Hříšní lidé města pražského

A nemám daleko k pěti - obdivuhodoně zdařilá atmosférická záležitost s naprosto neuvěřitelnou plejádou herecký smetánky, která se v seriálu za celejch těch 13 dílů vystřídala. Zasazení do období první republiky funguje bezvadně, detektivní rozměr neni hloupej ani prvoplánovej, zápletky jsou originální, herecký výkony téměř všech (předevšim ale samozřejmě ústřední čtyřky s Marvanem v čele) jsou bezvadný. Některý díly ale i tak jsou lepší a silnější než jiný.... A ta Liškova hudba? To pro mě bylo možná úplně největší překvapení: snad každej díl má svoje zvláštní a jedinečný téma, to vždycky skvěle padne k ději, no a písničky samotný (např. Maruko nebo Nešahej, nešahej) ani neni třeba dál rozebírat. Třeba to hudební téma třetího dílu (Lady Macbeth z Vinohrad) ve zvonkohře je prostě neuvěřitelný; až mě mrzí, že se nikde nedá sehnat žádnej kloudnej soundtrack. WTF moments: Tak třeba Skořepová sápající se po Fišerovi, vilně šeptající "Když já mám na tebe slabost, ty syčáku jeden. Ty můj Robertku malinkatej...". Ale jinak - děj je občas zbytečně moc zjednodušenej, stane se podezřele moc náhod (třeba potkání hraběnky ve vlaku /díl Telegram z Neapole/); občas příliš zkratkovitá a ne úplně objasněná detektivní rovina (např. ve slunečních lázních odehrávající se díl Turecké náušnice: vrahem byl sice trpaslík, ale proč? Jeho motiv? - to už se bohužel nijak neřešilo, jakkoli to bylo v rozporu s prostorem, kterej během celýho dílu dostane trojice podrobně zkoumanejch podezřelejch, který jsou nakonec nevinní) atd. A bohužel hodně retardovaně na mě působily vlastně asi všechny honičky, který se v seriálu odehrajou (díly Kaprova smrt, Špion přijede v sedm...) - pokud v uzavřenym prostoru nedokáže pět a víc zdravejch chlapů-policajtů zastavit jednoho zmateně, ne zrovna profesionálně prchajícího kriminálníka a groteskně u toho ve snaze chytit ho promáchávaj rukama, tak je prostě něco špatně. (19.04.2015)

Spolu s Atentátem opravdový Sequensův majstrštyk. Nezaměnitelná a kouzelná atmosféra, grandiózní herecké výkony, tématická hudba Zdeňka Lišky a legendární písničky. Kultovnost celého díla je naprosto zasloužená a nesmrtelnost pánů ze čtyřky je zaručena ! "A dejte mi zahrát, pane inšpektóre, dejte mi zahrát, už jsem zase dole, dejte mi zahrát v čistým dur než přišijou mi číslo na mundur - na mundur, šedivej, vošklivej." (09.09.2007)

Naprostá česká detektivní klasika s nenapodobitelnými hlavními představiteli v čele s panem radou Vacátkem a detektivy Mrázkem, Boušem a Brůžkem. Případy, které řeší, sice nejsou nijak záhadné a napínavé, ale jsou řešeny s takovou noblesou, klidem a pohodou, že si divák neznalý poměrů musí myslet, že to byla velká pohoda být kriminalistou v době první republiky. Dnes už samozřejmě se těmto příběhům můžeme jen pousmát, ale to nic nemění na tom, že z pohledu historie je tohle jeden z nejlepších krimi seriálů v české filmografii. (25.11.2007)

Francouzi mají svého Maigreta, Angláni Holmese a my zase Vacátka. Zejména díky Marvanovi nesmrtelnou postavu české detektivky. Moudrého, chápavého, ale v případě potřeby rázného vyšetřovatele. Jako kluk jsem tenhle seriál měl moc rád a nic se na tom nezměnilo ani po letech i když už se na něj dívám jinak a líbí se mi jiné věci než tehdy. Výtečné lehce idealizované vykreslení dobové atmosféry, rozmanité pojetí jednotlivých opizod mezi nimiž nechybí téměř komediální (Kaprova smrt) ani smutně vážné (Svědomí) a elitní herecké obsazení nabízející řadu výtečně ztvárněných figurek. Ať už je to Sovákův Pecháček se svou otiskovou fintou, Květa Fialová a jjejí Lady Macbeth nebo Kopeckého defraudant Sebekovský. A to vše stojí na zkáladech, které podpírá vyborná čtverka Marvan, Bláha, Vinklář a Filipovský jako mordparta, která zná galérku jako své boty a vedle detektivních schopností jí nechybí ani na detektivní žánr neobvyklá lidskost v tom dobrém. Seriál, na který přes veškeré slabiny nedám dopustit. (25.12.2011)

Hele, já to chápu, dobová tvůrčí omezení, stylizace daná úhlem pohledu postav a jádyjádyjáda, jenže já prostě mám tak nějak celkově dost silný problém chápat Hříšné lidi jako projekt vymykající se nejenom Sequensově tvorbě, ale komoušským nalejvárnám obecně. Naopak, svým důrazem na fízlovské zájmy a autoritu opravňující dneska naprosto nepřípustné policejní praktiky mi připadají vcelku příznační. (05.08.2013)