nějak vypadají. Zároveň je přece jenom trochu divné v oboru, který je notoricky známý podfinancovaností, dávat tak okázale najevo "no problemo, já na to mám". I když by šlo asi vnímat pozitivně, že si Klusák, člověk v samotném středu establishmentu, s mocí, jakou pravděpodobně žádný jiný český dokumentarista nikdy neměl (plus ještě boostem z hithitu), nehraje na falešnou skromnost a nepředstírá, že je normální filmař pohybující se v rámci norem platných pro ostatní, ale že si prostě postaví v ateliéru tři byty, aby se mu hezky švenkovalo kamerou, přestože by to rozhodně nebylo potřeba. U fikčních filmů jsem fanouškem nestřídmých režijních fetiší, tak proč bych měl opovrhovat tím samým u dokumentu? I proto je mi V síti mnohem sympatičtější než většina Klusákových filmů - nezastírá to tolik, čím to je. Je to velké, je to naleštěné, chce to být středem pozornosti. Klusák je samozřejmě jako vždy "nenuceně" v obraze a diví se úžasnosti a šokujícnosti filmu, který mu vzniká pod rukama... Rocková star oboru, Marie Antoinettta sedící na vyvýšeném pódiu uprostřed nějakého dekadentního večírku. Velký filmař, velké téma, velký koncept. Velké důsledky. Tuhle aktivistickou dekadenci je asi potřeba plně přijmout, vždyť proč ne? Já říkám jen: příště víc! Jinak co se týče tématu, určitě se objevilo pár efektních momentů, kdy z té celkem těžko proniknutelné fasády toho filmu opravdu vylívá něco silného. Dá se nad tím opravdu bavit i o tématu, ne jen o Klusákovi. Jak na té základní přímočaré rovině, tak i na dalších, jako jak se tu ženy stylizují do dětské role, jak tomu samy jakoby propadají, jak jsou během toho neustále pozorovány očima štábu (líbilo se mi, jak v chatu zůstávaly odkryty oči). Některé momenty jsou opravdu hodně silné, tísnivé, nebezpečné a zneklidňující. Na scény ze setkání se mi stěží dalo dívat - takový odpor jsem cítil, aniž bych měl pocit, že to Klusák tlačí nějak uměle. Z těch 100 minut by se dalo sestříhat 60 hodně zajímavého příspěvku do diskuze + přidaná Klusákova rocková opera. PS se SPOILEREM: Moment ve filmu, který miluju. Nejdojemnější scéna, jeden z chlapů, který volal, si chtěl opravdu jen popovídat a ještě poradil holce, aby případné pedofily hlásila. Všichni brečí. Klusák to samozřejmě identifikuje jako možná emocionálně nejsilnější moment filmu a stejně jako u Daliborka v Osvětimi se okamžitě postaví do jeho středu, vlepí tam detail své dojaté tváře, nejbližší detail na kohokoliv, jaký v celém filmu je. Vážně jsem se rozesmál, to je prostě úžasné ego. Navíc to je jen vteřina, není to nevkusné a vytrhávající tak bezohledně agendu z rukou respondentů jako minule (a ekvivalent toho v tomhle filmu, když nakonec Klusák konfrontuje konkrétní lidi, tu tentokrát dává smysl a je zpracován líp). Pořád je tam pár věcí, co mi vadí - některé věci jsou včleněny poněkud neorganicky (monolog jakéhosi pána o tom, že poskytovatelé neregulují). Někdy je divákovi zbytečně polopaticky někým nahlas řečeno, co má cítit a co z dané scény vyplývá. Ale sedlo mi to furt víc než cokoliv od Klusáka za hodně dlouho. PS: Omlouvám se, že furt mluvím jen k jednom z režisérů - Barbora Chalupová měla zjevně na výsledek pozitivní vliv vzhledem k tomu, o kolik to je lepší než Klusákův standard, ale protože neznám její tvorbu, nemám to jak vkládat do kontextu. PPS: Docela mě fascinuje, jak se v souvislosti s tímhle filmem řeší "otevírání diskuze". Jenže otevírání diskuze o čem, za jakým cílem? Že internet je nebezpečný, že pedofilie je špatná? To jsou snad nějaká tabu témata? Co má být vlastně cílem téhle diskuze? Jediné, o čem se dá bavit, je větší aktivita rodičů, o těch ale ve filmu nepadne ani slovo a nakonec jde o celkem vágní věc. Když si to vezmu kolem a kolem, tak V síti se tváří, jako by otevíralo nějaké tabuizované téma, i když ve skutečnosti jen stvrzuje status quo, utvrzuje diváky v technofobní názorech a nenabízí žádný produktivní pohyb. Je to vlastně dost mělký film. EDIT: Klusák v rozhovorech říká, jak je třeba to vnímat jako víc než film, ale celý projekt. Tak poslechnu jeho přání a do hodnocení zahrnu Kluse, merch překračující jakoukoliv míru, existenci 18+ verze a celkovou nevkusnost projektu, kterému se podařilo z vážného tématu udělal memovatelnou a účtovatelnou značku. Rád bych připomněl, že jsem začal na třech hvězdičkách, když jsem bral ten film jako nějakou neškodnou performanci zbujelého ega, ale ten sliz, kterým se to za půl roku obalilo a který z toho udělal terč posměchu pro už prakticky všechny lidi, čímž byla znehodnocena jakákoliv alespoň iluzorní aktivistická hodnota, jde těžko ignorovat. () (menej) (viac)