Straw Dogs

Viděl jsem ten film někdy ve svých čtrnácti, tedy v roce 1982 (ne-li ještě o něco dříve), v pořadu Noční kino na polské TV. A byl jsem z něj hodně unešený. Kdybyste to viděli coby školáci v socialistickém Československu na počátku 80. let, byli byste unešeni (otřeseni, rozhozeni, zmateni - doplňte, co je libo) jistě také. Položil jsem si tehdy otázku: Viděl jsem snad v životě film, který by byl lepší (nebo chcete-li, intenzivnější)? A popravdě jsem si odpověděl, že ne. Dnes už je to asi nepřenosná zkušenost, i když myslím, že i v rámci dnešního subžánru home invasion, jde pořád o pěkný nářez. Sam Peckinpah jednoduše zase jednou přišel s pořádným šokem, a o pár let předstihl jiné odvážné šokery své doby (např. J. Boormana a jeho Deliverance, Friedkinova Exorcistu nebo T. Hoopera a Texaský masakr motorovou pilou). Přitom navázal na tak intenzivní pecky konce 60. let, jakými byla jeho vlastní Divoká banda, Pennovi Bonnie a Clyde nebo Hopperův Easy Rider. Všechny zmíněné filmy jsou klasiky, převratná díla, učebnice, které se neznámkují. A když, tak jedinou možnou známkou. (20.03.2018)

Výborné pre-exploitation bez sebemenší známky braku. Šikana, provokace, znásilnění (špička), válka, psycho. Američan matematik s blondýnou se nastěhují na venkov, kde doufají v klid a pohodu. Nepřijde ani jedno, naopak už od úplného počátku jim věcy nabírají zlověstný směr, i když hezky pozvolna. Brilantní Hoffman v hlavní roli předvádí svého intelektuála/slušňáka/moralistu/outsidera, jehož žena je bohužel nepříjemně rušivý element a o partě dělníků, motajících se kolem domu, snad ani nemluvě. Otázka dne: do jaké míry se nervy dají vybrnkat, než to v nich konečně začne praskat? (screeny) (08.01.2009)

Světonázor opravdu zručného Sama Peckinpaha mi nikdy nešel pořádně pod vousy a v tomto díle to dotáhl do naprostého absolutna, zejména jeho postoj k ženám. Po celou dobu filmu jsem se nedokázal ubránit pocitu, že starý známý Sam to točí pro svoje potěšení, nikoliv proto aby zhnusil obecenstvo. Stylisticky dokonalé dílo, které mě však doslova odrazuje svými postoji. (12.07.2007)

Z mého pohledu nejsilnější film Sama Peckinhapa, nesmírně působivé, zneklidňující drama věnované fenoménu násilí. Psychologicky přesné, hodnověrné, ve své absurdidě realistické, zraňující a hodně hořké... Pomalu se rozvíjející příběh konfrontace mezi intelektuálně zaměřeným vysokoškolákem a nevzdělanými venkoany a nabírá postupně na tempu a vrcholí šokujícím masakrem. Je to film o odlišných hodnotových žebříčcích, o neschopnosti kompromisu, ale především o temných pudech a potlačované agresivitě, která se skrývá v každém z nás a pokud jim okolnosti umožní se projevit, mohou napáchat neskutečné škody. Celkový dojem: 95 %. (01.04.2009)

Konfrontácia amerického humanistu, intelektuála a pacifistu s bandou násilníckych anglických buranov. Okuliarnatý blbeček proti partičke primitívnych ožranov. Krpatý židák versus urastení dedinčania. Stret dvoch svetov, ktorý vyústi do krvavého masakru. Nebolo to špatné, ale nesplnilo to moje očakávania. Je vidno, že ubehlo od natočenia tohto snímku viac ako štyridsať rokov. Na dnešnú dobu je to málo ostré. Som zvyknutý na drsnejšie kúsky. Nezdalo sa mi to ani nijak zvlášť dramatické. A ani herecký výkon mladého Dustina Hoffmana mi veru nevyrazil dych. "Straw Dogs" je hodne prestarnutý soft exploitation. Som rád, že som si ho pozrel, ale už sa ku nemu zrejme nikdy nevrátim. *** (06.11.2014)