Výplata

Očividně pouze s vidinou „výplaty“ se nechal zlákat akční klasik John Woo k tomuhle sci-fi projektu. Člověk, od kterého jsme byli zvyklí, že děj a dialogy pouze spojují nápadité akční scény, jakoby unavený klesal k šedivému průměru hollywoodských rutinérů. Už jeho poslední nevýrazné snímky (druhá Tomova nemožná mise, Kód Navajo) ukázaly, jak ojedinělé projekty kdysi natáčel!! Blízká budoucnost je nenápaditá, akční scény jsou víceméně pouze dvě, ostatní se za ně považovat nedají. Uznávám ale, že honička na motorce ze staré školy je fajn, stejně jako povedené finále. Nic nekompromisního to není, ale ani na nadávky to nevidím. Ben Affleck, skládající z „náhodných“ předmětů svoji minulost, nikterak neoslní, stejně jako překvapivě nevýrazná Uma Thurman (naštěstí se na ní alespoň pěkně dívá). Slušný thriller, se slušnou záplatkou to přesto je, jen od jména John Woo bych očekával přece jenom něco zdatnějšího. (17.12.2006)

Vzal si příklady z filmu Minority Report (tzv. Dotyková obrazovka a typickou barevnost). Hned od první chvíle je vidět, že to je typický John Woo, podobnost k jeho předchozím filmům. Klasické honičky. Je vidět, že se nezmění a proto by si neměl brát scénáře, nebo spíš povídky od Philipa K. Dicka, totálně mi zkazil náladu. Člověk jako je John Woo dokáže zneuctit boha jako je Dick. Už plno režisérů se snažilo z mistrovské povídky či knihy udělat ještě lepší dílo, ale jen "vyvolený" má tu možnost to dokončit. Má to trochu menší nedostatky s časem a se sci-fi vzhledem dohromady, které člověkovi vlezou do hlavy jako je např. tělocvična (Ben Affleck bojuje na moderní technologii a v pozadí jsou zastaralé známé prototypy). Uma Thurman jako "vládkyně počasí" je docela fajn, ale stále jsem čekal kdy vylítne se samurajským mečem a celý štáb rozseká, příjde k Johnymu a řekne: 'Po Billovi je řada na tebe Johny.' Ale přece musím něco Johnovi pochválit a to, že nechal příběh takový jaký má být, skoro každá stránka z povídky se ve filmu objevila. A kdybych to měl vše shrnout do jedné věty, tak jednoznačně řeknu: 'Určeno pouze pro milovníky akčních filmů Johna Woo.' (08.02.2004)

Philip Kindred nám zase rotuje v hrobě a bohužel za to může můj milovaný Joh Woo. Z celého filmu mi utkvěly v paměti dvě scény - zručně natočená honička motocyklu a automobilů, která je doopravdy akční a "wooovská", ačkoliv ne zrovna originální a dvakrát nápaditá (projíždění kontejnery a rourami ovšem potěšilo) a závěrečné zúčtování ve "skleníku". Jinak nuda, nuda, šeď, šeď... Next s Nicolasem Cagem bylo lepši, ačkoliv ne o moc. (24.01.2010)

Velmi dobrý námět, víceméně slušně zpracovaný scénář, několik parádních akcí, zručně budované napětí, solidní polotemná atmosféra, několik skvělých momentů. Potud vše v pořádku. Jenže Affleck. "Nemá talent, nemá," konstatoval by Prácheňský a měl by pravdu. V tomto případě svým prkeným projevem dosáhl toho, že i když příběh, akce, vše bylo v pořádku, vše šlapalo a ani chvilku jsem se nenudil a opravdu mě hrdinovo zručné pátrání po vlastních stopách bavilo, nedokázal jsem v sobě nastartovat to pravé divácké nadšení, se kterým bych se do filmu doslova propadl a nechal se jím semlít. (11.10.2013)

Kombinace John Woo za zenitem, veskrze toporný Ben Affleck a 20 procent pozitivních recenzí v Americe mi naháněla hrůzu. Ale stal se zázrak a zpoza oceánu dorazila svěží filmová radost, která si přes svůj sofistikovaný námět neklade za cíl filosofovat nad lidskými možnostmi předpovídat budoucnost, ale jen pobavit napínavou (polo)akční jízdou. Woo nejdřív pomalinku položí základní otázky, aby pak kolem svého hrdiny vybudoval temnou atmosféru, která zřetelně odkazuje k thrillerům Alfreda Hitchcocka. Ať už přímo ústředním tématem - ztráta identity hrála v Hitchově tvorbě vždy výraznou roli - nebo znepokojivou hudbou á la Bernard Herrmann, kterou doplňují táhlé záběry domů jak vystřižené z Na sever severozápadní linkou (a závěs ze Psycha uprostřed akce - vážně :-). A i když se posléze objeví nějaký ten slabší moment nebo logický karambol, není čas tyhle detaily řešit. Woo totiž znovu válí a bezhlavě táhne přímo na bránu, samozřejmě efektně explozivní a okořeněnou sněhobílou holubicí. John Woo dokázal, že ještě nepatří do šrotu a že je stále plný překvapení - po M:I-2 jsem totiž odpočinkovou lahůdku se spoustou akčních i neakčních vychytávek nečekal ani ve snu. (19.02.2004)