Rad nešťastných príhod

Wau, naprosto kouzelná pohádka, která mě naplno vtáhla do děje již po pěti minutách. Nemohl jsem uvěřit, s jakým citem své dílo, pro mě neznámý režisér, Brad Silberling, podal a o to víc jsem byl ohromen. Vypravěčský styl tomu sedl perfektně. Absolutně jsem nevěděl do čeho jdu a proč jsem si film vytipoval, pustil jej, koukám na nějaké broučky...proboha, co jsem si to pustil? Jenže pak už to jede. Jima Carreyho bych díky famóznímu make-upu jen těžko dle vzhledu poznal, jenže jakmile začal předvádět své typické grimasy, byl jsem doma. Ihned jsem věděl, na čem tento film stojí. Takto perfektní výkon a pro něj více než typický způsob všemožných pohybových výstřelků mě absolutně dostal a právě v tomto filmu si zřejmě sáhl na úplnou špici svého komediálního talentu...a k tomu všemu umí být zároveň velmi děsivý záporák. Prostě krása PS : A ta Sunny? Všichni tři děti jsou na ty role perfektní (Klaus by byl v té době perfektní Škyták v hrané podobě), ale tak roztomilé batole už jsem dlouho neviděl...95% (30.11.2014)

Na filmu se najde hodně pozitiv: především je nutné vyzdvihnout skvěle stylizovanou (ano, jistě - burtonovskou) výpravu, které jakoby byl podřízen celý způsob vyprávění. Výborné jsou herecké výkony - hlavně bych vyzdvihl obě děti (ty větší) a pak třeba ještě skvělou Meryl Streep. Jim Carrey mě po chvíli tím přehráváním spíš už štval. Mně se docela líbila i hudba Thomase Newmana, i když je pravda, že předvádí to, co v posledních letech všude jinde. No a kde je problém filmu? Ačkoli jsou mnohé scény skvěle vygradovány (zvláště scény zachraňovací), velice brzy jsou měl pocit, že se dívám pořád na to stejné. To co uvidíme v prvních asi dvaceti minutách je pak znovu variováno s jinými postavami a v jiném prostředí. Především toto způsobilo, že jsem se po nějaké chvíli docela slušně nudil. (06.07.2005)

Řada nešťastných událostí je z mého pohledu slušný nástřel na čtyři hvězdičky, bohužel Brad Silberling neměl vždy úplně pevnou ruku a jeho fantazijní počin inspirovaný knihami Lemony Snicketa nakonec balancuje přesně na hranici dělící tří a čtyřhvězdičkový zážitek. Pokud by měl název filmu vystihovat jeho scénáristické kvality, dopuročoval bych jej překřít na "Řadu ne vždy šťastně podaných příhod" - v průběhu filmu se mění akorát dějiště a převlek hraběte Olafa, jinak vidíme jen sérii čtyř epizodek s permutovanou dějovou náplní. Režijně se jedná o průměr, výtvarná stylizace odkazuje k Burtonovi, je však výrazně chudší, kýčovitější a velmi okatě digitální. Ještě víc zamrzí absence emocí a nepříliš putavé postavy. Ale nebudu se tvářit, že se mi Řada nešťastných příhod nelíbila, když je opak pravdou. Herci jsou slušní, včetně těch dětských (Emily Browning má moc pěkný kukuč ;-) ) a několik podařených scének ruku v ruce s dobrým vypravěčským over-voicem drží film spolehlivě nad vodou. Pokud si dětské filmy udrží alespoň kvalitu tohoto dílka, případného rodičovství a s ním spojených návštěv dětsých filmových představení se vůbec nebojím. (02.11.2007)

Tento typ snímků, tj. míchaninu mezi rodinným, dobrodružným filmem, komedií a fantasy, obecně nemám rád. V hlavní roli vystupují přemoudřelé a po americku typicky hezounké děti (zpravidla obklopené extrémně hloupými a nechápavými dospělými), které musí čelit nějaké modifikaci zla a přitom zažijí n-e-u-v-ě-ř-i-t-e-l-n-á dobrodružství. Tihle hlavní "hrdinové" mi lezou na nervy, a tak se mi nezřídkakdy (přesněji řečeno skoro vždy) stane, že fandím záporákům (a spolu nimi chci dát těm spratkům lekci; což teda nikdy, vůbec nechápu proč, neprojde, ale čím víc špatností se jim stane, tím líp :-) ). Jenže těžce a nevtipně přehrávající Carrey si moje sympatie nezískal (já ho snesu asi opravdu jen v dramatu), tím pádem už nebylo fandit komu a všechny postavy (možná snad kromě tetičky v podání Meryl Streep) mě brzo přestaly zajímat a spolu s nimi i děj. Takže mi zbyla zase jenom formální stránka filmu, ale ta mě bohužel taky nijak zvlášť neohromila (dokonce ani hudbu jsem moc nevnímal). K tomu si připočtu moralizující a velmi "poučný" konec a na průměr (třeba i slabší) to ze svého pohledu už fakt nevidím. (11.12.2011)

UPDATE 2021: Trošku to ten drajv po první "nehodě" ztratí ... --- Jeden z nejlepších dětských filmů jaké jsem kdy viděl. Jim Carrey neustále zábavně přehrává a užívá si roli strýčka Olafa. Skvěle vybraní byli i představitelé nebohých dětí Baudelairovic. Naprosto úchvatná je i vizuální stránka filmu. Za tak krásně roztomile depresivní kulisy by se nemusel stydět ani Tim Burton. (03.07.2006)