Réžia:
Arthur PennKamera:
Burnett GuffeyHudba:
Charles StrouseHrajú:
Warren Beatty, Faye Dunaway, Michael J. Pollard, Gene Hackman, Estelle Parsons, Denver Pyle, Dub Taylor, Evans Evans, Gene Wilder, Owen Bush, Patrick Cranshaw (viac)Obsahy(1)
Skutočný príbeh milencov a bankových lupičov Bonnie Parkerovej a Clyda Barrowa sa odohráva v USA v čase hospodárskej krízy. Bonnie neuspokojuje fádny život v malom meste na americkom Stredozápade a túži po dobrodružstve i úniku z ťažkej reality. Keď spozná fešáckeho darebáka a drobného zlodeja Clyda, jej život sa náhle zmení. Clyda len nedávno prepustili z väzenia a už sa chce dať na dráhu bankového lupiča. Spolu s Bonnie založia zločineckú bandu, ktorá brázdi Ameriku od Oklahomy po Texas a rabuje banky. Zdá sa, že Bonnie a Clyde sú neporaziteľní a nikto ich nikdy nechytí. Správy o nich postupne prenikajú z mesta do mesta, zo štátu do štátu, až sa z nich napokon stanú hrdinovia titulných strán všetkých novín. Jednoduchí ľudia, ktorí sú v časoch biedy nespokojní s oficiálnymi predstaviteľmi moci a políciou, držia milencom na úteku palce a obdivujú ich napriek chýrom o ich násilných výčinoch. Nič však netrvá večne a aj lásku a život Bonnie a Clyda čaká tragický koniec. (RTVS)
(viac)Videá (1)
Recenzie (326)
Drsný gangsterský příběh americké reality třicátých let mě připomíná maličko robinhoodovskou historii, ale přeci jen v syrovosti násilí je tato gangsterská dvojice o moc a moc tvrdší, ale v žádném případě nejde o romantiku, ale o skutečné gangstery, kteří nikdy nebyli tím, čím jsou v krásné legendě Ameriky. Ostatně: mám-li napsat, proč se mi tento film líbil. Protože film dovede opravdu dokonale zaujmout promyšleným scénářem a skvělou dvojicí Warren Beatty a Faye Dunaway ()
Jeden ze 100 filmů, které musíte vidět, než umřete. Jeden ze 100 největších filmů všech dob časopisu Entertainment Weekly. Jeden ze 100 nejlepších životopisných filmů - 100 Greatest Biography Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Celosvětově divácky úspěšný film. Dnes už kultovní gangsterka s krásnou znuděnou servírkou Bonnie Faye Dunawayovou a charismatickým Clydem Warrenem Beattym. Zločin je zábava a sláva, zločin je protest proti ubíjejícímu světu, i brutální zločinec je sympaťák. A policajt? Je zlý a pro legraci - nebo na odstřel. Zločin však znamená také osamění, věčný útěk, bolest a smrt. Závěrečná střílecí scéna vešla do dějin filmu: http://www.youtube.com/watch?v=MhyCCB_xm7U Trailer: http://www.csfd.cz/film/7190-bonnie-a-clyde-bonnie-and-clyde/videa/ ()
„This here's Miss Bonnie Parker. I'm Clyde Barrow. We rob banks.“ Ona po něm touží a on má problémy s erekcí - chybějící vzrušení tak kompenzují vykrádáním bank, útěkem před muži zákona a medializací svých činů. Vaše sympatie se budou odvíjet od toho, jestli na ně budete pohlížet jako na hospodářskou krizí zrozené Natural Born Killers a nebo v nich jen vidíte dětinské rebely bez příčiny.. Pennův film svou formou, líbivou kamerou a nakonec snad i tím "romantickým" závěrem silně připomene Hillův western Butch Cassidy a Sundance Kid a taky není rozhodně bez zajímavosti, že Faye Dunaway jako Bonnie dokonale posloužila módnímu průmyslu, když naučila ženy zase nosit baret. ()
(1001) Na film jsem se dívala kdysi dávno s tátou a od té doby jsem ho měla zafixovaný jako skvělý. Dnes jsem si uvědomila, že vlastně nevím, jak ho hodnotit, protože mě na něm dojímají jenom tři věci: Když Faye čte báseň, kterou napsala skutečná Bonnie Parker, když Gene Wilder zakopne o plůtek obrostlý růžemi a křičí: "To je moje auto!" a potom samozřejmě střihová skladba závěrečné odpravy. Že je to úkrok stranou ke kritice "establishmentu" s vedlejším účinkem manipulování s charaktery a významem postav mi vůbec nevadí, naopak linka s překonáváním impotence už je něco, co mi v kontextu polidšťování vrahů přijde silně mimo mísu. Stejně jako že ta ženština představující Blanche dostala za svůj výkon Oscara. (A přečetla jsem si, že skutečná Blanche byla se svým zobrazením ve filmu hrubě nespokojená.) "Some day they'll go down together; And they'll bury them side by side; To few it'll be grief / To the law a relief. But it's death for Bonnie and Clyde." (Sakra, pár veršů a už brečím. Bonnie Parker byla stejně stará jako já jsem teď, když to napsala. A když zemřela.) ()
Zatímco mnozí uživatelé CSFD jsou posedlí nejrůznějšími žebříčky "nejlepších filmů všech dob", já mám naopak sklony se kanonizovaným filmům vyhýbat. Možná i proto, že kolikrát už jsem toho o nich slyšel či přečetl tolik, až mám pocit, jako bych je vlastně už viděl. Ačkoli chvalozpěvů na Bonnie a Clyda jsem zaznamenal opravdu velké množství (neznalost toho příběhu se prakticky vylučuje s obýváním planety Země), stejně ve mě tento film, jenž podle mnohých odstartoval éru post-klasického Hollywoodu, dokázal vyvolat maximální nadšení. Scény, v nichž sviští olovo, už sice dnes nepůsobí zdaleka tolik brutálně, jako prý působily kdysi, ale svou znepokojivou dravostí (a náhlým, šokující příchodem) fascinují stále. Na své přitažlivosti taktéž nic neztratil ústřední - do stylu i vyprávění vetkaný - motiv, že zločin je sexy. _____ P.S: Jsem v tom sám, nebo ještě někomu Warren Beatty svým vzhledem i projevem nemálo připomíná Toma Cruise? ()
Galéria (120)
Zaujímavosti (48)
- V roku 2007 zvolil Americký Filmový Inštitút tento film ako 42. najlepší film všetkých čias. (ladko)
- Scenár k filmu vznikol už v roku 1964, ale žiadne filmové štúdio v USA nestálo o príbeh nečestných hrdinov. Scenáristom sa nakoniec podarilo vzbudiť záujem u Truffauta, ktorý im pomohol scenár vyšperkovať a potom ho ponúkol Godardovi. Tomu sa scenár síce pozdával, ale americkí producenti chceli režiséra Američana. Pomohla náhoda. Na jednom z večierkov sa Truffaut o všetkom zmienil Beattymu, ktorý okamžite zareagoval a scenár odkúpil. (marlon)
- Rolu Bonnie Parker odmietla Jane Fonda, pretože v tom čase žila vo Francúzsku a nechcela sa kvôli tomu sťahovať do USA. (ladko)
Reklama