Čas sluhů

Je známo, že filmové dílo musí obsahovat nějaký konflikt, aby se mohl rozvinout nějaký děj a aby bylo co řešit, zkrátka se tam kromě dobra musí vyskytovat i zlo. I filmy natočené ve stylu socialistického realismu, kdy byl optimistický pohled na život povinností, takový konflikt obsahovaly. Buď tam figuroval nějaký ideově dosud tápající soudruh, případně vázlo plnění pětiletého plánu, a v pozadí byl imanentně přítomen nepřítel číslo jedna: světový imperialismus. Příběh ukazující šťastný a spokojený život s bezkonfliktním průběhem se prostě nedá zfilmovat, protože takový film by nebyl koukatelný. Ale zkusit by se to mohlo. Navrhoval bych předělat scénář takto: Studentka medicíny Dana není díky svému hezkému zevnějšku žádnou zakomplexovanou stydlivkou. (Proč by také byla, když vypadá jak filmová krasavice Chýlková!) Spousta mužů o ni stojí a ani ona se jich nestraní. Mladé ženy potřebují nasbírat nějaké sexuální zkušenosti, aby později v manželství neměly pocit, že o něco přišly, a aby pochopily, že k fungujícímu společnému životu je zapotřebí nejen uspokojivý sex, ale i souznění duší. Dana posléze obojí najde u studenta ekonomie Marka, který ji navíc vysloveně zbožňuje. Její spolužák Milan se ožení s její nejlepší kamarádkou Lenkou. Obě manželské dvojice spolu udržují přátelské vztahy – spousta příležitostí ukázat, jak je přátelství v lidském životě důležité. Po čase najde Dana zalíbení ve své profesi lékařky a začne ji vnímat jako své poslání. Stane se z ní výborná lékařka, která dokáže využít všechen svůj um, aby pomohla pacientům. Dana objeví nový léčebný postup a neváhá přemluvit svého kolegu Milana, aby jí pomohl vyzkoušet tuto terapii na jednom pacientovi, jehož stav je pokládán za beznadějný. Pacient se uzdraví. Dana se tak zapíše do dějin medicíny, ale i nadále zůstává skromnou a laskavou ženou oddanou své profesi a svému milujícímu manželovi. Otázkou však je, kolik lidí by takový film chtělo vidět. Ale kdyby režisérka položila důraz na to sbírání sexuálních zkušeností, tak by to nějaké diváky přitáhnout mohlo. Nahatých scén tehdy ve filmech moc nebylo. – Zkusil jsem si takto pozměněný film promítnout v hlavě a zjistil jsem, že scénář je třeba doplnit. První třetina filmu zobrazující Danino hledání vhodného partnera pro život by mohla mít didaktický aspekt a měla by ukazovat muže, kteří se pro ni nehodí. Tak třeba jeden z nich by se nezajímal o kulturu, takže by s ním nešlo mluvit o literatuře, filmech ani o výtvarném umění. Byl by to normální hodný chlap, ale jeho hlavními zájmy by byl fotbal a pivo. S takovým by se intelektuálka ukousala nudou. Jiný by jí navrhl sex s obojkem. Dana, otevřená všem možnostem, by na jeho návrh přistoupila. Nechala by si nasadit obojek s vodítkem, lezla by po čtyřech, krmila by se z misky a pak by se nechala ojet zezadu. Zjistila by však, že takto opentlený sex ji nebaví a doporučila by muži, ať si najde ženu, která bude mít pro jeho záliby větší pochopení. Však takových běhá po Praze spousta. No a tak dále. (09.04.2022)

Myšlienka so svadbou trochu prehnaná aj na dnešné divoké časy, ale film aj na dnešné časy na úrovni. Trochu sa mohlo ubrať na stopáži a mohli by vypadnúť niektoré zbytočné a rušivé scény, napríklad aj disident Bolek Polívka. „Kdo jen čeká, ten se nedočká. Jestli chceš vyhrát, musíš se umět ponížit.“ - „To se strašně shodím, když se ponížím.“ - „Člověk musí leccos spolknout, když mu o něco jde.“ --- „Rozmysli si: Buď budeš hodnej nebo zlej. Ale hlavně nebuď stranou.“ --- „Maminko, ten pán je taky kretén?“ A zabila ma scéna s banánmi v Arábii, to sa ani nedá citovať. (02.01.2013)

Fuj, to byl ale film....nešťastnice jedna - vlastně nešťastníci všichni! Zvyšuju o hvězdičku - viděla jsem to po dlouhé době znovu a zvyšuju proto, že Irena Pavlásková pak už nenatočila nic, co by předčilo tuhle psychárnu a to byl její debut a taky kvůli tomu tématu. Myslím, že tím manipulátorem a vyděračem nemusí být nutně žena, ale to asi netřeba připomínat, Chýlkovou nemám v lásce, ale tady teda hrála bláho na Oskara... (05.01.2011)

----- "Můžete si jít stěžovat třeba ... ústřednímu topení." ----- Nedokonalý film o dokonalé pijavici. Je hodně znát, že vznikl v době všeobecného uvolnění, za euforie z vědomí, že je možné natočit silně "konstruktivně kritický" film - a že to projde. Leč tvůrci ho ve svatém nadšení obdařili poněkud neuspořádaným, nevyrovnaným obsahem, ne nepodobným televizní estrádě, která chce pobavit za každou cenu. Zub času na něm tedy mohl hodovat bez jakýchkoli zábran a ohlodal ho tak z padesáti procent. A v tomhle případě nemám nejmenší chuť přihazovat třetí *. (14.06.2009)

Nejlepší film Ireny Pavláskové i konce 80.let...překvapuje mě, že takováhle pecka vznikla ještě za totáče. Někdo filmu vytýká, že je zbytečné spojovat psychologické drama s bojem proti režimu, ale to mě na filmu naopak zaujalo. Výborný nápad, natočeno z pohledu ženy - paráda. Navíc geniální herecké obsazení - Ivanky se budu bát ještě dlouhou dobu, Rodena obdivuji snad ve všech rolích, tady tomu není jinak...překvapila mě Eva Holubová, nečekala bych, že ji role submisivní otrokyně (potažmo služky) tolik sedne...jo, u titulků mi ještě stály chlupy po těle z toho, co my ženy všechno dokážeme...85% (05.01.2011)