Straw Dogs

Škoda pomalejšího začátku, jinak by to bylo za plný počet. Závěrečná půlhodinka je dokonale vygradovaná a svým deprimujícím účinkem velmi pozoruhodná. Straw Dogs jsou jedním z nejreprezentativnějších snímků typu vidlákov v akci a spolu s Vysvobozením posloužili jako základní kameny pro hororový subžánr hixploitation. Už jenom za to je musím mít rád. (03.09.2008)

Brilantní studie násilí uprostřed zdánlivě klidné vesnice šokuje jednak závěrečným krutým střetem a hlavně geniálním výkonem Dustin Hoffmana v roli zdánlivě pasivního a ňoumovitého matematika, který v sobě objeví až snad zvířecí pudy při obraně vlastního domova. Skvělou Peckinpahovu režii (s působivým střihem) asi není třeba zdůrazňovat. (21.05.2007)

Tak nějak divný film, z kterého mám celkem zvláštní a zmatené pocity...První dvě třetiny je to takové pomalé rozjezdové, což by mi ani tak nevadilo, kdyby se postavy nechovaly místy celkem absurdně, ale nakonec vše vykrystalizovalo v promyšlené puzzle. Jednotlivé epizodky, postavičky a jejich podivné chování, to vše začalo dávat smysl. A to smysl takový, že musím dát 5 hvězd, přestože mi film jako takový nepřišel možná tak zábavný či pohlcující jako jiné, které jsem hodnotil stejně. Ale pointa, ba co víc, celý shluk point, které divákovi přichází na mysl každou minutou v poslední cca půlhodině, to je něco nepopsatelného. Peckinpah opravdu dokázal vytvořit film skvěle pojednávající o násilí a lidských pudech, o motivech lidí k činům, o kterých by je za normálních okolností ani nenapadlo uvažovat a o tom, že nic není černobílé (postava Henryho Nilese).Jak si tak čtudalší komentáře, tak asi nemá moc cenu připomínat, že finální dobývání domu, resp. spíše boj Dustina Hoffmana s vetřelci a koneckonců i se sebou samým, je skvělé. Vizuální ztvárnění s použitím bullet-timu dnes vyznívá možná kýčovitě, ale přecijen, todle je z roku '71! Tehdy to rozhodně bylo velmi zpestřující a neobvyklé, skoro jako naturalistická explicitnost násilných a sexuálních scén, které mi (narozdíl od většiny ostatních asi) do celku filmu zapadaly a z mého pohledu film dostaly trochu jinam, zřejmě přesně tam, kam Peckinpah chtěl... (05.07.2007)

Tenhle film jsem sledovala s otevřenou pusou...Panebože, něco takového se jen tak nevidí. Absolutně špičkový Dustin Hoffman, jehož samotářský intelektuál, který je nucen bránit se tyranizování primitivního okolí, je prostě k nepřehlédnutí a celý film vlastně patří jemu. Vyvrcholení mi pak vyrazilo dech, a to právě díky Hoffmannovi. Poslední věta doslova obnažuje pravou podstatu filmu a ukazuje, kam až lze zajít a jak hodně člověka změní jedna noc. Z násilí ve filmu se mi nikdy nedělalo špatně, dokud nepřišel Sam Peckinpah. (17.07.2005)

Rok před Boormanovým vysvobozením přišel Peckinpah s takřka totožným tématem. Jediným rozdílem je umístění děje na skotskou vrchovinu. Tam se za klidem přestěhuje fyzik David a jeho žena poněkud uvolněnějších mravů. Výtečně gradující děj a perfektní herci jsou hlavními klady. Strašáci již těžko vzbudí takovou kontroverzi jako v době svého uvedení, ale i tak dnes mají divákům stále co nabídnout. (08.07.2007)