Smiem prosiť?

Krize středního věku byla stěží někde zpracována tak chytlavě jako v tomto pohádkově dokonalém příběhu. Pohádkovost evokuje námět se kterým se nedalo vyhnout některým žánrovým klišé, oproti běžným limonádám však zde působí upřímně a naprosto přirozeně. O to se zasloužilo zejména vynikající obsazení, kde krom tradičně bezchybného super-versatilního Kôji Yakusha září prakticky všechny vedlejší postavy. Jeden z nejsympatičtějších filmů pod Sluncem. (06.05.2015)

Nenáročný, již trochu zastaralý vhled do mírné rebelie proti stereotypu po japonsku. Západní tance jsou něco jako u nás travesty show v ruském jazyce -- nevlastenecké a vyvolávající když ne pohoršení, tak chichotání. Neřeší se vlastně žádná krize a už vůbec ne drama, které je v žánrech netuším proč. Aha, tuším, hranému filmu se v japonštině říká pro odlišení od anime "dorama". Jinak jsou ale problémy neproblematické, překážky lehce překonatelné a konec je rozuzlení nezauzlovaného. /// OK, zase mě nejvíc bavil Takenaka. Hraje magory, ale až nejaponsky nepřehrává, krása. Potvrdil se mi v topce. (03.02.2015)

Pozerať tento film s dabingom bola asi chyba, pretože keď som ho videl kedysi dávno s titulkami, mal som z neho lepší pocit. Dabing musí nutne pri filmoch z exotických krajín aspoň mierne kaziť dojem. Ale k filmu. Najzaujímavejšie je na ňom sledovanie prístupu japoncov k veciam, ktorým sa venujeme aj my. Ich ostych pred ženami je väčší, respektíve sa chovajú akosi zdvorilejšie a viac upäto. V tom je kúzlo filmu a preto nemôže fungovať žiaden jeho remake (nevidel som ho a ani neuvidím). Inak sa jedná o trochu netradičnú romantickú komédiu, ktorá má inú trajektóriu, ako konkurencia, ale výsledok je nám jasný od začiatku. Záver dokáže diváka dojať, len mi tie dve hodiny prídu na žáner trochu veľa. Hlavne v prvej hodine. Pokiaľ chcete spoznať aj japonskú komerciu, Shall we dance by nemalo nikoho vyložene sklamať. 70%. (20.12.2013)

Kdysi jsem viděla předělávku s Richardem Gerem, ale musím říct, že tento originál je rozhodně o dost lepší. Je v něm humor, lidskost i láska k tanci a vše je tak přirozeně podáno, že si mě film velmi rychle získal. Když říkám „přirozeně“ myslím tím obzvlášť to, že film zbytečně nezabředává do velkých vztahových dramat. Rozpory jsou spíše v podtextu a filmu se velmi daří seznamovat pomaloučku diváka se všemi postavami, tak aby si nakonec všechny získaly určitou míru pochopení. Postavičky jsou to různorodé – krásná, ale zpočátku extrémně rezervovaná učitelka tance Mai Kišikawa, kterou bych nazvala „ledovou královnou“; výstřední tanečník latinskoamerických tanců Aoki s parukou na hlavě, který se skrz tanec snaží uniknout ze spořádaného pracovního života do vlastního světa, ale jeho vystupování většinu lidí odpuzuje; hubatá a rázná tanečnice Tojoko, která někdy dřív mluví než přemýšlí; obtloustlý a upocený student tance Tanaka, kterému tanec doporučil doktor, aby zhubnul, ale zároveň by moc rád získal sebedůvěru a dokázal, že není jen upocený ubožák; naprosto andělská instruktorka tance Tamako, která má svatou trpělivost a všechny s úsměvem podporuje… Zajímavých postav, které navíc v průběhu filmu projdou určitou proměnou, je dost a dost, a všechny dohromady tvoří moc hezký pohled na drobný kolektiv jedné večerní taneční školy. Ve středu samozřejmě stojí hlavní postava – japonský firemní účetní Sugijama, který přestože vede spokojený život a miluje svou rodinu, zatouží poznat tajemnou a krásnou Mai Kišikawu, jejíž postavu opakovaně zahlédne v okně tanečního studia, a zapíše se kvůli ní na hodiny tance… Brzy se ale ukáže, že mu opravdu tanec a místní lidé přirostli k srdci, a že zdaleka nejde jen o Mai, přestože i k ní si nakonec nalezne cestu… V kostce je to moc hezký a lidský příběh, tak jak to zkrátka Japonci umí. Rozhodně není divu, že film tehdy získal ocenění nejenom v Japonsku, ale i v zahraničí… P.S.: Co mě ovšem zaráží a bohužel i znechucuje, je údajný „oficiální text distributora“ zde v popisku. Nejen, že o některých ženských postavách/herečkách píše v mužském rodě, ale i celkově je plný obsahových i gramatických chyb a zcestných informací. Zdá se, že pisatel nejenom film neviděl, ale neví ani nic o Japonsku (například: že by západní společenský tanec byl v Japonsku „nepřijatelný“, to je opravdu dost přehnané a mylné tvrzení) a zároveň ani neumí psát správně česky. No hanba. Větší paskvil jsem už dlouho nečetla a jak tak na to koukám, zdá se, že někdo pouze hodil cizojazyčný text do překladače a neměl ani snahu to zkontrolovat. ~(4,3★)~ (22.01.2023)

Gereův remake byla tragédie, to tu snad ani nemusim psát, ale asijský předlohy bývaj povětšinou kvalitativně úplně jinde, i když to je třeba o tom úplně samým, což je více méně i tady, atmosféra je báječná, postavy skvěle vykreslený i zahraný, obzvlášť začáteční nervozní neohrabanost hlavní mužský postavy je přesná, ale je to bohužel zbytečně dlouhý, trochu unylý a nedokázalo mě to nějak pobavit, prostě sem to zkouknul bez nějakýho výraznějšího dojmu (31.10.2009)