Bonnie a Clyde

Studiový systém se za oceánem začal chtě nechtě rozpadat, mladí rebelové hledali inspiraci v Evropě a chtěli točit tak trochu jiné filmy. Látka o svérázných bankovních lupičích takové parametry splňovala. Napětí tu nepramení ze samotných loupeží, ale z vyobrazení vztahu nejen dvou milenců, ale i dalších vedlejších postav. Z Bonnie a Clydea jsou záhy nejen štvanci, ale díky rostoucí publicitě také hrdinové. Zobrazování násilí, romantická bezstarostnost, pocity deziluze, postavy vykreslené jako naivní hvězdy stříbrného plátna, vykořeněnost generace květinových dětí, prvky protestu a velmi jistá režie Arthura Penna dělají z téhle klasiky stále svěží záležitost. Faye Dunaway neuvěřitelně sexy, zuřivá a střihově dokonalá finální střelba je na opakované zhlédnutí!! (18.11.2013)

Bonnie a Clyde, to je příběh za všechny prachy. Romeo a Julie v „gangsta“ hávu. Jenže nic takového se v Pennově podání nenalézá. Místo psychologie a motivace postav jsou tu jen nelogické skoky v chování (Loupíme, chceš taky? Jasný!). Namísto osudové lásky a vzájemné jiskřivé chemie je to one woman show Faye Dunaway, která zastiňuje Clyda Warrena Beattyho takovým způsobem, až je bolestně jasné, že by se bez něj film vlastně i obešel. Navíc ta všudypřítomná „buranská“ nadsázka to v mých očích v mnoha scénách pohřbívá. Nevadí, že tam je. Vadí, že se s ní nepracuje s citem. Vrcholem je pak scéna přestřelky Barrowova gangu s policií a okolo zmateně pobíhající Blanche se sekáčkem. To je u mě synonymum největší možné filmové trapnosti. Naštěstí zbytek šlape, má to šmrnc a především tu již vychvalovanou Faye, která to drží Beattymu navzdory. (21.12.2009)

Filmu dominuje výrazná postava Bonnie, kterou lze vnímat jako matku všech akčních filmových hrdinek (seržantkou Ripleyovou a Sarah Connorovou počínaje a (brutální) Nikitou konče). Navíc se v B a C objevuje na svou dobu vizionářské zdůraznění tématu vztahu zločinců a médií, které později rozvedl Oliver Stone ve svých Natural Born Killers a které do krajnosti dovedli belgičtí tvůrci snímku Muž, který kousl psa. Westernový příběh odehrávající se v newesternovém prostředí, bolestivá závěrečná scéna, nadpozemsky krásná Faye Dunaway, dva výrazní muži jménem Gene ve vedlejších rolích a usměvavě impotentní gangster Clyde... tak má vypadat "svěží klasika". (14.11.2007)

Romeo a Julie třicátých let? Ne tak docela. Milenecký pár jezdí po světě a se svým gangem přepadává banky. Je to přeci tak snadné zvednout pistoli a vzít si peníze. Je to zábava. Je to fajn. Rockové hvězdy své doby… Film nám jejich životní příběh ukazuje jako jednu rychlou jízdu, jeden velký nádech před smrtícím výstřelem. Prostě Bonnie a Clyde. Lascivní Faye Dunaway a štramák Warren Beatty. Chvilkami je to až příliš podbízivé, na efekt a prostě jednoduché. Měla bych být ohromená? Fandit partičce, která jen tak zabíjela lidi a utíkala před zákonem? Prostě... Bonnie a Clyde. Žili, milovali a umřeli. Tečka. Teď je z nich legenda, inspirace pro stovky hudebníků, filmařů i obyčejných lidí, kteří chtějí bojovat nějakým způsobem proti systému. Osobně mě ta fascinace děsí, ale s tím nic nenadělám. A okouzlena nebudu rozhodně nějakou dvojicí flákačů, ale spíše filmem samotným. Z nějakého zvláštního důvodu. Vlastně ani nevím proč. A někdy je možná lepší nevědět. (22.02.2008)

Scénář: David Newman, Robert Benton .. Z dnešního pohledu naivní, ideově podbarvená a příliš epizodně roztříštěná podívaná. Historie legendárních lupičů je však natočena vskutku poutavě a ač dnes údernost závěrečné scény srazí do kolen jen málokoho nelze ji upřít bravurní zpracování. O přemíře násilí se nedá vůbec mluvit - téma by bez něj zcela zaniklo (schválně si sežeňte nějaký dokument o amerických gangsterech dvacátých a třicátých let, to bylo krve a vražd..). Pro Faye Dunaway mám prostě slabost už dlouho a herecky si zde vedla stejně dobře jako všichni veskrze začínající mladí herci, které zkušeně ukočíroval Arthur Penn. (02.01.2007)