Réžia:
Jiří StrachScenár:
Lucie KonášováKamera:
Petr PolákHudba:
Zbyněk MatějůHrajú:
Bára Munzarová, Jiří Schmitzer, Jana Hlaváčová, Jiří Dvořák, Ladislav Županič, Pavel Kříž, Michaela Maurerová, Aleš Háma, Roman Štolpa, Michal Čeliš, Jaroslava Obermaierová, Antonín Procházka (viac)Obsahy(1)
Základní dějovou osou příběhu je příběh Anny Zofové, která žije se svou matkou, manželem a nevlastními dětmi na statku, kam se přivdala, když přijela z Londýna od své tety, kde se učila cukrářkou. Venkovské prostředí je Anně cizí, vztah s jejím mužem, vdovcem, je nenaplněný, ambice Anny jsou zcela jiné. Na samotu přijíždí několik amerických vojáků a ptá se na cestu do Plzně. K jejich překvapení umí Anna perfektně anglicky, a tak jí vojáci požádají, aby jim tlumočila. Voják Stanley Annu obdivuje a jako žena ho velmi přitahuje. Anna svádí vnitřní boj, zda má být věrná svému muži, nebo odejít se Stanleyem do Plzně a později snad i do USA. Její vztah k Stanleymu akceleruje, když se k ní manžel chová hrubě a nakonec vede k Anninu rozhodnutí, že odjede se Stanleym do Plzně. Po celé řadě dramatických peripetií dojde v Plzni jejich vztah konečně naplnění. Anna si však paradoxně uvědomuje, že její místo je na statku, kde vychovává své nevlastní děti. A tak nakonec Stanleyho opouští s vědomím, že patří do této země, do Čech. V jejím rozhodnutí je i přehodnocení dosavadního vztahu ke svému muži, i přehodnocení odpovědnosti k nevlastním dětem. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (83)
American heroes, war, peace, love and Annie's cakes. Tentokrát na český způsob. Svobodné dny přinášejí po zásluze i svobodomyslné nápady, které se pokaždé promění z idylického pobláznění v nechutně reálné prozření. Určitě lepši tři, ale válečné drama říznuté manželsko nemanželským rozkolem mně moc nezasáhlo. Nepomohlo mi ani kvalitní, herecké obsazení na české straně barikády. Boys byli tragičtí. ()
Strach patří dlouhodobě mezi moje nejoblíbenější české režiséry a třeba jeho televizní „Silver A“ si opravdu zasloužila velké plátno, tak byla nadprůměrná. Na „Vůni vanilky“ se teprve rozjížděl, je to také méně výpravný, komorní příběh, ale rozhodně má své kvality. Všichni herci jsou vedeni k výborným výkonům, vzhledem k mým zálibám jsem kvitovala také fakt, že hlavní hrdinka je cukrářka, ale výprava je opravdu chudinká a navíc jsem se úplně nesrovnala s hrdinčinými motivacemi (tedy proč žila tak, jak žila). Skoro 4*. ()
Cesta televizních filmů k divákovi je na první pohled jednoduchá, ale často vám uniknou lahůdky proto, že o těch televizních se nemluví tolik jako o těch filmových. A tenhle příběh rozhodně za pozornost stojí. Děj nabitý emocemi, pečlivě realizovaný příběh a herecké výkony skvělé (v jedné z těch vedlejších exceluje Jana Hlaváčová coby zapšklá tchýně). ()
O Jiřího Schmitzera jsem v několika scénách měla strach. Šlo o scény, kde se v podstatě rozpálil do běla a vypadal, že ho každou chvíli asi klepne. Šel z něho strach. Ten despota se mu opravdu povedl. Nechtěla bych být v tu chvíli v kůži Anny Zofové. Ona se mu ale dokázala postavit. Já jsem měla za to, že Jana Hlaváčová byla matkou Jiřího Schmitzera a tedy tchýní Barbory Munzarové. ()
Emotivní cukrářská záležitost, kde B.Munzarová představuje krásu ženskosti a J.Schmitzer protikladně drsnost mužství...kde "ušaté torpédo" Háma speakuje tak,že v dramatu pobaví ne-jednoho diváka...kde líbivá hudba Z.Matějů pohladí na duši-ne jednoho melancholika...kde závěr je bohužel tak předvídavě slabý, že niči do té chvíle kvalitní dílko...70% ()
Galéria (17)
Zaujímavosti (11)
- Celý film byl natočen za pouhých 19 dní. (morgos)
- Na velitelství se objevuje nesprávná vlajka USA. S ohledem na rok, v němž se příběh odehrává, by na ni správně mělo být pouze 48 hvězd, nikoliv 50. Vlajka byla změněna až později po připojení států Aljaška a Hawai. (ČSFD)
- Pouze dva herci namluvili své role v angličtině sami, a to Pavel Kříž a Aleš Háma. (morgos)
Reklama